Když se řekne „parlamentní vyšetřovací komise“, nemá to slovní spojení myslím příliš dobrý zvuk: každý okamžitě dodá, že ještě žádná parlamentní komise nikdy nic nevyšetřila... O to víc překvapila závěrečná zpráva vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k otázce privatizace OKD. Nejen že – po pouhých dvaceti měsících, což je na parlamentní vyšetřovací komisi velmi málo – jasně pojmenovává kauzu se všemi zásadně chybnými kroky, jak tak, neuvěřitelně, následovaly jeden za druhým, konstatuje, že byty OKD, nejsmutnější část celého privatizačního průšvihu, právně stále patří státu (jen aby to ještě potvrdil nějaký soud!) a – podává 14 trestních oznámení. Od bývalých ministrů Dlouhého a Urbana, přes bývalého ministra – a později premiéra – Bohuslava Sobotku až po antikapitalistu Zdeňka Bakalu, antikapitalistu říkám proto, že nechtěl v OKD podnikat, starat se o tuto těžební společnost a o její rozvoj (jak prohlašoval), nýbrž mu šlo o to, zmocnit se majetku, vyždímat jej, v daném případě především vysokými dividendami, a pak jej odhodit – to skutečně není kapitalismus. Komise podává trestní oznámení i na Bakalova advokáta Radka Pokorného, všestranného mafiána – a upozorňuje na to, že stanovisko České republiky pro evropskou komisi k privatizaci OKD vypracoval právě tento právník a že v něm uváděl nepravdivé údaje, čímž uvedl, on – a vlastně Česká republika, evropskou komisi v omyl.
Staly se chyby a trestné činy, nejen nedbalostní, ale chybou byla i sama privatizace: podnik, který bude muset jít do útlumu, a to bylo v případě OKD jasné, se nikde v rozumné zemi neprivatizuje; nechává si ho stát, z výnosu mírní sociální dopady, nese případnou ztrátu. U nás se na tělo umírajícího dinosaura vrhli predátoři a urvali si velké kusy masa. O to více se pak doplácelo.
Svůj závěr přijala vyšetřovací komise jednomyslně všemi osmi hlasy – ale bývalý člen za ČSSD Lubomír Zaorálek, který odstoupil z komise, když se stal ministrem, by byl asi proti: dnes komisi kritizuje; myslím, že neprávem, byť pochopitelně: ČSSD se totiž jeví ve zprávě komise nejhůř.
A ještě dvě poznámky. První: všichni politici, kteří budou na základě práce vyšetřovací komise čelit trestnímu oznámení, hovoří, jednotně jako dětský sbor, o tom, že jde prý o věc motivovanou politicky – i ptám se: jak jinak? Sněmovna není orgán činný v trestním řízení, je to orgán politický, a pokud vyšetřovací komise předává něco policii, je to právě krok k odpolitizování: policejní vyšetřovatelé nejsou voleni za jednotlivé politické strany, vyšetří věc nestranně a objektivně (to doufejme!) – a pokud se věc následně dostane až k soudu, už to bude úplně nepolitické, jelikož & protože české soudy jsou nezávislé. To doufejme. Takže shrnuto: pokud politikům vadí politika, podání trestního oznámení by měli uvítat.
A konečně ještě tato poznámka: hlavní předvolební heslo Pirátské strany bylo PUSŤTE NÁS NA NĚ! Hesla jsou hesla, v lepším případě je lze brát jako metafory – ale myslím si, že hlavní zásluhu na takto důsledné a stranickými ohledy nesvázané práci vyšetřovací komise má právě její předseda, pirátský poslanec Lukáš Černohorský. Zaslouží si poděkování, i kdyby z práce vyšetřovací komise nakonec nevzešlo vzhledem k dlouhému uplynulému času nic než tato závěrečná zpráva a soudy se nekonaly. Smysl má i to, pojmenuje-li se zlo a postaví se na pranýř.