Výlov je pro rybáře srdeční záležitostí, ani dospat před ním nemohou

  16:04
Vstávat časně ráno, brodit se v bahně a studené vodě, tahat sítě a kádě. To je jen zlomek toho, co musejí absolvovat rybáři na podzimních výlovech rybníků. Přesto na ně nedají dopustit. O víkendu vylovili Veselský rybník v Novém Veselí na Žďársku. Vydal 550 metráků ryb, polovina půjde na vánoční trh.

Výlov Veselského rybníka v Novém Veselí na Žďársku. Pro rybáře je to srdeční záležitost. Z vody vytáhli 550 metráků ryb. Polovina z nich je určena na vánoční trh. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Výlov, jehož součástí byl tradičně také program pro veřejnost, provázelo tentokrát teplé a slunečné počasí, takže na tvářích rybářů i jejich pomocníků nechyběly spokojené úsměvy.

„Dá se to vysvětlit, co nás na tom baví?“ obrací se Josef Holemář, který při výlovech už léta vypomáhá, na ostatní svačící rybáře.

Ti s úsměvem krčí rameny. Padají věty, že je to prostě baví a je to vášeň na celý život. „Já jsem se narodil u Velkého Dářka, tak co jiného by se dalo ode mě čekat,“ říká rybář Mirek.

Josef Holemář prý běžně do práce vstává neochotně, ale když se má jet na výlov, byť se jedná o budíček ve velmi časných ranních hodinách, nemůže dospat.

„Lidé se mě hodně ptají, co na tom vidím. Tak jim odpovídám, že kdo to nezažil, tak to nemůže pochopit. Je to prostě srdeční záležitost. Jak zavoní vypuštěný rybník, člověk doma nemůže vydržet,“ popisuje čtyřicetiletý muž, který k rybařině tíhl už odmalička.

„Kdybych v mládí nezávodil na lyžích, asi bych dělal něco s rybami,“ míní Josef Holemář. Do dvaceti let rybařil na prut, později jej ale zlákaly právě výlovy. Tam vypomáhal nejprve jako takzvaný čapík.

„To je skupina lidí, kteří na výlovu nastoupí po rybářích a dobírají to, co ve vodě zbude. Člověk se tím i hodně naučí, získá zkušenosti. No a letos už druhým rokem pomáhám při samotném výlovu,“ popisuje fanda rybařiny.

Žena rybářka mezi chlapy rybáři už dnes takovou raritou není

Výlovy jsou velkou vášní také pro teprve šestnáctiletého Jiřího Dobrovolného ze Žďáru nad Sázavou, který na nich nechyběl už jako dítě. Není se čemu divit, je z rybářské rodiny.

„Na výlovech dělám vše, co je třeba. Hlavně tedy lovím a nosím ryby, které zrovna ve stánku potřebují k prodeji. Někdy je to dřina, ale baví mě to,“ popsal mladík, který si chce rybařinu ponechat jen jako koníček, učí se totiž na kuchaře. Ryby tím pádem umí i dobře připravovat. „Nejraději si dám uzeného pstruha,“ říká Dobrovolný.

Na výlovu Veselského rybníka se o víkendu podílela rovněž sedmadvacetiletá Iveta, která rybařinu na Mendelově univerzitě dokonce studuje. Ani ta nedá na výlovy dopustit.

„Jsem tady, abych se něco naučila, ale hlavně proto, že mě to prostě baví. Mám ráda tu atmosféru i lidi, co na výlovech bývají,“ přibližuje studentka, která se k rybařině dostala díky otci, vášnivému rybáři.

To, že je žena, jí prý ostatní chlapi většinou „sežrat“ nedávají. „Docela mě šetří, nedostávám tu nejtěžší práci. Občas někdo nějaké poznámky mívá, ale není to nic ve zlém. A přijde mi, že dnes už mezi rybáři není žena takovou výjimkou jako dřív,“ dodává Iveta.