Karel Krátký byl starostou Ostraty, obce se čtyřmi stovkami obyvatel, v letech 2006 až 2014. V roce 2012 dokonce převzal při krajském vyhlášení soutěže Vesnice roku ocenění Zlatá cihla za stavbu multifunkční kulturně-sportovní zařízení.
Nyní ale kvůli starostování skončil u zlínského krajského soudu. Případ se týká projektů na obnovu tradice košíkářského řemesla z let 2011 až 2014, na které obec v rámci česko-slovenské přeshraniční spolupráce z 85 procent čerpala evropské dotace.
Obžalovaný je například z toho, že v sídle zlínské reklamní agentury předstíral zájem o koupi propagačních předmětů pro potřeby obce, na objednávky nechal předem vystavovat faktury, které odnášel s sebou, avšak následně objednávky stornoval. Faktury však nechal zavést do účetnictví obce a peníze si nechal. Škoda podle obžaloby přesáhla 150 tisíc korun.
„Žádné peníze jsem neukradl. Měl jsem na mysli, aby se něco v obci udělalo, to jsem bohužel upřednostňoval před důslednou evidencí. Celá aféra je důsledkem závisti a zášti. Starosta musí někdy udělat i rozhodnutí, které není populární, tím některé lidi poštve proti sobě,“ uvedl u soudu Krátký.
Objednané reklamní předměty jako propisky, tužky, brožury, deštníky, míče, alkohol-testery nebo svítilny podle svých slov většinou sám přivezl z reklamní agentury na obecní úřad.
„Do společné kanceláře, která je na obci jen jedna, bohužel má přístup každý zastupitel. Předměty jsme rozdávali na různých akcích, například děti dostaly reklamní trička,“ prohlásil Krátký.
Obžaloba upozornila, že tehdejší starosta vykázal i nákup dvou informačních tabulí, ve skutečnosti se ale v obci objevila jen jedna.
„Ty dvě tabule by se nám na místo nevlezly, proto jsem rozhodl, že za to nakoupíme stoly a opravíme vybavení kulturního domu. Přiznávám, že to nebylo v souladu s podmínkami dotace,“ uvedl Krátký.
Pochybení přiznal také u využití části peněz určených na ozvučení a osvětlení akce Oslava svaté Anny.
„Tady uznávám, že ze zbylých peněz jsem nechal polepit hasičské auto. Dostali jsme jej z krajských prostředků stříbrné. Věděli o tom všichni zastupitelé,“ tvrdil Krátký.
Současný starosta obce Miroslav Gargulák, který byl zastupitelem od roku 2010 a v roce 2014 převzal od Krátkého funkci starosty, u soudu uvedl, že v době, kdy byl Krátký starostou, byly v pokladně obce nesrovnalosti, na dokladech údajně chyběly podpisy nebo byly dodávány se zpožděním.
V rámci projektu na obnovu tradice košíkářského řemesla se podle Garguláka konaly akce, při kterých se pořizovala výzdoba sálu nebo občerstvení. Současný starosta také uvedl, že viděl některé reklamní předměty, které se většinou dávaly hostům. Ozvučovací technika, na kterou byla vystavena faktura za necelých 50 tisíc korun, však podle něj nebyla nikdy objevena. V obci se používá mixážní pult a reproduktory, které byly koupené již z dřívějšího projektu.
„Kde skončil mixážní pult a reproduktory, netuším. Ty věci tam byly, byly například použity na dětské akci. Když jsem předával funkci, nějaké předměty chyběly. Inventarizace a předávání majetku však neproběhly, docházelo k osobním sporům. Já už jsem do těch místností přístup neměl, tak jsem to nechal na zastupitelech, aby to dohledali. Věřil jsem spoustě lidí,“ poznamenal Krátký.
U soudu vypovídala jako svědkyně zástupkyně reklamní firmy ze Zlína, která potvrdila, že firma obci na několik faktur zboží dodala, několik faktur však Krátký stornoval. Faktury v těchto případech nevrátil a účetní věřila, že je Krátký vyhodil. Hlavní líčení pokračuje ve čtvrtek.