Zubaři
Asi nejvíc změn pocítí lidé u zubaře. Mělo by totiž výrazně ubýt lékařů, kteří pracují jen na přímou úhradu podle vlastních ceníků a nemají smlouvy s pojišťovnami. Nová dohoda totiž zajišťuje více peněz za základní úkony, třeba zubní výplň.
S novým rokem by mělo být jednodušší najít pomoc i při akutní bolesti zubů. Od ledna za ni totiž dostane zaplaceno i zubař, u kterého pacient není registrovaný. Pojišťovny si od toho slibují, že pacienti už nebudou čekat kvůli ošetření až na večerní pohotovost.
Menší potíže s návštěvou zubaře by měli mít i rodiče malých dětí, které si zubaři neradi berou do péče. To souvisí nejen s doposud nízkou cenou za bílou plombu, ale také se zklidněním dítěte. Od ledna začnou pojišťovny hradit rajský plyn a už nebude nutné s dítětem, které odmítá ošetření, jezdit do nemocnice. Například trhání zubu tak nebude nutné provádět v celkové anestezii.
Peníze do zdravotnictvíRekordních 350 miliard Do zdravotnictví půjde příští rok 350 miliard korun – o 30 miliard víc než letos. Na úhrady to je 24 miliard, dalších šest miliard pak nad rámec vyhlášky uvolní pojišťovny z rezerv. Odborářům navýšení slíbil premiér Andrej Babiš. Úhradovou vyhlášku musí ještě schválit vláda. |
Podobně si snad polepší i autistické děti, o něž je péče těžší a někdy to chce i psychologický výcvik. Lékaři za tuto specifickou péči dostanou víc peněz, a tak by měli být ochotnější je ošetřovat.
Praktici
Časný záchyt demence u lidí nad 65 let, kdy lékař s pacientem při preventivní prohlídce provede jednoduchý patnáctiminutový test, péče o lidi s prediabetem, práce s obézními dětmi nebo víc času na pohovory s rodiči o očkování.
Nová vyhláška dospělým i dětským praktikům přináší hlavně nové kompetence a lepší úhrady. Lidé by tak měli čím dál častěji najít pomoc přímo v ordinaci svého praktického lékaře a mohlo by ubýt zbytečně přeplněných nemocničních ambulancí.
Například – praktici pro dospělé budou dělat nově kolorektální screening, tedy vyšetření na skryté krvácení ve stolici, tedy onemocnění, na které umírají přes dva tisíce lidí ročně. Ke specialistovi pak odešlou jen pacienta s pozitivním výsledkem.
V ordinaci praktika bude nově možné i vyšetření a diagnostika plicní embolie a trombózy, už od letošního ledna k nim také můžou na prevenci docházet onkologičtí pacienti po ukončené léčbě, kterým to doporučil jejich specialista.
Specialisté
A právě specialisty má nová vyhláška vyššími odměnami za vykazované body motivovat k delší ordinační době. Pokud bude tedy lékař, například ortoped či dermatolog, pro svoje pacienty k dispozici aspoň 30 hodin týdně, přičemž nejméně dva dny v týdnu bude začínat od sedmi hodin ráno nebo skončí s ambulancí až v šest večer, dostane lépe zaplaceno.
„Jsou i obory operační – ortopedi či chirurgové, u kterých stačí podmínka 24 hodin ve čtyřech dnech v týdnu, protože chodí do nemocnic operovat,“ doplňuje předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. Více peněz za delší ordinační dobu dostanou i praktici.
Nemocnice a záchranky
Skoncovat by měla i praxe, kdy záchranka s pacientem objede i několik nemocnic poté, co ho nikde nechtějí přijmout. Od ledna za přijetí pacienta od záchranářů dostane nemocnice bonus tisíc korun. Ministerstvo si slibuje, že to nemocnice bude motivovat.
Šest miliard navrch a dost. Víc zdravotnictví nedostane, říká Vojtěch |
Dvě miliardy dostane příští rok i urgentní medicína. Peníze si rozdělí nemocnice, které urgentní příjmy zřizují.
To souvisí i s plánem ministerstva vybudovat ve všech regionech naléhavé příjmy dostupné 24 hodin denně sedm dní v týdnu. S pomocí evropských peněz by měla začít v příštích letech vznikat síť 15 urgentních příjmů na úrovni krajů u zařízení, která mají statut traumatologického centra, a asi 80 menších příjmů u nemocnic s vybranými odbornostmi.
