Co se děje v USA? Nic podobného jsme ještě neviděli, varují historici

NÁZOR – „Jsme historici, kteří zkoumali každého (amerického) prezidenta počínaje Georgem Washingtonem a nikdy jsme nic podobného neviděli.“ Tak začínají svůj komentář pro server CNN Elizabeth Cobbsová, Kyle Longley, Kenneth Osgood a Jeremi Suri, kteří působí prestižních univerzitách ve Stanfordu, Arizoně, Coloradu a Austinu.

První případ za 230 let

Telefonický rozhovor amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, ve kterém prvně jmenovaný žádal o „laskavost“, není prvním případem, kdy se šéf Bílého domu obracel na zahraničního politika s cílem získat osobní prospěch, konstatují historici. Dodávají, že Trump se netají tím, že na tom nic špatného nevidí.

Bílý dům se únikům přepisů podobných rozhovorů snaží zamezit, uvádějí odborníci. Podotýkají, že k nim přesto dochází a tyto dokumenty odhalují šokující chování prezidenta, který využívá svůj úřad k prosazování vlastních zájmů bez ohledu na ty americké.

Není běžné získávat takto čerstvé zápisy rozhovorů amerického prezidenta se zahraničními státníky, poukazují experti. Vysvětlují, že za svou kariéru jich přečetli a poslechli tisíce, ve svých knihách zabývajících se různými americkými prezidenty popisují, jak rozličnými způsoby vedli zahraniční politiku, a dosud se domnívali, že je nic nemůže překvapit.

„Trumpovy dokumentační záznamy se dramaticky liší od jeho předchůdců,“ zdůrazňují historici. Poukazují, že se jimi táhne znepokojivé zjištění, že Trump se natolik zajímá o vlastní prospěch, že nebere v potaz bezpečnost USA a upřednostňuje vlastní agendu před zájmy země.

Příkladů je podle akademiků mnoho. V červencovém rozhovoru se Zelenským se Trump soustředil na zisk pomoci při diskreditaci svého politického soupeře Joea Bidena a vůbec nediskutoval o amerických zájmech, připomínají historici. Dodávají, že Trump nikterak nezmínil společný americko-ukrajinský cíl zadržet ambice Ruska a místo toho tlačil vlastní agendu, na což Zelenskyj odpovídal ujišťováním, že využívá služeb Trumpových společností, a tím slouží jeho finančním zájmům.

Den předtím ke zděšení Kongresu Trump pozastavil americkou vojenskou pomoc Ukrajině, a přestože Zelenskyj prohlásil, že necítí žádný tlak na zahájení vyšetřování Bidena, Trumpův krok nepochybně vyslal zprávu, že Ukrajinci se musejí šéfovi Bílého domu více zavděčit, což ohrozilo bezpečnost Ukrajiny, západní Evropy i USA, kritizují odborníci.

„Nevíme o žádném předchozím případu v dějinách amerických zahraničních vztahů – za 230 let -, kdy prezident žádal zahraničního politika o zásah do americké domácí politiky,“ deklarují historici. Připomínají, že již v roce 2017 Trump žádal mexického prezidenta Enriquea Peña Nietu o pomoc z politických nesnází – jelikož Mexiko odmítalo zaplatit za pohraniční zeď, která byla jádrem Trumpovy kampaně, šéf Bílého domu svému mexickému protějšku přiznal, že mu jde pouze o to, jak si zachránit tvář, a žádal, aby Nieto ve věci mlčel.

Trumpův narcismus dominoval také telefonickému rozhovoru s australským premiérem Malcolmem Turnbullem z roku 2017 ohledně 1.250 uprchlíků z válečných zón, konstatují experti. Připomínají, že Austrálie nepřijímá žádné osoby, které se do země dostanou nelegálně, a tak za Baracka Obamy probíhala jednání o výměně uprchlíků ze střední Ameriky usilujících o azyl v USA za ty, které Austrálie odmítla, ale Trump uvedl, že dohodu nedodrží, protože jej „ponižuje“, „vypadal by jako hlupák, pitomec“ a „zabilo by jej to“ politicky.

Společná zahraničněpolitická výzva se tak pro Trumpa stála pouze záležitostí jeho ega, kritizují akademici. Poukazují, že ve chvíli, kdy se Turnbull snažil stočit diskuzi k důležitým otázkám, například válce v Sýrii a jaderné hrozbě ze strany KLDR, Trump neprojevil zájem, neustále si stěžoval, jak jej otázka s uprchlíky ponižuje a následně zavěsil.

Trumpa odsoudí historie

„Zajisté, Trump je sotva prvním prezidentem, který se strachuje, jak mezinárodní problémy ovlivní jeho vnímaní doma,“ pokračují historici. Přiznávají, že američtí prezidenti při zahraničněpolitických rozhodnutích vždy sledují i své domácí zájmy, ale zdůrazňují, že v Trumpových rozhovorech se o zájmech USA prakticky nemluví, týkají se jeho samotného, jeho obrazu a potřeb.

Trump také vnímá politická jednání jako krátkodobé dohody bez dlouhodobějších dopadů a ačkoliv opakovaně tvrdí, že si cení reciprocity, tu vnímá optikou osobních zájmů, vysvětlují experti. Deklarují, že s tak malým ohledem na zájmy země zatím nejednal žádný americký prezident.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Zároveň Trump poskytuje zahraničním politikům informace, které proti němu mohou využít, podivují se odborníci. Připomínají, že naléhání na Zelenského, aby poskytl nástroj použitelný proti Trumpovu politickému soupeři, i prezidentovi poradci vyhodnotili jako neústavní, což dávalo Zelenskému v případě potřeby na Trumpa páku, podobně jako kontakty Trumpova volebního týmu s Ruskem v roce 2016 poskytly Vladimiru Putinovi kompromitující materiál na budoucího prezidenta USA.

Personalizovaná diplomacie Trumpa tedy oslabuje nejen jeho samotného, ale i bezpečnost Spojených států, domnívají se historici. Konstatují, že nedávná odhalení a Trumpova slova z posledních tří let vyvracejí předpoklad, že prezidenta zkrotí jeho zkušení poradci a záznam jeho rozhovoru se Zelenským i další dříve zveřejněné důkazy ukazují, že šéf Bílého domu nedokáže a nechce upřednostnit zájmy země před těmi vlastními.

Zatím není jasné, zda se Kongres shodne, že Trumpovy činy dosáhly závažnosti pro vyvolání impeachmentu, připouštějí akademici. Tvrdí však, že historie Trumpovo jednání odsoudí, jelikož současný prezident nedokáže plnit základní povinnost držitele tohoto úřadu – chránit bezpečnost země.   

Související

Více souvisejících

Donald Trump USA (Spojené státy americké) Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Ukrajina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy