Sázkaři věří autorkám. Letos se předávají dvě Nobelovy ceny za literaturu

Sázkové kanceláře pravidelně v září vypisují kurzy na vítěze Nobelových cen za literaturu. Jejich tipy sice nejsou neomylné, přicházejí však s poměrně relevantní nabídkou autorů. A tentokrát ještě nápadně kopírují trend korektnosti i etnické vyváženosti.

9 fotografií

Relevantní je však letošní nabídka hlavně pro zahraniční zájemce o literaturu. V češtině od dvojice dam s nejvyššími kurzy na britském portálu Nicer Odds nevyšla ani jedna kniha. Na prvním místě v žebříčku se tentokrát ocitla kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová, jejíž dílo silně ovlivňuje osobní i akademické pouto k antice. Už v mládí studovala strarořečtinu, později přeložila dramata Agamemnón, Oresteia či Élektra. Překládala také dílo básnířky Sapfó z ostrova Lesbos.

„Básně Anne Carsonové mohou být záměrně obskurní a složité, jejich podmanivá vypravěčská kvalita však autorce zaručila komerční i odborný úspěch,“ napsal v roce 2006 britský deník The Guardian. Autor také v textu naráží na složitost žánrového zařazení Carsonové. Navzdory tomu se její knihy pravidelně ocitají ve škatulce poezie. 

Knihkupci letos v rámci britského Národního dne poezie zařadili Carsonovou do výběru svých 25 nejoblíbenějších poetů. Autorka se často věnuje věčným tématům spojeným s lidskou existencí, jako je chtíč, zoufalství nebo láska. Letos oslavila 69 let a v minulosti obdržela několik ocenění a významných stipendií včetně Ceny PEN klubu za poezii.

Hned za Carsonovou se drží francouzsky píšící autorka Maryse Condé, která už loni převzala jednorázově udílenou alternativní Nobelovu cenu za literaturu. Ustanovena byla pouze kvůli mimořádné situaci v Akademii, která ji uděluje.

Rok 2018 totiž poznamenala aféra spojená s Jeanem-Claudem Arnaultem, manželem členky Akademie Katariny Frostensonové. Osmnáct žen obvinilo fotografa ze sexuálního zneužívání, v jednom případě byl usvědčen. V říjnu roku 2011 donutil ženu ve stockholmském bytě k orálnímu sexu. Kromě toho si Arnault profesní i společenskou pozicí své manželky přivydělával – náhodně navštěvoval sázkové kanceláře a investoval nemalé obnosy peněz na vítěze, kterého mu mohla prozradit manželka.

Spisovatelka Maryse Condé se narodila ve francouzském zámořském departementu Guadeloupe. Část svého života však díky prvnímu manželovi strávila v Africe. Ve svém díle tak často píše o znázorňování černošské kultury a identity nejen v literatuře. Loni nahrazující porota ocenila její schopnost přesně ukázat ničivé dopady kolonialismu a vystihnout postkoloniální jazykový zmatek. V současné chvíli je Condé emeritní profesorkou francouzštiny na Kolumbijské univerzitě. S druhým manželem žije střídavě na rodném ostrově a v New Yorku.

Třetí se v žebříčku tentokrát umístila čínská avantgardní spisovatelka Cchan Süe, která své literární umění dlouhodobě označuje za performanci neboli představení. Ke svému dílu přistupuje v porovnání s ostatními kolegy poněkud nestandardně – na vlastní knihy vydává recenze nebo o sobě v rozhovorech mluví ve třetí osobě.

Stálice Atwoodová

Asi nejpopulárnější autorkou, která se do top desítky dostala, je Kanaďanka Margaret Atwoodová. Veřejnosti její knihy představil populární seriál z dílny televize HBO Příběh služebnice, který vznikl podle stejnojmenného románu z roku 1985. Letos v září vydala jeho pokračování, v angličtině nazvané Testament. Na český překlad si fanoušci prozatím musí počkat.

Ze Spojených států amerických má letos mimo jiné šanci uspět Marilynne Robinsonová, která svou první knihu napsala v roce 1980, na opravdový úspěch však čekala dlouhých 24 let, kdy vydala román Gilead. V 61 letech za něj převzala Pulitzerovu cenu. 

Bookmakeři z žen věří ještě polské spisovatelce Olze Tokarczukové nebo ruské novelistce Ljudmile Ulické, která se ve svém díle mimo jiné vyrovnává s otázkou smíření judaismu, křesťanství a islámu.

Nobelovu cenu za literaturu smetlo MeToo. Komu by ji dali čeští autoři?

Do roku 2019 si Nobelovu cenu za literaturu převzalo čtrnáct žen, což je v rámci všech kategorií druhý nejvyšší počet. První si pro ni přišla v roce 1909. V posledních letech ji získala například Světlana Alexijevičová, Alice Munroová nebo Elfriede Jelineková.

Z mužů, stejně jako mnohokrát v minulosti, ve výběru nechybí japonský autor Haruki Murakami a Ngugi Wa Thiong’o. Murakamiho, autora Norského dřeva nebo Kafky na pobřeží, chtěla porota alternativní ceny vyznamenat už loni, autor však s díky požádal, aby byl z nominačního seznamu vyškrtnut.

Top desítku letos uzavírá maďarský autor Péter Nádas, který debutoval v roce 1967 novelou Bible. V roce 2003 si převzal českou Cenu Franze Kafky.

Standardně do širšího výběru bookmakeři zařadili i jméno Milana Kundery. Obsadil devatenácté místo, což mu stále zaručuje větší šanci na vítězství než Georgi R. R. Martinovi, autorovi kulturního fenoménu jménem Hra o trůny. Ten obsadil poslední místo. Alespoň se však, na rozdíl od mnoha jiných komerčních autorů, do výběru dostal.