RECENZE: Jak je důležité míti Filipa je povedená komedie plná nadsázky a sebeparodování

Nejcennější na této inscenaci je její originalita. Režisérka Markéta Zborníková pojala klasický text velmi moderně, v mnohém jej až parodovala, nicméně stále v duchu původního autora. Humor spočívá hlavně v situačních vtipech, popkulturních narážkách a literárních odkazech (například když záporačka hlavnímu hrdinovi nabízí čaj a on utrousí poznámku „Ne, děkuji, Maryšo“). Povedené byly také narážky na publikum, prostor divadla (postava z 19. století s igelitkou ze supermarketu) a hru samotnou. 

Skvělá také byla vypravěčka, která představení doprovázela vtipnými písněmi a komentáři, zatímco stála na jezdícím podstavci s klávesami. Všichni herci i přes občasné "zaškobrtávání" v textu hráli dobře a umně bavili publikum. Myslím, že i občasná afektovanost byla záměrem a součástí nadsázky.

Důmyslná byla také scénografie, kde na malém prostoru s velmi jednoduchými dekoracemi - bílou oponou, dvěma židlemi a jedním stolem - velmi zdatně odehráli celé představení. Nic tedy zbytečně neodvádělo divákovu pozornost a pokud ano, tak to byl záměr s cílem pobavit a překvapit diváka, například ruce za oponou podávající hercům rekvizity, nalévání vína a tak dále. 

Celé představení tedy staví na mírném sebeparodování, na zdravém nadhledu, na ironii a satiře. Tento přístup ke klasice je velmi sympatický a zvlášť, když z celé hry cítíte, že se tvůrci ani herci neberou příliš vážně. Myslím, že i Wilde by z tohoto aspektu měl radost. Pokud budete mít chuť se zasmát u originálně pojaté konverzační komedie, můžu tuto inscenaci jen doporučit.