Čeští vědci zkoumají prášek, který dokáže rozložit sarin i Novičok. Dá se podle nich využít v armádě

Místa zamořená jedy jako sarin nebo Novičok by se dala v budoucnu snadněji dekontaminovat. A to díky látce, se kterou přišli čeští vědci. Za pomoci speciálního prášku, jehož základem je oxid titaničitý, tedy vlastně celkem běžné látky, se dá třeba jednodušeji vyčistit zamořený tank, vysvětluje Radiožurnálu Jiří Henych z Ústavu anorganické chemie.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Laboratoř (ilustrační foto)

Vojáci by mohli mít prášek v pohotovostním balíčku. (ilustrační foto) | Foto: jarmoluk | Zdroj: Pixabay

„Titanová běloba je vlastně téměř každém bílém nátěru, v krémech nebo v zubní pastě. Nicméně tenhle prášek se liší tím, že se snažíme, aby ty primární částice nebyly veliké, takže jsou to nanočástice,“ vysvětluje. Jako první o látce informoval Deník N.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak vznikal prášek, který dokáže rozložit bojové chemické látky?

Látka sama o sobě dokáže škodlivé látky rozkládat, to vědci ví už dlouho. Právě díky velmi malým částečkám je ale její účinek ještě silnější. Vědci nyní vlastnosti látky vylepšili tím, že ji smíchali s nanodiamanty.

„Nanodiamanty zlepšují absorpční schopnosti oxidu titaničitého, takže pohltí více světla a to znamená více volného náboje, který pak rozkládá ty látky,“ popisuje Štěpán Stehlík z Fyzikálního ústavu, který na výzkumu spolupracoval.

Díky přidaným nanodiamantům se rychlost rozkladu zvýšila zhruba třikrát. Nový prášek tak stačí nasypat na kontaminované místo a škodlivost nebezpečných látek se tím sníží. Kromě jedů to má podle vědců fungovat i na pesticidy.

Testy potvrdily další loňskou otravu Novičokem. Dostal se do krve zasahujícímu policistovi

Číst článek

„Je schopen některé ty látky rozložit na tom svém povrchu. Dojde jednak se slabé absorpci a následně chemické reakci, při které se toxická molekula rozpadne na menší celky,“ říká Jiří Henych. Prášku by přitom na kontaminovaná místa stačilo nasypat velmi málo, látka má totiž velký povrch, dodává Štěpán Stehlík. „Jeden gram má zhruba 300 metrů čtverečních,“ přibližuje.

A Jiří Henych vysvětluje, na co se prášek může využívat. „Vojáci by ho mohli mít třeba v pohotovostním balíčku,“ dodává.

Testy v Brně

Novou látku teď testují vědci z Vojenského výzkumného ústavu v Brně. Díky prášku by totiž mohlo být jednodušší taky čištění vojenské technicky. „Výhoda sorbentu je, že ten proces bude účinnější a šetrnější. Oplachovat něco chlornanem, což je poměrně silná žíravina, je nebezpečnější, zatímco ten náš sorbent je šetrnější.

Při výzkumu čeští vědci spolupracovali taky s badateli ve švédské Upssale, díky tamnímu vybavení mohli přesně studovat průběh chemické reakce.

Pavla Lioliasová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme