Najde se pár oslavných přívlastků, které začínají písmenem „F.“ Třeba „fantastický“ nebo „fenomenální.“ Dost často se dají přiřadit ke jménům, začínajícím stejnou literou a dávají jim tak ještě lépe vyniknout.
Mezi hokejisty najdeme několik Fantastických, Fenomenálních Fantomů, jejichž příjmení začíná písmenem „F.“ Osm těch nejlepších z nejlepších najdete v následujících kapitolách. Máte-li pocit, že mezi nimi někdo opravdu významný chybí, neváhejte a podělte se s námi o svůj názor v diskusi pod článkem.
Pokračování 2 / 9
Vjačeslav Fetisov (Rusko)
Vjačeslav Fetisov je pravděpodobně nejvýznamnějším produktem sovětského hokeje v celé jeho historii. Byl nesmírně důležitým kolečkem v soukolí nejlepšího hokejového stroje všech dob a nakonec se stal tím úplně nejdůležitějším. Jeho popularita dosáhla v rodné zemi do závratných výšin. I díky tomu mohl užívat privilegia, která byla pro jiné smrtelníky v nesvobodné zemi nepředstavitelná.
Fetisov se aktivně zasazoval o to, aby mohli sovětští hokejisté odcházet do zahraničních soutěží, a to včetně NHL. Sám byl také jedním z prvních, kdo se z rozpadajícího socialistického impéria vydal do zámoří, kde odehrál deset sezon – šest v dresu New Jersey Devils a čtyři v Detroitu. Jestliže by měli být hokejisté ze střední a východní Evropy někomu vděční za to, že jim prošlápl cestu do nejslavnější soutěže světa, pak by to byl právě Fetisov.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 3 / 9
Marc-André Fleury (Kanada)
Gólman Marc-André Fleury se stal v roce 2003 jedničkou draftu poté, co získal v juniorské soutěži QMJHL Mike Bossy Trophy. Ještě než se v létě roku 2017 v rozšiřovacím draftu NHL přestěhoval do tehdy nového klubu z Las Vegas, zvedl v dresu Pittsburghu nad hlavu třikrát Stanley Cup.
Stříbrný medailista a nejužitečnější hráč z juniorského šampionátu v roce 2003 do NHL poprvé nakoukl v sezoně 2003/04. Ve sbírce úspěchů má kromě Stanley Cupů z let 2009, 2016 a 2017 také zlato z olympiády ve Vancouveru. Podle počtu vychytaných vítězství v NHL mu patří třetí příčka v historické statistice soutěže.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 4 / 9
Bernie Federko (Kanada)
Kanadský útočník Bernie Federko strávil celou kariéru v NHL v dresu St. Louis. Tedy až do ročníku 1989/90. Před jeho startem se stal obětí jednoho z nejkontroverznějších trejdů v historii soutěže. Z klubu ho poslali do Detroitu spolu s Tonym McKegneyem výměnou za vycházející hvězdičku Adama Oatese a Paula McLeana.
Ze St. Louis odcházel Federko jako kapitán týmu, který měl na kontě čtyři sezony, v nichž se dokázal dostat v základní části nad stobodovou hranici a sedmkrát nastřílel aspoň třicet branek. V roce 1986 ho časopis Goal označil za nejpřehlíženější talent v NHL. V novém působišti však nedostával tolik prostoru, kolik by si zasloužil a po sezoně ukončil v pouhých 33 letech kariéru. Na jejím konci měl ve statistikách rovných tisíc utkání a 1130 bodů (369+761). V roce 2002 byl uveden do Hokejové síně slávy.
Pokračování 5 / 9
Theoren Fleury (Kanada)
Kanadský útočník Theoren Fleury popíral obecně vžitou představu, že se prcek nikdy nemůže stát velkým hokejistou. Jen 168 centimetrů vysoký hráč patřil navzdory své výšce mezi nejrespektovanější hokejisty 80. a 90. let minulého století.
Jeho kariéru rámují dva největší úspěchy, jakých dosáhl. Vítěz Stanley Cupu z roku 1989 a olympijský šampion z roku 2002 odehrál během 15 sezon v NHL 1084 zápasů v základní části soutěže a dalších 77 v play-off. Ve všech sezonách dohromady posbíral 1088 kanadských bodů (455+633), ve vyřazovacích bojích má na kontě 79 bodů za 34 gólů a 45 asistencí. Není mnoho hráčů, kteří by si během celé kariéry drželi průměr více než jednoho bodu na zápas.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 6 / 9
Grant Fuhr (Kanada)
Brankář Grant Fuhr byl u všech pěti Stanley Cupů, které v osmdesátých letech vyhráli hokejisté Edmontonu Oilers. Nijak sice neexceloval ve statistických číslech – málokdy se dostal nad devadesátiprocentní úspěšnost zákroků a také průměr inkasovaných branek na utkání měl poměrně vysoký - , ale to neubírá nic na jeho kvalitách.
Během 19 sezon v NHL vychytal Fuhr 403 vítězství v základní části soutěže a přidal 92 výher v play-off. V roce 1988 obdržel Vezina Trophy pro nejlepšího gólmana sezony. Kdybychom posuzovali hráče podle epoch, ve kterých hráli, pak by Fuhr bezesporu patřil k největším hvězdám své doby.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 7 / 9
Ron Francis (Kanada)
Kanaďan Ron Francis je jedním z nemnoha hráčů, kteří zakončili kariéru s průměrnou bilancí více než jednoho kanadského bodu na zápas. Jeho dlouhý sportovní život čítal 23 sezon, během nichž odehrál v základní části 1731 utkání a nasbíral do statistik 1798 bodů (549+1249), což ho v historických tabulkách NHL řadí na čtvrté místo. Dalších 171 duelů zvládl v play-off (143 bodů za 46 gólů a 97 asistencí).
Dvojnásobný vítěz Stanley Cupu s Pittsburghem u hokeje zůstal i po skončení hráčské kariéry. V současnosti pracuje jako generální manažer v klubu Carolina Hurricanes.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 8 / 9
Peter Forsberg (Švédsko)
Dvojnásobný olympijský vítěz a mistr světa Peter Forsberg byl výjimečným hokejistou, jehož kariéru naneštěstí poznamenaly zdravotní problémy. Nebýt jich, mohl se v historických statistikách nejslavnější soutěže světa vyšvihnout hodně vysoko a možná by i švédský národní tým získal o pár medailí víc. I tak ale zůstává nezapomenutelným hráčem.
Forsberg vyhrál dvakrát Stanley Cup, v roce 1995 se během své premiérové sezony v NHL stal nejlepším nováčkem soutěže a o osm let později obdržel Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hráče, když v základní části zaznamenal 106 bodů (29+77). Přestože během kariéry zvládl odehrát v NHL jen 708 zápasů, připsal si v nich 885 bodů, což je v průměru 1,25 bodu na utkání. Podobně úspěšný byl i ve vyřazovacích bojích. Nesmrtelným se však stal především díky originálně provedenému trestnému střílení ve finále olympijského turnaje v Lillehammeru proti Kanadě.
Foto: Profimedia.cz
Pokračování 9 / 9
Sergej Fjodorov (Rusko)
Když temperamentní ruský útočník Sergej Fjodorov ukončil v roce 2009 kariéru v NHL, měl na kontě 1248 zápasů a téměř stejný počet kanadských bodů (1179). Třikrát vyhrál s Detroitem Stanley Cup, dvakrát se se Sovětským svazem radoval z titulu mistra světa a jednou jej zvedl nad hlavu už v dresu Ruska.
Fjodorov byl univerzální hokejista, který byl smrtelně nebezpečný v ofenzivní činnosti, ale uměl se dobře ohánět i před vlastní brankou a účinně pomáhal obráncům. Jeho největší chvíle přicházely v play-off, kdy patřil k nepostradatelným vůdcům a tahounům týmu.
Foto: Profimedia.cz