Ortorexie, aneb když se zájem o zdravý životní styl stane posedlostí

Fitness a zdravý životní styl zažívají ohromný boom! Zájem o zdraví, cvičení, zdravou stravu, složení potravin a jejich vlivu na organismus, je velmi chvályhodný, ať už se snažíte shodit nějaké to kilo, nebo se zkrátka snažíte jen naučit zdravějším návykům. Díky zdravému stravování se můžete cítit zdravější, vitálnější, plní energie a třeba i redukovat hmotnost. Kdo z nás po tom netouží? Bohužel, díky nárokům dnešní doby není ani zdravé stravování bez rizik – dokonce se může stát závislostí a přehoupnout se v jednu z poruch příjmu potravy. Ano, přehnaný zájem o zdravé stravování neboli ortorexie je problém, o kterém se příliš nemluví, ale přesto existuje. Byť to tak na první pohled možná nevypadá, i přehnaný zájem o zdravé stravování může mít fatální následky.

TROCHA TÉ TEORIE NA ÚVOD

Ortorexie (latinsky orthorexia nervosa) je jednou z poruch příjmu potravy, při níž dochází k obsesivnímu zabývání se zdravým stravováním - lidově řečeno totální posedlost zdravým jídlem. Oproti jiným druhům poruch příjmu potravy, se ortorexie v podstatě ani tak netýká množství přijatých kalorií, ale souvisí spíše s kvalitou přijímaných potravin. Lidé, kteří ortorexií trpí, tedy vlastně nemusí ani chtít redukovat hmotnost, ale přehnaně se soustředí na to, jaké potraviny kupují, z čeho jsou složené, jaké obsahují živiny a jaké jsou jejich zdravotními přínosy.

Ortorexie je v lékařské společnosti vnímána jako jakási „odchylka od normálu“, ale Americké ani Evropské psychiatrické společnosti ji prozatím nezařadily do mezinárodní klasifikace nemocí. Oficiálně proto zatím nepatří do poruch příjmu potravy, ale většina odborníků se shoduje na tom, že je specifickým případem mentální anorexie. Termín ortorexie byl poprvé užit v roce 1997 americkým doktorem Stevem Bratmanem. Význam tohoto slova pochází z řečtiny, kde „orthos“ znamená „správný“.

JAK K ORTOREXII DOCHÁZÍ?

Neexistuje žádný vědecký výzkum, který by přesně popsal proces toho, jak k ortorexii dochází. Lze však říci, že obsesivně-kompulzivní tendence a prodělání některé z poruch příjmu potravy, jsou známými a nejčastějšími rizikovými faktory. Dalšími rizikovými faktory jsou tendence k perfekcionismu, úzkostlivá povaha nebo nutkavé kontrolování věcí.

Nicméně, nalijme si čistého vína.. spadnout do závislosti na zdravém stravování, či jiné poruše potravy, není dnes nijak složité. Internet a sociální sítě jsou PŘEHLCENÝ informacemi, některé jsou užitečné, jiné nikoliv, ale ve chvíli, kdy jedinec nedokáže rozlišit, čím se řídit, může být problém na světě. Je to vcelku jednoduché.. začnete se zajímat o zdravé stravování, přečtete pár (rádoby) chytrých článků, zredukujete potraviny, které „můžete“ konzumovat, nastudujete, co musí obsahovat ty „vhodné“ potraviny, jak je upravovat, vařit, které potraviny kdy konzumovat, a stále tyto informace posouváte, rozšiřujete. Vyřadíme cukr, pečivo, mouku, ovoce, případně rovnou celkově sacharidy, nebo tuky, v závislosti na tom, pro který „moderní styl“ diety se rozhodnete. Zkrátka vyženete všechny imaginární strašáky z jídelníčku. Přestáváte chodit s přáteli či kolegy na večeři či obědy, bráníte se jezení mimo domov/mimo vlastní krabičku. Musíte jíst zkrátka 100% „clean“... a najednou je tu extrém.

Máme parametry a optima na všechno. Kdy jíst, kolik jíst, co jíst, jak potraviny obsahovat, kolik mají vážit, kolik minut denně se věnovat pohybové aktivitě, kolik hodin optimálně věnovat spánku.. zkrátka vážně na všechno. A co víc? V rámci posedlosti začnete nabádat okolí k tomu, že to, co děláte je správné a měli by to začít dělat také. Ortorexie postihuje převážně ženy, které se snaží zhubnout, zlepšit stav své pleti, nebo zkrátka proto, že chtějí „zapadnout“ a následovat to, co je dnes moderní.

KOLIK LIDÍ TÍMTO ONEMOCNĚNÍM TRPÍ?

Počet lidí, kteří ortorexií trpí, můžeme vzhledem k tomu, že stále není definována jako onemocnění, jen odhadovat. Navíc může být velmi těžké odhadnout hranici mezi tím, kdy je zájem o stravování ještě „zdravý“ a když už je to závislost. Informace uváděné v jednotlivých studiích se velmi liší a četnost ortorexie je uváděna ve velmi širokém rozmezí 6% - 90%. Důvodem může být fakt, že neexistují žádná společná a přesně definovaná kritéria, podle nichž bychom tuto poruchu mohli diagnostikovat. Nadšení do zdravého stravování se stane úchylkou pouze v případě, kdy se změní v obsesi, která negativně ovlivňuje každodenní činnost. Příkladem může být neschopnost stravování mimo domov, výrazná restrikce počtu „povolených“ potravin nebo výrazný úbytek hmotnosti.

