Zájem filmařů se vyplácí, ve Zlínském kraji utratí miliony korun

  11:26
Do Zlínského kraje míří čím dál více filmových štábů. Za posledních pět let se v něm točilo přes třicet titulů, letos už do regionu zamířilo více než deset štábů. Při natáčení využívají místní firmy, v regionu tak zanechají miliony korun.

Záběr z pokračování Marie Terezie (2019) | foto: Karel Cudlín

Jen za poslední měsíc mohli lidé na různých místech potkat čtyři filmové štáby, které přijely natáčet do Zlínského kraje. Ačkoliv se místní lidé i návštěvníci měst mohou potýkat s nepříjemnostmi, jako je velké množství odstavených aut, uzavřená silnice, obchod, restaurace nebo památka, filmování přináší ekonomický užitek.

„Kolem 60 procent financí vynaložených na výrobu audiovizuálních děl totiž proudí do nefilmových profesí a služeb. Peníze investované do filmu se kraji vrací, a to několikanásobně,“ vysvětlila výkonná ředitelka Zlín Film Office Magdaléna Hladká.

V praxi to znamená, že filmaři nechají vydělat lidem a firmám, které jim nabízejí své služby – hotely, cateringové firmy, kadeřnice pomohou s česáním komparzistů, vizážistky s jejich líčením, švadleny s drobnostmi při úpravách kostýmů, taxikáři odvezou herce na natáčení, truhlář pomůže s výrobou kulis, místní lidé se mohou stát komparzisty nebo si přivydělat tím, že nabídnou k pronájmu svou nemovitost.

Například když se před dvěma lety natáčela historická minisérie Marie Terezie, stočlenný štáb nechal v regionu zhruba šest milionů korun. Točilo se osmnáct dnů.

„Přes 1,8 milionu korun platili za ubytování, více než 1,3 milionu stál pronájem lokací, 300 tisíc catering, přes 300 tisíc útrata v restauracích, za milion byl komparz, dále platili za ochranku, dopravu, místní firma jim připravovala dobový ohňostroj a bylo toho ještě více,“ vypočítala ředitelka filmové kanceláře.

Kolik nakonec tvůrci v regionu utratí, záleží na tom, o jak náročný projekt se jedná a kolik dnů v místě stráví. Například celovečerní film, který se točil šest dnů, regionu přinesl jeden a půl milionu korun. Jiný snímek, který zahrnoval 15 natáčecích dnů, za sebou zanechal 2,1 milionu korun.

Peníze pak mohou být využity na konkrétní věc, jako v případě salaše na Držkové, která se loni stala kulisou pro scény do pohádky Hodinářův učeň. Peníze za pronájem lokace umožnily místo zvelebit.

„Část platby využijeme na obnovu vybavení, například na výměnu zvětralých šindelů na střeše, popřípadě na doladění autentičtějšího vzhledu v exteriéru,“ plánoval po natáčení Juraj Habšuda, správce Expozice karpatského salašnictví v Hostýnských horách.

Filmaři se shodují, že řada míst pro ně má svou svébytnou atmosféru.

„Když jsem ve Zlíně studoval, jezdíval jsem z Kudlova autobusem do města kolem zimního stadionu a vždy mě fascinoval,“ svěřil se režisér Tomáš Polenský, který v krajském městě v druhé polovině srpna točil film z prostředí mládežnického hokeje Smečka.

„To, že je ve stavu, v jakém je, je pro nás filmově krásné. Má svoji atmosféru, podobný v republice bychom asi těžko našli,“ doplnil.

Peníze poskytuje kraj i Zlín

Štáby do kraje láká nejen jeho rozmanitost, krásná, často turismem nedotčená příroda, svébytná architektura a jedinečná historie spojená se zlínskými ateliéry, ale také finanční podpora. Přiděluje ji Zlínský kraj, město Zlín a Nadační fond Filmtalent Zlín.

Kraj loni podpořil vznik celkem šesti audiovizuálních děl v celkovém objemu deseti milionů korun, a to rodinného seriálu Kriminálka 5. C, pohádky Největší dar, dále celovečerních snímků TvMiniUni: Zloděj otázek, Úsměvy smutných mužů, Erhart a Smečka.

Letos hejtmanství výzvu pro filmaře vypsalo podruhé.

„Film do našeho regionu nejen historicky patří, ale také v něm má výborné podmínky,“ řekl hejtman Jiří Čunek.

„Je to dáno zázemím filmových ateliérů na Kudlově, silnou koncentrací lidí, kteří tomuto oboru rozumějí, i působením několika škol nabízejících vzdělání ve filmové, audiovizuální i multimediální branži,“ dodal.

Městští zastupitelé aktuálně schválili rozdělení jednoho milionu korun mezi jedenáct filmových scénářů.

„Hlavní podmínkou k získání dotace bylo dodržení přímé vazby námětu na město Zlín. Při hodnocení žádostí jsme však sledovali také originalitu látky nebo potenciál realizovatelnosti hotového scénáře,“ vysvětlil zlínský primátor Jiří Korec.

Mezi podpořené projekty se dostal například příběh zlínských vodních pólistů a jejich emigrace v roce 1969, adaptace knihy Antonína Bajaji Na krásné modré Dřevnici nebo scénář přibližující osudy Marie Baťové.

Před pár týdny natáčel režisér Pavel Göbl na Slovácku tragikomedii Tichý společník, v hlavních rolích se objeví Bolek Polívka, Klára Issová a Ondřej Malý:

Autor: