Hlavní obsah

Člověk se raději svěří počítači než člověku, říká spoluautorka digitálního asistenta

Soul Machines se snaží robotům a umělé inteligenci vnuknout emoce, aby byli člověku blíže.Video: Pavel Cyprich

 

Reklama

Virtuální asistenti mají v budoucnu v určitých situacích nahradit člověka. Pomáhat mohou třeba s psychoterapií.

Článek

Už dnes je řada firem používá. Hlavně na sociálních sítích. Řeč je o takzvaných chatbotech. To jsou, jednoduše řečeno, programy, které komunikují na zákaznických linkách místo normálních lidí.

Postup je jednoduchý: zákazník na sociální síti napíše, jaký má problém, a chatbot ho vyřeší pomocí předem definovaných odpovědí. Program funguje automaticky – reaguje na zprávy zákazníka, které vyhodnocuje pomocí klíčových slov, aby našel co nejpřesnější odpověď ve své databázi. Teprve když je problém pro jeho algoritmus příliš složitý, propojí zákazníka na skutečného člověka, který na lince pracuje.

Podobným způsobem se dá ale v komunikaci ušetřit spousta lidské síly, která nemusí stále dokola odpovídat na stejné dotazy – např. „jak mohu reklamovat zboží“, „jaké máte ordinační nebo otvírací hodiny“ apod.

Chatboti zatím umí jen psát, ale nová generace už by měla být o poznání sofistikovanější.

Z obyčejného textového programu se má stát virtuální asistent, který nejenže umí lépe pochopit požadavky zákazníka, ale hlavně má tvář, umí mluvit a také projevit emoce.

Jednou z prvních na trhu má být Ava, digitální asistentka z dílny newyorské firmy Soul Machines, která má několik dalších virtuálních kolegů: Jamieho a Willa. Každý z nich má trochu jinou osobnost a využití.

„Lidé jsou zvyklí spolupracovat, je pro ně jednodušší interagovat s věcmi, které znají. Tím, že jsme vytvořili digitálního člověka s umělým mozkem, dokážeme překonat řadu překážek,“ vysvětluje Rachael Rekartová, viceprezidentka firmy Soul Machines, jež asistenty programuje, proč je potřeba dodávat jim obličej a emoce.

Na rozdíl od klasického chatbota, který umí jen psát, bude využití u digitálních asistentů podstatně širší. Mohou na dálku nahradit v určitých úkonech třeba zdravotní sestru, obsluhu bankovní přepážky nebo částečně suplovat učitele.

Už teď ale třeba někteří z nich zvládají pomoc při psychoterapii.

„Existuje třeba příkladová studie, že vojáci s posttraumatickou stresovou poruchou byli schopnější o svých problémech mluvit s digitálním asistentem, protože věděli, že je to robot, a nebude je tak nijak soudit,“ říká Rekartová v rozhovoru pro Seznam.

V budoucnu by měly být jejich schopnosti ještě podstatně rozvinutější. A to hlavně díky pokroku ve vývoji umělé inteligence (takzvané AI), která jejich „myšlení“ zajišťuje.

Umělá inteligence člověku pomáhá už teď. Zatím toho ale moc neumí.

Zvládá plnit jen některé přesně vymezené úkoly – umí řídit auto, předpovídat počasí, skládat hudbu, organizovat tabulky nebo zlepšovat přenos dat. Vesměs jde ale jen o chytré algoritmy naprogramované pro konkrétní věc, nikoli umělou inteligenci v pravém slova smyslu.

Pokrok jde ale rychle dopředu a ultimátním cílem vývoje AI je takzvaná obecná umělá inteligence, která by měla suplovat lidský mozek. K tomu ale povede ještě dlouhá cesta. Nikdo přesně nedokáže odhadnout, jak dlouhá.

Samotná firma Soul Machines chystá svého plně digitálního člověka na rok 2029.

Reklama

Doporučované