POSEDLOST ZDRAVÝM STRAVOVÁNÍM MŮŽE VÉST K VÁŽNÝM ZDRAVOTNÍM PROBLÉMŮM

Stejně jako jakákoliv jiná závislost má i ortorexie negativní dopady na zdraví. Nejčastěji se mohou týkat jedné ze tří následujících kategorií:

FYZICKÉ ZDRAVÍ

Na tomto typu poruchy příjmu potravy nebyly prozatím prováděny žádné konkrétní výzkumy, takže lze pouze usuzovat, že negativní impakt na tělesné zdraví bude u ortorexie obdobný, jako je tomu například u anorexie či bulimie. Omezování konkrétních druhů potravin, či vyloučení některé makroživiny může způsobit podvýživu, nedostatek určitých živin, anémii, nebo k bradykardii – tedy abnormálně nízký srdeční rytmus.

Mezi další komplikace patří problémy se zažíváním, hormonální a elektrolytové dysbalance, metabolická acidóza nebo porucha tvorby kostní hmoty, případně odvápňování kostí až rozvoj osteoporózy. Dále může docházet ke zhoršení zdraví kůže, zraku a padání vlasů. Některé z výše uvedených komplikací mohou být až život ohrožující a rozhodně by neměly být brány na lehkou váhu!

DUŠEVNÍ ZDRAVÍ

Stejně jako ostatní poruchy příjmu potravy, má ortorexie mentální původ. Lidé trpící ortorexií mohou zažívat pocity frustrace, které přichází v době, kdy nedodržují návyky, které si sami stanovili. Při porušování těchto pravidel se rozvíjí pocity viny, nenávisti sebe samého. Lidé trpící ortorexií většinu času tráví zkoumáním a důsledným studiem potravin, plánováním jídelníčku, vážením a přípravy jídla. Díky tomu může docházet ke snížení pracovního výkonu, neschopnosti plnit pracovní povinnosti, vykonávat běžné denní aktivity a k asocializaci.

SOCIÁLNÍ ŽIVOT

Plynule navážeme na poslední větu. Lidé, kteří trpí ortorexií, se neradi vzdávají kontroly, kterou mají nad svým stravováním. Často dodržují úplně nesmyslná omezení, která si sami nastavili, a jejich porušení vyvolává pocity strachu a úzkosti. Tato omezení se také týkají místa, vhodné doby ke stravování, a hlavně skladby potravin. Takováto omezení pak znemožňují další společenské aktivity spojené se stravováním, jako jsou například návštěvy restaurací. Dotěrné myšlenky, které se točí jen kolem stravování, mohou později začít komplikovat i sociální vztahy. Stejně jako u ostatních poruch potravy tak jedinec raději zůstává izolovaný a sám, než že by vyhledával společnost.

KOHO ORTOREXIE POSTIHUJE?

Koho tato nemoc může postihovat? Prakticky kohokoliv, kdo se zajímá o zdravé stravování, ať už dobrovolně, nebo třeba kvůli své profesi, to je na tom to nepříjemné. Souvislost rozvoje této choroby je spjata s věkem, pohlavím, úrovní dosaženého vzdělání a také socioekonomickým postavením jedince. Skupiny, které patří mezi kriticky ohrožené, jsou sportovci (zejména například baletky, gymnastky nebo fitness závodníci), profese, u kterých je kladen velký důraz na vzhled (modelky, herci), mladí lidé hledající inspiraci na sociálních sítích, či na obálkách časopisů.  Výjimečné nejsou ani případy, kdy ortorexií trpí lidé, kteří se ve velkém zabývají zdravou stravou jakožto profesí – tedy lékaři, výživoví poradci, nutriční terapeuti a dietologové.

JEDEN PŘÍKLAD MLUVÍCÍ ZA VŠE

Stále vám není jasné, jak vlastně ta ortorexie vypadá? Podívejme se na jeden příklad, který jistě budete všichni znát. Jde o americkou instagramerku a youtuberku Jordan Younger (@thebalancedblonde). Jordan byla raw veganka (vegan, který jí pouze tepelně neupravenou stravu) s mnoha tisícovou základnou fanoušků na svém účtu. Oslovila ji firma s produkty specializujícími se na jedince, kteří následují veganství, a nabídla ji detoxikační produkty v hodnotě mnoha tisíc zcela zdarma. Jordan se směle vrhla do testování, kdy produkty využívala alespoň 3x týdně a po ukončení „kůry“ a návratu ke svému běžnému stravování, vždy trpěla velkými žaludečními potížemi, přesto, že jedla striktní rostlinnou stravu. Nebyla si schopna připustit, že detoxikace a veganství by mohly stát za jejími problémy a začala ještě výrazněji vynechávat pevnou stravu. V domnění, že jí detoxy od problému pomůžou, je začala dělat častěji, častěji a začala se točit v kruhu. Trpěla strachem z jídla, a proto nechodila ani mezi lidi. Místo toho, aby se vzdala detoxikačních přípravků a veganství, aby vrátila svůj zdravotní stav do takového stavu, ve kterém by měl být, začala své veganství vyznávat ještě radikálněji.

