Ve dvou sociálně vyloučených lokalitách v Plzni se podle Plzeňského kraje situace lepší

V Plzeňském kraji jsou podle vládní Agentury pro sociální začleňování dvě místa se statusem sociálně vyloučených lokalit. Poběžovicko a okolí u hranic s Německem a Semněvice, také na Domažlicku, kde žije 230 obyvatel.

Situace tam není dramatická a spíše se zlepšuje, řekl ČTK vedoucí krajského odboru sociálních věcí Filip Zapletal. V kraji nejsou nikde vyhlášené bezdoplatkové zóny, v nichž nově přistěhovalí nemají nárok na státní doplatek na bydlení a které mají zabránit takzvanému obchodu s chudobou.

“Nejsme žádný vyhrocený kraj typu Ústeckého nebo Moravskoslezského. A vždy jsme patřili k těm, které nemají žádný výrazný nápad těchto lokalit a souvisejících přestupků či trestné činnosti,” řekl Zapletal.

“V Semněvicích byla před pár lety zaslaná petice do Sněmovny, která to tam rozvířila. Není tam nic vyhroceného,” uvedl.

Podle Zapletala situaci stabilizovala nezisková organizace Romodrom, která tam dojížděla, a kraj je domluvený s Člověkem v tísni na terénní sociální práci.

“Vedou to v patrnosti jako jednu z náročnějších lokalit a starosta o nich ví, ale nic vyhrocenějšího tam není,” řekl.

Problémem Semněvic je v posledních čtyřech letech vzájemné soužití. Na kraji obce jsou dva soukromé bytové domy v horším stavu, kde je zhruba 40 nájemníků, převážně Romů. V předchozích letech se tam střetl starosta a jeden nájemník a poté nesoulad eskaloval.

“Zastupitelstvo se teď rozhodlo spolupracovat s agenturou, první pracovní skupinu máme ve středu, kde budou zástupci obce, neziskových organizací ze sociální sféry, policie a sociálního odboru radnice v Horšovském Týně,” uvedl lokální konzultant agentury Daniel Svoboda.

Všichni se budou pravidelně scházet a nadefinují, jaké kroky se dají dělat. Podle Svobody teď může začít spolupráce fungovat.

“V bytovkách bývá hluk, jsou tam drobné přestupky vůči veřejnému pořádku, ale není to nic zásadního,” uvedl.

Většina lidí podle Svobody jezdí za prací. Agentura přizvala kromě Romodromu další neziskové organizace, které budou s lidmi v kontaktu. Zhruba 18 procent lidí je zadlužených a má problémy s exekucemi, což je podle agentury stejné jako v podobných obcích.

“Situace není nijak dramatická, ale systematická sociální práce by mohla vzájemné soužití zlepšit,” řekl Svoboda. Problémy jsou podle Zapletala často tím, že se do obce přistěhují příbuzní a známí z jiných částí ČR. Žijí-li ale jako v Semněvicích v soukromém domě a neporušují zákon, obec nemůže nic dělat. “Mohou to ale zvládnout terénní sociální služby, Člověk v tísni i asistenti prevence kriminality,” uvedl. Poběžovicko tvoří města Poběžovice, Bělá nad Radbuzou a Hostouň a obce Drahotín, Mutěnín, Nemanice, Otov a Rybník.

“Řeší problémy plynoucí z periferního postavení, jakými jsou horší dopravní obslužnost, nepříznivá vzdělanostní struktura a omezená dostupnost služeb,” řekl konzultant Pavel Hulec. Situace je komplikovaná hlavně u odlehlejších vesniček Nemanice a Rybník, které jsou hlavně v zimě téměř izolované. Města a obce získaly přes agenturu evropské peníze na tříletý projekt, který skončí v březnu 2020. Fungují tam terénní sociální pracovníci, kteří sídlí v Poběžovicích.

“Přínos to určitě má. Hlavně pro lidi, kteří neví kudy kam a jsou třeba v insolvenci. Sociální pracovníci jim dokážou dát nějaký směr,” řekl starosta Poběžovic Martin Kopecký. Problém je, že není výhled na další financování, protože zatím není dotační program, šance na menší sumu by byla jen u kraje. Obce teď dostávají peníze na veškerý provoz; jen mzda jednoho sociálního pracovníka ročně přesahuje 500.000 Kč.

“Největší problémy jsou v Nemanicích v bytovkách obydlených pouze Romy,” uvedl Kopecký. Poběžovicko není klasická sociálně vyčleněná lokalita, spíš chudý region s nízkou vzdělaností, horší dopravní dostupností, lidé mají daleko za prací a těžko ji shání. “Klienti jsou povětšinou ti, kteří nemají ani cíl si vydělat víc peněz. Oni už třeba živoří nebo u nich probíhá osobní bankrot a zvykli si,” řekl Kopecký. Podle exstarosty Poběžovic Hynka Říhy města a obce spolupracovaly s agenturou a pak si díky penězům EU postavily vlastní systém sociální práce.

“Žádné ghetto tu nemáme. Díky terénní práci se situace ve všech obcích určitě zlepšila a problémům se předchází. Neřeší se, až když má rodina dluhy a nestará se o děti,” dodal.