A tak tedy šel…

A tak tedy šel…

Tisk

Tak tedy jdu 200V nakladatelství Epocha vyšla kniha Jiřího Dynybila s názvem A tak tedy jdu… popisující jeho prožití 787 kilometrů Svatojakubské cesty.

 

 

Kniha mě zaujala především proto, že pouť do Santiaga de Compostela před pár lety šla má nejlepší kamarádka a já si chtěla přečíst, jak ji prožil někdo jiný.

Na přebalu je fotografie autora v jeho poutnické výstroji – s kloboukem, praktickou vestou, trekovými holemi, pověstným těžkým batohem a hlavně s úsměvem. Ten jsem si uložila do hlavy a měla jej před sebou při čtení.

Jiří Dynybil se vydal na Svatojakubskou pouť ze San Sebastianu po dvou trasách -Camino del Norte vedoucí podél moře a původní a náročné Camino Primitivo. Celkem ušel 787 kilometrů různými městy, vesnicemi a především přírodou. Na pouť vyrazil s cílem poznávat lidi, ale také ji bral jako výzvu a byl zvědavý, co mu přinese. Ve výsledku mu přinesla opravdu hodně, prošel díky ní kus světa a poznal spoustu zajímavých lidí, o kterých vypráví na řádkách této knihy.

Moc mě zaujal autorův přístup k pouti. Chtěl ji totiž zažít se vším všudy, přespával v klasických turistických ubytovnách zvaných albergue, družil se s ostatními poutníky i věnoval čas poznávání daných měst a vesnic i místní gastronomie. Přitom však samotné putování podnikal sám, ne s ostatními při hovoru, protože tím by podle něj zanikl smysl pouti a šlo o „obyčejnou“ turistiku. Hodně věnoval také plánování, kdy bral ohledy na svůj zdravotní stav, ale na druhou stranu se nijak neflákal a často šel až na hranu svých možností. Jeho skromnost na jedné straně a vytrvalost a oddanost na druhé byla fascinující a jen dokazovala, že právě i o tom je pouť.

Jednotlivé kapitoly Dynybilova vyprávění mají jednotnou strukturu. Začínají popisem jeho rána, kde zmiňuje atmosféru v ubytovnách, jeho zdravotní stav a také snídani, pokračuje popisem cesty. Tam si čtenář užije jak popisů, tak jeho pocitů, ale těch je zde s mírou a nedočkáte se tak žádných niterných emocí nebo popisů duchovního charakteru. Toho jsem se před čtením upřímně trochu bála a jsem ráda, že si nechal tuto rovinu opravdu pro sebe. Následují popisy příchodu do albergue, shánění jídla a procházek po okolí. To vše je doplněno rozhovory s lidmi, které potkal, a udělali na něj dojem. Chvílemi mě tato jasná a podobná struktura kapitol vadila, ale dalo se na to zvyknout a čtivosti to neubralo.

Knihu A tak tedy jdu… jsem přečetla rychle a s velkým zájmem. Její autor mi byl sympatický, moc jsem mu fandila a bavil mě každý jeho krok.

Jiří Dynybil (*1947) je bývalý zdatný sportovec a hokejový trenér, podnikatel, žijící desítky let v Německu a Španělsku. Během svého života musel vzdorovat mnoha těžkým zdravotním překážkám, které ho doprovázely i na jeho Svatojakubské cestě. Vystudoval v Praze obor televizní a rozhlasové studiové techniky, později se v zahraničí musel přeučit na nejnovější směry analogové a digitální průmyslové elektroniky. V tomto oboru pracoval jako inženýr až do počátku osmdesátých let, následně i s vlastní obchodní firmou. Mnoho cestoval, například tři roky po Střední a Jižní Americe, s touhou poznávat jiné země, kultury, přírodu a lidi. To byl pro něj také ten hlavní podnět pro absolvování tradiční Svatojakubské pouti.

tak tedy jdu

A tak tedy jdu…
Cestopis a příběh o prožití 787 km svatojakubské cesty
Autor: Jiří Dynybil
Žánr: cestopis
Nakladatelství: Epocha
Rok vydání: 2019
Počet stran: 456 + 12 stran příloha
Hodnocení: 88 %

www.epocha.cz/kniha/jiri-dynybil-a-tak-tedy-jdu-prvni-vydani-vazana-s-prebalem/


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Příroda je krásná v každém časovém okamžiku a počasí

Miroslav SanigaVědec, popularizátor vědy, velký milovník přírody, vysokoškolský pedagog a publicista, Miroslav Saniga, svůj život zasvětil přírodě a právě přírodě věnuje také své knihy. Píše jak pro malé čtenáře, ta...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Z archivu...

Čtěte také...

Nebuďte kaktus a telefonujte správně a bez problémů

nejsem kaktus 200V nakladatelství Bookmedia vyšla kniha lektorky telemarketingu Kateřiny Jasinské s trefným názvem Nejsem kaktus a podtitulem Jak správně telefonovat. Vzdělejte se i vy!

 

...

Literatura

Benjamin Kuras: Jak zabít civilizaci

civilizace900Co k tomu říct? Čekala jsem historické čtení odlehčeného rázu. Ale výsledek byl ten, že jsem zůstala po přečtení asi tak dvě hodiny jako opařená. Je to kniha, od které jen tak neodejdete: Jak logické, jak psychologické, jak zákonité. Ve zkr...

Divadlo

Tentokrát Ve Smečkách Klub bláznů

klicovou dirkou perexV Praze je hodně divadel, podle mého odhadu nejméně stovka. A to ta, která mají ještě malou nebo komorní scénu, počítám jen jednou. Při tomto počtu samozřejmě není divu, že mi zhusta nějaká ta pr...

Film

Svatý Václav aneb historický velkofilm z roku 1929

svaty vaclav plakatV souvislosti s prezentací Slovanské epopeje v pražském Veletržním paláci pracovníci Národní galerie připravili na měsíce září -  prosinec roku 2012  řadu doprovodných programů a akcí s vazbou k vystaveným...