Recenze: Parazit – Korejský Tarantino?

Snímek Parazit uchvátil kritiky, a nyní je na nejlepší cestě učinit totéž v kinech svým „masovým“ divákům. Jaký je tento film, slibující efektní mix hned několika různých žánrů? Jak moc filmu sedí zvučné přízvisko „nejzábavnější vítěz festivalu v Cannes od dob Pul Fiction?“ A vůbec – vyhrál Zlatou palmu oprávněně?

Už jen samotné vítězství tohoto snímku je samozřejmě spolu s pozitivními ohlasy na pováženou. Když už jihokorejský film dokázal uchvátit tamní porotu, která dává přeci jen přednost jinému typu filmů, tak to prostě musí být něco extra, no ne? Režisér Bong Joon-hoa nám zde servíruje ambiciózní černou komedii s nádherným vizuálním pojetím, která vás od první minuty vtáhne do sebe. Její devizou je, že si pozornost diváka neudrží tak úplně po celou dobu a má pár hluchých míst. Největší spád s sebou nese hlavně v poslední třetině, která by se mohla směle postavit mezi nejlepší díla samotného v souvislosti s tímto filmem skloňovaného Tarantina. Je to divná a přece podmanivá podívaná, jež patří mezi ty počiny, u kterých se chvíli tiše kocháte, chvíli se smějete a pak si jen v duchu (nebo i nahlas) říkáte: „Co to sakra?!“

Zpočátku sledujeme osudy jedné velmi chudé rodiny, žijící v nuzném bytě uprostřed takřka chudinské, hustě zalidněné čtvrti korejského velkoměsta. Ačkoli se dobovost počinu dá odvodit na základě používaných technologií, dialogů postav a podobně, působí zvláštně atmosféricky a jaksi časově neukotveně. Nejde jen o kulturní odlišnost, ale o práci s obrazem – na film je prostě radost se dívat. Každý záběr má něco do sebe a spolu se skvěle vybranými lokacemi, kterým vévodí jedna, v níž se odehrává většina scén – luxusní vila jedné rodiny vás ještě víc utvrzuje v tom, že sledujete něco výjimečného.

Parazit se vyznačuje pečlivě a precizně vystavěnou zápletkou, v níž se plynule experimentuje s žánry, jdoucími jeden přes druhý od černé komedie a satiry, přes thriller přecházející v horor až k sociálnímu dramatu. Děj jako takový je i přes svou hravost zpočátku – samozřejmě bez větších spoilerů (a že tu tedy je pár opravdu nečekaných zvratů – o finále nemluvě) až příliš prostý a nekomplikovaný. Ona chudá rodina se prostě rozhodne vetřít do služeb jiné, podstatně movitější rodiny. Rozjíždí se tak spletitá síť intrik a právě oněch zvratů, které posouvají postupně děj někam, kam zpočátku nemáte šanci dohlédnout. Osudová vypjatost vyhroceného finále je pak už jen vše dokreslující třešinkou na asijsky podmanivém dortu, v němž skoro vše – od výborně hrajících, nepitvořících se herců až po jakoukoli jinou myslitelnou složku funguje skoro na jedničku.

Vše, až na to, že všudypřítomná chvála byla možná přeci jen příliš přehnaná. I díky ní jsem očekával něco trochu víc. Hra se žánry je sice skvělá, ale zde je to trochu na úkor gradace, kdy sice čekáte na to, až se vše pokazí, nečekáte ale v přílišném napětí. Vše se vlastně pořádně rozjede až někde za polovinou filmu a přesto, že všichni obsazení protagonisté předvádí výborné herecké výkony, řada postav by zasloužila víc prostoru, aby pak jednotlivé charaktery lépe vynikly. Což je u dvouhodinového filmu škoda. Trochu také zamrzí, že je na konci ukázáno něco, co se vlastně dovídáme už v začátku, což je v jinak docela trefném poselství trochu málo rafinované. A kdo že je tady ten parazit? Záleží na úhlu pohledu. A také na vás…

Verdikt

Vítěz festivalu v Cannes je jiný. Ani ne tak originální, jako svěží. Pohlcující. A velmi zábavný. Jde o výtečný pokrm, uvařený z velmi různorodých ingrediencí, které ovšem jedna druhou ničím neruší a skvěle fungují jako celek. Sice to pro mne osobně není film roku, přesto jde o zajímavý úkaz. Srovnání s mým nejoblíbenějším režisérem je docela namístě. Jednak díky obtížné žánrové definovatelnosti a zaškatulkovatelnosti, ale i odvážné nepředvídatelnosti. Trochu zamrzí místy poněkud absentující napětí a byť je finále skvěle vygradované, příliš ostře kontrastuje s první polovinou filmu, kde se toho tolik nedělo. Přesto – Parazit je filmem, který je prostě nejlepší prožít. Pocítit jej na vlastní kůži se vší symbolikou v toto rčení vloženou. Vykašlete se na pochvalné recenze a komentáře na databázích. Jděte na něj. Jednou. Dvakrát. A pak zkoumejte rozdíl mezi tím, jak na vás při obou zhlédnutích zapůsobil. Já to mám v plánu, protože přestože se jedná o výborný a zábavný filmový zážitek (ten film má prostě zdánlivě vše, co od tohoto sousloví můžete chtít), něco mi tam chybělo. A to něco se dost možná projeví po opakované projekci (podobně jako u tarantinovek, kde jsem některé opravdu plně docenil později)…

Parazit / 기생충
Trailer
USA, 2019, 122 min
Komedie / Thriller / Drama
Režie: Bong Joon-hoa
Scénář: Bong Joon-hoa, Jin Won Han
Hrají: Kang-ho Song, Seon-gyoon Lee, Yeo-jeong Jo, Hye-jin Jang, Woo-shik Choi, So-dam Park, Myeong-hoon Park, Seung-min Hyeon, Keun-rok Park, Seo-joon Park, Jeong-eun Lee, Hye-ri Yoon, a další.

NA FILM SI MŮŽETE ZAJÍT DO VAŠEHO OBLÍBENÉHO KINA CINEMA CITY