‚Možná se všichni ani nedočkáme konce.‘ Kauza Čistič se vleče 13 let a je stále u prvoinstančního soudu
Přes třináct let se táhne kauza Čistič, ve které je 17 lidí obžalováno z toho, že krátili daně a způsobili škodu přes 360 milionů korun. Mezitím zemřeli dva advokáti a většině obžalovaných už je kolem sedmdesáti. A to je případ teprve u prvoinstančního soudu. Lze tedy očekávat, že soud ještě minimálně několik let poběží. Svou délkou případ aspiruje na rekordní dobu.
„Je to nepochopitelné. Já nechápu, jak se taková věc může protáhnout,“ říká Radiožurnálu jeden z obžalovaných Jiří Uhlíř k délce řízení na chodbě Krajského soudu v Ústí nad Labem, kam pravidelně téměř celou dekádu dochází.
Když ho policie obvinila, bylo mu 59 let. Teď je mu 72 a stále čeká na rozsudek. A na to, jestli nakonec skončí ve vězení.
90 procent případů občan vs. stát se vyřeší do 961 dní. Změřili jsme, jak pracuje spravedlnost
Číst článek
„Možná se ani všichni nedočkáme konce tohoto procesu,“ dodává s nadsázkou jeho advokát Vladimír Řičica. Naráží přitom na to, že už dva advokáti během procesu zemřeli.
Soud aktuálně probíhá, další stání se odehraje v úterý. Obžaloba se snaží skupině dokázat, že se chtěla vyhnout zaplacení spotřební daně tím, že naftu označovali jako „změkčovač epoxidových pryskyřic“. Celníci případ vedli pod krycím názvem „Čistič.“
Soudkyně průtahy odmítá
„Každý den s tím chodím spát a každý den s tím vstávám, začali jsme čtrnáctý rok. Byli jsme potrestaní víc než kdokoliv jiný, a to délkou toho řízení,“ podotýká tehdejší člen představenstva společnosti Setadiesel Stanislav Kolev. Tedy firmy, která se měla na podvodných transakcích podílet.
Policie skupinu obvinila v roce 2006, od roku 2010 jej má na stole soudkyně Jana Kurešová. Mezi vyskládanými stohy dokumentů přímo v soudní síni přiznává, že nejde o obvyklou dobu. Odmítá ale, že by šlo o průtahy. Celý případ podle ní od začátku provází smůla.
„Přišli jsme o jednoho přísedícího, který musel být nahrazen, a obžalovaní trvali na projednání od počátku. Pak došlo k tomu, že jsme měli dlouho nemocného obhájce. Pak někteří z obhájců zemřeli…,“ vypočítává Kurešová.
Faktem ale je, že soudkyně mezi roky 2017 a 2019 nenařídila rok a půl jednání. Důvod? Prý vážně onemocněla znalkyně.
„Byla v podstatě rok v pracovní neschopnosti a my jsme potřebovali provést důkaz. A nebylo možné nechat vypracovat nový znalecký posudek, protože tam bylo zpracováno velké množství daňových dokladů. Dále pak obhajoba nesouhlasila se znaleckým posudkem a vypracovávala oponentní posudek,“ tvrdí Kurešová a slibuje, že verdikt by mohl být znám už za dva měsíce.
To ale nemusí být konec případu. Pokud státní zástupce nebo někdo z obžalovaných nebude souhlasit s verdiktem a odvolá se, soud se potáhne další roky.
Opožděná spravedlnost
Obžalovaným hrozí až deset let za mřížemi. Pravdou ale je, že délka řízení zřejmě bude mít vliv na případnou výši trestů.
„Obecně se dá říct, že to soud bere v potaz a v rozhodování zvažuje i tuto skutečnost,“ říká opatrně soudkyně Kurešová.
‚Zaznívaly pochybnosti.‘ O novele zákona o státním zastupitelství jednala legislativní rada sedm hodin
Číst článek
Kdo si věří, jsou advokáti podnikatelů. Ti jsou přesvědčeni, že jejich klienti do vězení právě kvůli délce procesu nepůjdou.
„Tady už bude jen výrok o vině, a ne výrok o trestu,“ míní advokát jednoho z obžalovaných Karel Brückler. „Upřímně, nedávno jsem slyšel jednu větu, která to vystihuje: ‚Spravedlnost, která přijede pozdě, už není spravedlnost.‘“
Někteří jdou ještě dál a rovnou žádají zastavení stíhání. Jako třeba Jiří Uhlíř, který prostřednictvím svého advokáta podal návrh na zastavení stíhání.
„Být po dobu 13 let pod tlakem hrozby vězení není nic jednoduchého. Aby si každý uměl představit tu zcela nepřiměřenou dobu, použil bych příměr, že obvinění padlo v době, kdy se vám narodilo dítě… A soud stále běží, ale to dítě už nastupuje na střední školu,“ říká Vladimír Řičica.
0,6 procenta
Že případ aspiruje na rekordní dobu, vyplývá i ze statistik ministerstva spravedlnosti. Sporů trvajících déle než třináct let eviduje ministerstvo jen poskrovnu. A to jsou ve statistice započítány i případy, kdy už padl i pravomocný verdikt.
„Těchto případů jsou jednotky, méně než 0,6 procenta,“ přibližuje Martin Bačkovský z ministerstva spravedlnosti.
Podle statistik resortu celková doba trestního řízení do roku 2014 klesala, od roku 2015 ale zase mírně stoupá. „Průměrná délka trestního řízení od sdělení obvinění, případně sdělení podezření, do pravomocného skončení je 262 dnů a bez věcí vyřízených trestním příkazem je to 393 dnů,“ dodává Bačkovský.
Milionová odškodnění od státu
Jedním z nejdéle táhnoucích případů byla kauza ústeckému soudce Jiřího Berky. Výkonu soudcovské funkce byl zproštěn v dubnu 2003, za zmanipulované konkurzy byl odsouzen v listopadu 2018 na sedm let. A teprve letos v dubnu nastoupil do litoměřické věznice.
K tomu dostal od státu téměř devět milionů korun. Šlo o polovinu platu, na kterou měl nárok po celou dobu, kdy jeho případ úřady řešily.
Za průtahy v řízení přiznává ministerstvo spravedlnosti jako zadostiučinění ročně desítky milionů korun. V minulém roce třeba ministerstvo spravedlnosti avizovalo, že zhruba šedesát klientů zkrachovalé stavební firmy H-System dostane odškodnění za průtahy v trestním řízení s manažery firmy. U většiny odškodňovaných částka nepřesáhne 100 000 korun.
Výpady vůči soudcům, tahanice o odposlechy a nakonec trest. Kauza Rath prověřila českou justici
Číst článek
Průtahy jsou nejčastějším proviněním, kvůli kterému se soudci dostávají před Nejvyšší správní soud. Kárný senát jim za to může uložit důtku, případně jim snížit plat až o 30 procent na dva roky. Krajním řešením je odvolání z funkce soudce, které znamená pro dotyčného konec působení v justici.
„Z počtu podaných kárných návrhů na soudce byla v minulosti zhruba polovina podána z důvodu průtahů,“ potvrzuje mluvčí soudu Sylva Dostálová.
O talár minulosti takto přišel třeba liberecký soudce Vladimír Maxa, a to za průtahy ve stovce spisů. V minulosti ho kárný senát potrestal dvakrát, a to snížením platu. Maxa už v minulosti potíže přiznal a sliboval nápravu.
