NÁZOR – „Jsme historici, kteří zkoumali každého (amerického) prezidenta počínaje Georgem Washingtonem a nikdy jsme nic podobného neviděli.“ Tak začínají svůj komentář pro server CNN Elizabeth Cobbsová, Kyle Longley, Kenneth Osgood a Jeremi Suri, kteří působí prestižních univerzitách ve Stanfordu, Arizoně, Coloradu a Austinu.
První případ za 230 let
Telefonický rozhovor amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, ve kterém prvně jmenovaný žádal o „laskavost“, není prvním případem, kdy se šéf Bílého domu obracel na zahraničního politika s cílem získat osobní prospěch, konstatují historici. Dodávají, že Trump se netají tím, že na tom nic špatného nevidí.
Bílý dům se únikům přepisů podobných rozhovorů snaží zamezit, uvádějí odborníci. Podotýkají, že k nim přesto dochází a tyto dokumenty odhalují šokující chování prezidenta, který využívá svůj úřad k prosazování vlastních zájmů bez ohledu na ty americké.
Není běžné získávat takto čerstvé zápisy rozhovorů amerického prezidenta se zahraničními státníky, poukazují experti. Vysvětlují, že za svou kariéru jich přečetli a poslechli tisíce, ve svých knihách zabývajících se různými americkými prezidenty popisují, jak rozličnými způsoby vedli zahraniční politiku, a dosud se domnívali, že je nic nemůže překvapit.
„Trumpovy dokumentační záznamy se dramaticky liší od jeho předchůdců,“ zdůrazňují historici. Poukazují, že se jimi táhne znepokojivé zjištění, že Trump se natolik zajímá o vlastní prospěch, že nebere v potaz bezpečnost USA a upřednostňuje vlastní agendu před zájmy země.
Příkladů je podle akademiků mnoho. V červencovém rozhovoru se Zelenským se Trump soustředil na zisk pomoci při diskreditaci svého politického soupeře Joea Bidena a vůbec nediskutoval o amerických zájmech, připomínají historici. Dodávají, že Trump nikterak nezmínil společný americko-ukrajinský cíl zadržet ambice Ruska a místo toho tlačil vlastní agendu, na což Zelenskyj odpovídal ujišťováním, že využívá služeb Trumpových společností, a tím slouží jeho finančním zájmům.
Den předtím ke zděšení Kongresu Trump pozastavil americkou vojenskou pomoc Ukrajině, a přestože Zelenskyj prohlásil, že necítí žádný tlak na zahájení vyšetřování Bidena, Trumpův krok nepochybně vyslal zprávu, že Ukrajinci se musejí šéfovi Bílého domu více zavděčit, což ohrozilo bezpečnost Ukrajiny, západní Evropy i USA, kritizují odborníci.
„Nevíme o žádném předchozím případu v dějinách amerických zahraničních vztahů – za 230 let -, kdy prezident žádal zahraničního politika o zásah do americké domácí politiky,“ deklarují historici. Připomínají, že již v roce 2017 Trump žádal mexického prezidenta Enriquea Peña Nietu o pomoc z politických nesnází – jelikož Mexiko odmítalo zaplatit za pohraniční zeď, která byla jádrem Trumpovy kampaně, šéf Bílého domu svému mexickému protějšku přiznal, že mu jde pouze o to, jak si zachránit tvář, a žádal, aby Nieto ve věci mlčel.
Trumpův narcismus dominoval také telefonickému rozhovoru s australským premiérem Malcolmem Turnbullem z roku 2017 ohledně 1.250 uprchlíků z válečných zón, konstatují experti. Připomínají, že Austrálie nepřijímá žádné osoby, které se do země dostanou nelegálně, a tak za Baracka Obamy probíhala jednání o výměně uprchlíků ze střední Ameriky usilujících o azyl v USA za ty, které Austrálie odmítla, ale Trump uvedl, že dohodu nedodrží, protože jej „ponižuje“, „vypadal by jako hlupák, pitomec“ a „zabilo by jej to“ politicky.
Společná zahraničněpolitická výzva se tak pro Trumpa stála pouze záležitostí jeho ega, kritizují akademici. Poukazují, že ve chvíli, kdy se Turnbull snažil stočit diskuzi k důležitým otázkám, například válce v Sýrii a jaderné hrozbě ze strany KLDR, Trump neprojevil zájem, neustále si stěžoval, jak jej otázka s uprchlíky ponižuje a následně zavěsil.
Trumpa odsoudí historie
„Zajisté, Trump je sotva prvním prezidentem, který se strachuje, jak mezinárodní problémy ovlivní jeho vnímaní doma,“ pokračují historici. Přiznávají, že američtí prezidenti při zahraničněpolitických rozhodnutích vždy sledují i své domácí zájmy, ale zdůrazňují, že v Trumpových rozhovorech se o zájmech USA prakticky nemluví, týkají se jeho samotného, jeho obrazu a potřeb.
Trump také vnímá politická jednání jako krátkodobé dohody bez dlouhodobějších dopadů a ačkoliv opakovaně tvrdí, že si cení reciprocity, tu vnímá optikou osobních zájmů, vysvětlují experti. Deklarují, že s tak malým ohledem na zájmy země zatím nejednal žádný americký prezident.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Zároveň Trump poskytuje zahraničním politikům informace, které proti němu mohou využít, podivují se odborníci. Připomínají, že naléhání na Zelenského, aby poskytl nástroj použitelný proti Trumpovu politickému soupeři, i prezidentovi poradci vyhodnotili jako neústavní, což dávalo Zelenskému v případě potřeby na Trumpa páku, podobně jako kontakty Trumpova volebního týmu s Ruskem v roce 2016 poskytly Vladimiru Putinovi kompromitující materiál na budoucího prezidenta USA.
Personalizovaná diplomacie Trumpa tedy oslabuje nejen jeho samotného, ale i bezpečnost Spojených států, domnívají se historici. Konstatují, že nedávná odhalení a Trumpova slova z posledních tří let vyvracejí předpoklad, že prezidenta zkrotí jeho zkušení poradci a záznam jeho rozhovoru se Zelenským i další dříve zveřejněné důkazy ukazují, že šéf Bílého domu nedokáže a nechce upřednostnit zájmy země před těmi vlastními.
Zatím není jasné, zda se Kongres shodne, že Trumpovy činy dosáhly závažnosti pro vyvolání impeachmentu, připouštějí akademici. Tvrdí však, že historie Trumpovo jednání odsoudí, jelikož současný prezident nedokáže plnit základní povinnost držitele tohoto úřadu – chránit bezpečnost země.
Související
Další problém pro Trumpovu kampaň. Tentokrát úřadovalo počasí
Donald Trump otáčí: Přežití Ukrajiny je pro USA důležité
Donald Trump , USA (Spojené státy americké) , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , Ukrajina
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Černý kašel se v Česku nadále šíří. Nejvíce mezi náctiletými
před 39 minutami
Finsko: Moskva je nyní nepřítel č. 1 a proto roste vysoký plot na hranici
před 1 hodinou
Mrazivé počasí na většině území na jednu noc odezní. Výstraha ale platí dál
před 2 hodinami
Německo zatklo muže za špionáž v europarlamentu pro Čínu. Peking reaguje
před 2 hodinami
Hackeři propašovali na web ČTK smyšlenou zprávu o atentátu na Pellegriniho
před 3 hodinami
Známe volební čísla pro eurovolby. O 21 mandátů usiluje 30 subjektů
před 3 hodinami
V Letech se otevřel Památník holokaustu Romů a Sintů na místě bývalého tábora
před 3 hodinami
Cameron: Rusko využívá střední Asii k obcházení sankcí
Aktualizováno před 3 hodinami
Sunak: Putin se na polských hranicích nezastaví. Britové posílají Ukrajině rakety Storm Shadow
před 3 hodinami
Bartoška ocení Trojana na letošním karlovarském festivalu, oznámili organizátoři
před 3 hodinami
USA viní Čínu z podpory války proti Ukrajině. Pomáháte obcházet sankce, tvrdí Britové
před 5 hodinami
Nejde o špatná jablka, ale prohnilý strom Hamásu. Izrael se bouří proti zprávě o neutralitě UNRWA
před 6 hodinami
Pokud KLDR použije jaderné zbraně, její režim skončil, varuje Jižní Korea
před 6 hodinami
Izraelská armáda se chystá na evakuaci Rafáhu před plánovanou vojenskou ofenzívou
před 7 hodinami
Americké jednotky v Iráku a Sýrii se staly terčem několika útoků
před 7 hodinami
Kupka s Početím je novým rekordmanem českých aukčních síní
před 7 hodinami
Kreml: Svět je na pokraji konfliktu mezi největšími jadernými velmocemi světa, může skončit katastrofou
před 8 hodinami
Bývalý kancléř Mynář čelí obžalobě kvůli dotaci na penzion v Osvětimanech
před 9 hodinami
Chladné počasí vydrží až do víkendu. Pak se vrátí oteplení
včera
Ruská armáda se snaží dobýt město Časiv Jar s až 25 000 vojáky
Ruské síly se snaží dobýt město Časiv Jar na východě Ukrajiny s 20.000 až 25.000 vojáky. Oznámila to v pondělí ukrajinská armáda, podle které je situace v oblasti složitá. Informuje o tom agentura Reuters.
Zdroj: Libor Novák