Lavička nemá úplně typický tvar. Jde o dvě křesla u kulatého stolu, jehož středem prorůstá strom. Symbolizuje ochotu lidí k němu zasednout a vést spolu dialog. Umístění lavičky navrhl rektor Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU) a Havlův blízký přítel Petr Oslzlý, který dříve působil jako dramaturg a režisér Divadla Husa na provázku.
Místo pro lavičku nebylo vybráno náhodou. Havel má už od roku 2014 v Brně uličku se svým jménem v sousedství Divadla Husa na provázku, která ústí právě na Kapucínské terasy. „Toto místo navíc s Václavem Havlem velmi úzce souvisí. Prostor má silný genius loci, je to místo duchovní a Václav Havel sem při svých návštěvách Brna rád zacházel,“ zavzpomínal Oslzlý.
Podle Oslzlého není místo s lavičkou ani tak pietní, jako spíše meditativní. „Až bude hezčí počasí, určitě si sem zajdu s jednou jeho knihou, posadím se a povedu s Václavem rozhovor,“ prozradil Oslzlý při sobotním deštivém slavnostním odhalení lavičky.
Náklady na pořízení lavičky dosáhly 300 tisíc korun. Město na její vznik vyhlásilo i veřejnou sbírku. Zatím dárci shromáždili více než 30 tisíc korun, lidé mohou přispívat až do roku 2021.
„Václav Havel byl vůdčí osobností disentu, politikem i prezidentem, proto byl zvyklý na živé dění kolem sebe. Zároveň jako básník, esejista a dramatik světového formátu potřeboval klidný kout, kde se mohl soustředit. Tento prostor proto dobře vystihuje jeho osobnost,“ prohlásila primátorka Markéta Vaňková (ODS).
Autorem výtvarného řešení lavičky je dnes již zesnulý designér Bořek Šípek, dílo pro Brno tak zhotovil jeho syn Dalibor. První lavička Václava Havla vznikla ve Washingtonu. Další v rámci projektu pamětních míst věnovaných zesnulému prezidentovi jsou v Dublinu, Barceloně či v Praze.
