Dříve uznávaný, později neprávem zapomenutý. Výstava připomene dílo malíře Jaroslava Verise

„Jaroslav Veris dokázal ve své tvorbě vstřebat takřka všechny styly 20. století. Měl neuvěřitelnou šíři záběru, bravurně maloval zejména ženy, ale i krajiny,“ říká Tomáš Hejtmánek, iniciátor a autor výstavy. 

Dosud největší ucelenou expozici Verisova celoživotního díla doprovází vydání rozsáhlého katalogu. Natočen bude i dokumentární film zachycující Verisovu tvorbu a jeho pozoruhodný osud. 

Původním jménem Jaroslav Zamazal, absolvent pražské Akademie výtvarných umění, se proslavil ve 20. a 30. letech minulého století. Moravský rodák žil střídavě v Čechách a v Paříži a v meziválečném období patřil k uznávaným malířům jak ve své domovině, tak ve Francii. Verisův příklon k modernímu malířství i „západní“ esprit a šarm jeho děl se však později zcela minuly s estetikou socialistického realismu, takže u nás postupně upadl v zapomnění.

Výstava v Arthouse Hejtmánek představí víc než stovku obrazů a zhruba stejný počet kreseb a ilustrací. Ukáže ale i Verisovy plastiky, scénické a kostýmní návrhy, fejetony a básně. Jedna z místností bude zařízena jako malířův byt, z něhož umělec jako by právě odešel.

Jaroslav Veris

Ve Verisových dílech inspirovaných klasickou krásou vyzdvihovala dobová kritika zejména jednotu, harmonii a čistotu. A právě v očistnou sílu umění Jaroslav Veris vždy věřil. „Ve světě hrozivých strojů zůstává umění projevem hluboké lidskosti a minoritou srdce, nejsilnější mocí atomového věku. Neboť jak nás pozvedá k osvobozujícímu blaženství krásy, tak dává klesajícím a unaveným tíhou bolestivých osudů ozdravující sílu,“ napsal malíř v srpnu roku 1974.

„Během šedesáti let své tvorby vyzkoušel Jaroslav Veris takřka všechny výtvarné styly 20. století. Od klasické malby starých mistrů, novoklasickou malbu, kubismus, surrealismus, abstrakci. Výtečně zvládal portrét, figurální malbu, zátiší i krajinomalbu. Jemností a precizností vynikají i jeho kresby,“ charakterizuje Verisovu tvorbu Tomáš Hejtmánek. „Okouzlující jsou však zejména jeho malby a kresby žen a dívek. Jak uvedl Pavel Eisner už v roce 1931, Veris ztvárňoval ženy zatížené krásou jak strom jižní roviny v jarní podvečer,” dodává Hejtmánek.