Na jaře roku 2014 si uvědomila, že už není obrazem zdraví, které propaguje. Měla problémy se spánkem, cítila úzkosti kolem potravin, které konzumovala, začala mít problémy s padáním vlasů a rapidně shodila na váze. Nakonec přestala menstruovat, což pro ní byla poslední kapka. Začala si uvědomovat, že trpí poruchou příjmu potravy a začala problém řešit. Věděla, že má problém, ale její problém „neměl jméno“ – nebyla to anorexie ani bulimie. Byla to posedlost zdravými a čistými rostlinnými potravinami a zároveň strach ze všeho, co by mohlo poškodit její tělo.

Vyhledala odbornou pomoc a začala se léčit. Po absolvování léčby upustila od striktního veganství a jak sama říká, byla to ta nejlepší věc, kterou mohla udělat. Život bez nálepek, bez sounáležitosti s jakoukoliv extrémně se stravující skupinou jí dodal více síly než přesvědčování sebe i svého okolí o tom, že veganství je nejlepší věc, co mohou udělat. 

„Místo strachem z jídla se probouzím přemýšlením o životě. Svůj čas věnuji skvělým lidem a mým osobním vášním - jako je třeba můj blog, který je nyní hlavně o rovnováze. Jasně, ještě stále mám strašidelné dny, kdy se moje myšlenky točí kolem jídla. Ale učím se a jsem na to hrdá. Snažím se poslouchat své tělo, být k sobě laskavá a odpouštět. Jím, když mám hlad, a nejím, když ho nemám. Poprvé po letech na veganství a striktních pravidel mám stabilní hladinu cukru v krvi a nebojím se dát si k narozeninám s mými přáteli kousek koláče (plného bílé mouky!). Sakra, k mým vlastním narozeninám. Ušla jsem fakt dlouhou cestu, a to je samo o sobě vítězství.“

JAK SE ORTOREXIE DIAGNOSTIKUJE?

Jak bylo již zmíněno – ortorexie není protazím označena jako choroba, proto je její diagnostikování poměrně problematické. Aby bylo jednodušší rozpoznat od sebe ortorexii a normální fyziologický stav, vytvořili Bratman a Dunn diagnostická kritéria, která se dělí do dvou následujících částí:

1. První část je tvořena otázkami týkajícími se obsesivního zabývání se zdravou stravou. Taková posedlost může vést k přehnané emoční úzkosti při výběru potravin. Kritéria této skupiny se mohou týkat kompulzivního chování ohledně výběru potravin, úzkostem, které vznikají při porušení vlastní pravidel. Do této kategorie také spadají všechny otázky týkající se stravovacích návyků a pravidel.

2. Druhá část kritérií je spojena s kompulzivním (nutkavým) chováním, které omezuje jedince v každodenním životě. Z toho vznikají následující důsledky jako je podvýživa, závažný úbytek váhy nebo jiné zdravotní komplikace. Narušení sociálních vztahů, fungování v zaměstnání nebo ve škole. A v neposlední řadě také stravovací zásady, které si nemocná osoba stanoví a mají zásadní vliv na to, jak vnímá svůj vzhled, jak je spokojena s vlastním tělem a jaké má sebevědomí.

CO SI Z ČLÁNKU ODNÉST?

Zajímat se o zdraví a zdravé stravování je velmi důležité. Nicméně i v tomto případě platí „všeho s mírou“. Posedlost zdravým životním stylem přichází postupně a v podstatě zcela nečekaně, což z ní dělá nebezpečného protivníka. Při touze vypadat lépe, nebo zlepšit stravovací návyky, se často pustíme do dodržování úplně nelogických pravidel a zbytečného vyloučení potravin či makroživin. To je důvodem, proč dochází k tomu, že máme nedostatek minerálů, stopových prvků či makroživin jako takových a naše zdraví tak spíše trpí, než že bychom mu prokazovali nějakou službu. Nepouštějte se do žádných extrémů, detoxikačních programů, ani nedodržujte žádná příliš striktní stravovací pravidla. Buďte obezřetní kolem toho, koho na sociálních sítích sledujete a co daná osoba doporučuje – to, že někdo vypadá dobře, nebo že je slavný, neznamená, že má pravdu a dělá správné věci. Přistupujte ke stravování s rozumem, je to to nejlepší, co pro své zdraví můžete udělat.

Zdroje:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23760837
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18791881
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4340368/
http://www.scirp.org/journal/PaperInformation.aspx?PaperID=29643
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21998605
http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1471015315300362
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26902744
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19932826
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19367138
https://www.refinery29.com/en-us/jordan-younger-vegan-orthorexia

Doposud nebyl vložen žádný příspěvek.