aneb Kozel zahradníkem

V úterý 25. června byvší bavič televizní reality šou Máte padáka měl rozhovor plný insinuací s byvším televizním komikem seriálu Služebník lidu. Komik chtěl víc protitankových řízených střel a bavič řekl jo, to by se dalo zařídit, ale ještě chvíli počká, až jak se vyvrbí případ ex-vicepresidenta Joe Bidena a jeho syna Huntera. Kolují o tom podivné zvěsti a rád by měl v tom jasno. Komik řekl jo, to by se dalo zařídit, jen co jmenuje nového prokurátora.

Otec a syn Bidenovi

Co otec a syn udělali? V roce 2014 Clintonova vláda financovala na Ukrajině puč, kterým svrhla demokraticky zvoleného presidenta, protože flirtoval s Ruskem. Na jeho místo se dostal vstřícnější Petro Porošenko, povoláním oligarcha a čokoládový magnát. Dohledem nad ukrajinskou kolonií byl pověřen vicepresident Joe Biden. Létal do Kyjeva jako domů a pokaždé byl přivítán s královskými poctami. Po každé návštěvě také na jeho konto spadla shůry šestimístná mana. Když jeho syna Huntera propustili z válečného námořnictva, protože bral drogy, našel mu místo v Kyjevě v olejářské firmě Burisma, s níž ho pojily obchodní a politické zájmy. Patřila ukrajinskému oligarchovi Igoru Kolomojskému, který zaplatil Hunterovi tři miliony dolarů za prokázané úsluhy, jmenovitě za diskrétní přesuny úplatků tatíčkovi.

Když se o Kolomojského a oba Bideny začal zajímat prokurátor, Joe přiletěl na otočku do Kyjeva, aby zakročil. Dle videozáznamu pořízeného na jednání Atlantického výboru, kde se svým státnickým činem vychloubal, poručil ukrajinskému presidentovi, aby šťouravého prokurátora buď propustil, anebo aby zapomněl na americkou záruční půjčku ve výši jedné miliardy dolarů.

„Podíval jsem se na něj,“ říká na videu, které dovolil natočit v přesvědčení, že je nad zákonem, „a řekl jsem, že za šest hodin odlítám. Jestli toho prokurátora nevyměníte, nedostanete žádné peníze. Nuže, ten psí syn (smích) dostal kopačky. Dali na jeho místo někoho jiného, co byl OK.“

Jestli toto nebylo zneužití moci par excellence, co jiného by to mohlo být?

Trump a Zelenskyj popírají, že by mezi nimi došlo k nějakému quid pro quo. V dané chvíli prokazatelně ne. Ale byli na stejné vlnové délce v tichém porozumění, že si vzájemně podrbou záda. Ostatně proč takový skandál? Vždyť to je přece obvyklý a zaběhlý státnický styl. Tak se točí svět. Kdyby pokoutní utajovaný kuhhandel na vysoké úrovni měl být důvod k sesazení, našel by se vůbec nějaký politický prosťáček, aby se o tak nebezpečný úřad ucházel?

Že mezi Trumpem a Zelenskym k žádnému něco za něco nedošlo, elitě demokratické strany nevadí ani v nejmenším. Snadno protlačí obžalobu Trumpa za porušení ústavy a zneužití moci a na formulaci houby záleží, neboť mají v Kongresu pohodlnou dvoutřetinovou většinu. V Senátu jim ale do ní chybí dvacet pět hlasů, a to za předpokladu, že s k nim přidají dva nezávislí. Kdo sní o možnosti přemluvit, koupit či donutit vydíráním víc jak dva tucty republikánů, aby zradili stranu, ať si dá ledový obklad na hlavu.

Schyluje se tudíž k repríze. V roce 1998 republikánská strana obžalovala Billa Clintona, že lhal pod přísahou v milostné aféře s jednadvacetiletou stážistkou Monikou Lewinskou . Není tomu zas tak dlouho, aby si mnozí čtenáři nevzpomněli na slavnostní Clintonovo zapřísahání při senátním šetření: „Nikdy jsem neměl sexuální styk s tou ženou.“ V jeho pojetí orální sex není pohlavním stykem, neboť „nevyžaduje penetraci“. To si zaslouží vytesat do žuly na Mount Rushmore hned vedle portrétů čtyř slavných presidentů. Řekněte, co brání Trumpovi vymyslet si podobnou srandičku? Třeba že zmrazil vojenskou pomoc ve státním zájmu, aby se peníze amerických poplatníků nerozkradly, neboť Ukrajina je nejzkorumpovanější země střední Evropy, což je svatá pravda.

