Prásk. Prásk. Prásk. Hluk ze tří střelnic v okolí už pětadvacet let obtěžuje obyvatele čtyřtisícového Libušína ležícího asi pět kilometrů severozápadně od Kladna. Za dva týdny budou zdejší zastupitelé rozhodovat o osudu nejproblematičtější z těchto střelnic – Janovky.

Pozemky bývalého Dolu Jan pod střelnicí provozovanou klubem Combat Kladno koupilo město Libušín před dvěma lety od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVVM). Starosta Vladimír Eichler (Nezávislí) tehdy sdělil, že hlavním cílem koupě je ukončení provozu střelnice.

Nyní k tomu možná konečně dojde. Střelcům totiž na konci října vyprší nájemní smlouva a libušínští zastupitelé budou ve středu 23. října na svém mimořádném zasedání rozhodovat, zda ji prodlouží. Vycházet budou i z názorů přibližně dvou set obyvatel, kteří svůj nesouhlas s provozem střelnice přišli toto pondělí vyjádřit na pravidelné setkání s vedením města. Jen málo z přítomných se při něm postavilo na stranu střelců. Diskuse byla hodně bouřlivá a občas padla i ostřejší slova.

Kulky nad hlavami

Lidi obtěžuje nejen hluk, ale mají také strach o své zdraví a životy. Nejbližší domy totiž stojí méně než dvě stě metrů od střelnice.

„Stále se opakuje, že nám kulky doslova sviští nad hlavami. Je jen otázka času, kdy se něco stane. Intenzita střelby se podle mě navíc zvyšuje,“ míní například Karel Veselý z Libušína. A není zdaleka sám. „Připadáme si jako ve válečné zóně a ne jako na vesnici, kde by měl být život poklidný,“ dodává Vladimír Šára ze Svinařova, nedaleké obce ležící ve směru střelby.

Ačkoli v minulosti našli někteří majitelé nemovitostí kulky zaryté v rámech svých oken nebo zastřešení bazénů, konkrétní viníky se nepodařilo vypátrat. Podle provozovatelů z klubu Combat nikdy nebylo prokázáno, že by pocházely ze střeleb právě v jejich areálu. Nahrává jim také fakt, že v minulosti na střelnici proběhly už čtyři hygienické kontroly měření hlučnosti. Ale ani v jednom případě nebyly hlukové limity překročeny.

Předseda Combatu Kladno Zbyněk Ledvinka říká, že by klub rád prodloužil nájemní smlouvu, kterou město převzalo od ÚZSVVM, o další tři roky. „Snažíme se stále jednat. Chceme snížit hlukovou zátěž, i když limity nepřekračuje už nyní. Vybudujeme izolované střelecké buňky, omezíme četnost cvičných střeleb zásahové jednotky policie. Po třech letech smlouvu sami ukončíme z důvodů další plánované výstavby rodinných domů v blízkosti střelnice. Městu nabízíme roční nájem 600 tisíc korun,“ argumentuje Zbyněk Ledvinka.

Slibům už místní nevěří

Podle mnohých obyvatel Libušína se jedná jen o sliby, které v minulosti slyšeli už mnohokrát.

Neúnavným bojovníkem proti hluku ze střelnic v okolí je Antonín Šikýř. V uplynulých pětadvaceti letech se písemně obrátil o pomoc snad na všechny přední politiky státu, ombudsmana, vedení policie, nejvyšší státní zastupitele, hygieniky, zdravotníky... Marně. Situace se nezměnila.

„Prvních deset let provozu střelnice z ní byl hluk slyšet každý den. Poté provoz omezila alespoň od pondělí do soboty. Ale ani to neplatí vždy,“ popisuje trable. Ačkoli podle něj je na střelnici povoleno denně vystřelit maximálně 400 ran z tišších zbraní, například revolverů Glock, skutečnost je prý taková, že každodenně se nad údolím, v němž město Libušín leží, nese hluk několika tisíc výstřelů včetně těch ze samopalů. Důvodem je prý snaha provozovatelů dosáhnout co největších zisků. „Střelnici navštěvuje řada politiků, je využívána ke komerčním střelbám i pro výcvik policie. To je důvod, proč je problém takzvaně zametán pod koberec,“ konstatuje Šikýř.

Sám starosta Vladimír Eichler MF DNES řekl, že ještě není definitivně rozhodnut, pro jakou variantu bude hlasovat, nebo zda se hlasování zdrží. Pokud zastupitelé smlouvu střelcům neprodlouží, mohlo by místo střelnice vzniknout zázemí pro sběrný dvůr.