Na stanici, která v Pateříně funguje zhruba šest let, se při nálezu zvířete v nesnázích obrací obecní úřady, policie, strážníci, hasiči i veřejnost z širokého okolí.
„Zabýváme se prakticky všemi divokými zvířaty naší přírody. Podle situace nám ho buď přivezou, nebo na místo vyrážíme my,“ popsal vedoucí stanice Ondřej Csik, který je současně jedním ze zvířecích záchranářů pro oblast střední Moravy, na něž se lidé mohou obracet na telefonních číslech 776 212 977 a 724 738 037, případně 777 256 577.
„Případně se po prodiskutování situace i ukáže, že zvíře cizí pomoc vlastně nepotřebuje, třeba když jde o nalezená mláďata. Cílem je brát zvířata z přírody do lidské péče, jen pokud je to opravdu nezbytné,“ dodal.
Nejčastěji končí zvířata ve stanici po dopravních nehodách, především po srážkách s auty, na druhém místě jsou pak úrazy od drátů elektrického vedení. V těchto dnech řeší v Pateříně nové případy téměř denně.
„Teď se k nám dostal poměrně vzácný čáp černý, kterého zřejmě zasáhla lopatka větrné elektrárny. Takových zranění v posledních letech u ptáků přibývá. Dále jsou tu jen pár dní narození zajíci, takže je musíme i kojit mlékem. Do toho se nám tu objevují ježci, netopýři nebo různí ptáci,“ shrnul Csik.
Krmení rozličných druhů zvířat zabere čtyři hodiny denně
Navzdory snaze vrátit zpět do přírody maximum zvířat, to často není možné. Obzvláště pokud mají trvalé následky, které by je v životě omezovaly, případně by se o sebe nedokázala postarat, což bývá problém hlavně u osiřelých mláďat.
Právě takovými příklady jsou malé divoké prase přinesené, ještě když mělo velikost morčete, nebo srnka, jejíž matku srazilo auto. Tyto stálé obyvatele stanice pak doplňuje mimo jiné i jeden mýval.
„Také se k nám dostal už jako mládě a musí zůstat, protože je to nepůvodní druh, který do české přírody nepatří. Ale tady u nás už je zvyklý na lidi a kamarádský, líbí se hlavně dětem. Jsou to velmi šikovná a učenlivá zvířata, umí si otevřít dveře nebo ledničku, dokonce třeba i konzervu,“ směje se Csik.
Ten záchraně zvířat a následné péči o ně věnuje většinu svého volného času už přes 20 let, živobytím je mu přitom jiné zaměstnání. Například jen krmení širokého spektra zvířat mu zabere zhruba dvě hodiny před odchodem do práce a stejný čas po návratu z ní.
„A to si to tu dělíme ve dvou. Do toho samozřejmě ještě čištění plus dát těm zvířatům trochu volného pohybu, když je to možné. Krmení navíc vyžaduje shánění různých druhů potravy. Netopýři a části ptáků hmyz, dalším semena a jiným zase smíšenou stravu s masem,“ nastínil vedoucí stanice.
„Pak jsou tu draví ptáci, kteří ovšem také nemají úplně stejné požadavky, takže někteří chtějí myši, další spíš kuřátka nebo ryby. Jiná část zvěře musí mít seno a tak dále,“ dodal.