Podle ústavy americký prezident může být vyhoštěn z Bílého domu poté, co byl Senátem odsouzen za „zradu, úplatky a jiné vysoké zločiny a přečiny“. I demokratická elita si uvědomuje, že Trump nic takového nespáchal. Proč tedy jde do předem ztraceného tažení?

Jejich politická strategie je založena na rozpoutání pomlouvačné kampaně založené na nových svědectvích a nových zprávách o údajné korupci a porušení ústavy. V tom se bude Ukrainegate podobat Russiagate jako vejce vejci. Demokraté chtějí navršit na Donalda Trumpa tolik špíny a vytvořit kolem něho tolik problémů, aby odradili jeho mecenáše a aby vedení republikánů došlo k závěru, že pro stranu bude lepší nahradit ho jiným kandidátem.

To je plán A. Ale jako političtí realisté budou současně sledovat plán B, který počítá s prodloužením vyšetřování presidenta, jak jen to bude možné. Soustavným a dlouhodobým očerňováním Trumpa hodlají oslabit Republikánskou stranu a její hodnověrnost u voličů natolik, aby v příštích doplňovacích volbách udržela Demokratická strana většinu v Kongresu a získala také převahu v Senátu. Pak už bude lhostejné, kdo sedí v Bílém domě.

Máme před sebou řadu měsíců kobercového bombardování falešných zpráv, smyšlených skandálů a na hlavu postavených polopravd. Klasický příklad se objevil na první stránce všech amerických novin v minulém týdnu. „Trump naléhá na Čínu, aby vyšetřovala Bideny,“ vykřikoval titulek v deníku New York Times, kterému se ve světě ještě věří jako Písmu svatému, ačkoli se z něho stala hlásná trouba Demokratické strany. NYT obvinil Trumpa, že zcela veřejně požádal Si Ťin-pchinga o službu, která by mu pomohla zvítězit v presidentských volbách. Houbeles požádal! Řekl spatra novinářům na trávníku před Bílým domem, že Peking by měl oba Bideny začít vyšetřovat, „protože se v Číně stalo téměř stejné zlo, jaké se stalo na Ukrajině… Miliardy dolarů byly vyvedeny ze země chlápkem, který byl vyhnán z válečného námořnictva… Víte, jak se tomu říká? Říká se tomu úplatky.“ Trump by možná učinil lépe, kdyby mlčel. Cokoli řekne, je překrouceno a použito proti němu.

Co člověka nejvíce zaráží a uráží, je bezmezná nadutost elity amerických demokratů. Hodlají soudit presidenta Trumpa za to, že dělá, co v podstatě má v popisu práce, když se pokouší osvětlit zneužití moci korupčníkem. Ale přitom chtějí, aby jejich spoluobčané zvolili korupčníka za presidenta Spojených států a udělali kozla zahradníkem. Zračí se v tom opovržení americkým lidem a podcenění jeho inteligence.

Levicové křídlo demokratické strany se nehodlá uspokojit se shozením Donalda Trumpa. V jejich zaměřovači je rovněž vicepresident Mike Pence. Kladou mu za vinu, že je Trumpovým spoluviníkem. Prohlašují, že Pence by měl být obžalován, protože dělá v podstatě totéž, co Trump: vydírá od cizích státníků špínu na demokratického presidentského kandidáta.

Kdyby byl Trump zbaven úřadu, Mike Pence by se stal presidentem USA. Ale kdyby Mika Pence potkal stejný osud, do Bílého domu by se nastěhovala Nancy Pelosi, předsedkyně Kongresu a Demokratické strany. Šance, že se tento scénář uskuteční, je mrňavá, až zanedbatelná, nicméně je znepokojující, že se o něm vůbec mluví.

Politická přesilovka elity demokratů je uměle vyvolaná a živená. Není ničím jiným nežli pokusem o ústavní puč, který, in fine, bude mít bumerangový účinek. Kdo seje vítr, sklízí bouři.