Jedinečnou desítky tisíc let starou sošku přiveze do města koncem listopadu ozbrojená eskorta, k vidění bude spolu s dalšími pravěkými památkami do 8. prosince.
Originál Věstonické venuše přitom bývá vystavený skutečně málokdy, jedenáct a půl centimetru vysoká soška z pálené hlíny je vzhledem ke své hodnotě, stáří i stavu většinu času ukrytá v trezoru na utajovaném místě. I ve stálé expozici Moravského zemského muzea je ve vitríně pouze její věrná kopie.
Naposledy si venuši mohli lidé v České republice prohlédnout v roce 2014 při velké výstavě k výročí 200 let muzejnictví, v roce 2013 byla velkým lákadlem v Londýně na výstavě Ice Age art – arrival of the modern mind (Umění doby ledové: Zrození moderní mysli) v Britském muzeu.
Tak časté vystavování sošky nalezené 13. července 1925 v Dolních Věstonicích na jižní Moravě je ovšem výjimečné.
Věstonická Venuše |
„Pět let nebyla Věstonická venuše k vidění a po naší výstavě by se opět dlouho nikde objevit neměla. Brněnští odborníci, kteří na ni dohlížejí, nechtějí, aby se vystavovala po kratších intervalech, než je osm let,“ doplnil Břetislav Holásek, ředitel olomouckého Vlastivědného muzea, kde bude venuše vymodelovaná před téměř 30 tisíci lety vystavena od 27. listopadu.
Původně ji Holásek chtěl v Olomouci ukázat už v loňském roce, nakonec to ale nevyšlo.
„Patří mezi celosvětově nejvýznamnější památky. Lidé z Moravského zemského muzea mi říkali, že prakticky ob den dostanou především ze zahraničí žádost o její zapůjčení. Ale to zkrátka není možné,“ podotkl Holásek.
Klenot rozlomený na dva kusy
Věstonickou venuši našel před více než devadesáti lety Emanuel Dania, vedoucí výzkumu známého badatele a archeologa Karla Absolona. Ukrýval ji popel hlavního ohniště někdejší pravěké osady. Rozlomená byla na dva kusy, ležely deset centimetrů od sebe.
Na sošce je i otisk prstuVěstonická venuše byla nalezena 13. července 1925 v popelišti v horní části pravěkého naleziště mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem na jižní Moravě. Nález se přisuzuje týmu archeologa Karla Absolona. Venuše je 11,5 centimetru vysoká, v bocích má 4,4 centimetru a její tloušťka je 2,8 centimetru. Stará je necelých 30 tisíc let. V roce 2016 ji vědci prozkoumali pod tomografem a zjistili, že je vyrobená z jednoho kusu hlíny, uvnitř je velké množství kousků kostí, uhlíků z ohniště či mamutoviny, ale i dutin. Na temeni hlavy má soška čtyři vpichy, patrně pozůstatky po pírkách, jež ji v pravěku zdobily. Zajímavý je i několikamilimetrový otisk prstu na zádech vlevo od páteře, zřejmě pochází od dítěte, které se jí dotklo, než byla vypálena. |
Soška je proto již desítky let uložená ve speciální krabičce, ve které bude vystavená také v Handkeho sále v přízemí olomouckého muzea. Ovšem za celé řady bezpečnostních opatření.
„Musíme ji samozřejmě pojistit na danou částku a také zajistit ozbrojenou policejní eskortu na její převoz a hlídání. Při samotné výstavě musí být ve speciální vitríně, u níž bude kromě kamer a čidel i stálý dohled. Ne všechny podrobnosti můžeme zveřejnit. Návštěvníky sem navíc budeme pouštět jen po skupinkách,“ vylíčil Holásek s tím, že nemá informace o tom, že by kdy Věstonická venuše byla v Olomouci či v jejím okolí vystavená.
Samotná venuše nebude jedinou památkou na pravěké lovce, kterou si lidé budou moci v Olomouci na přelomu listopadu a prosince prohlédnout. Vlastivědné muzeum k ní přidá i výstavu vlastních hodnotných exponátů.
„Samozřejmě, že tím hlavním důvodem, proč lidé přijdou, bude Věstonická venuše. My ale současně připomeneme i další z hlediska pravěkých nálezů světově významnou lokalitu, kterou je nedaleké Předmostí u Přerova,“ přibližuje archeolog olomouckého Vlastivědného muzea Lukáš Hlubek, jenž má doprovodnou expozici na starost.
Na výstavě bude i kus lidské čelisti, jenž unikl požáru
Umístí na ni například mamutí kosti, pazourkové či kostěné nástroje a pak také vzácný prastarý zlomek lidské čelisti.
„To je jeden z mála autentických předmětů, které se dochovaly. Většina kostí nalezených v Předmostí totiž na konci druhé světové války shořela při požáru na zámku v Mikulově,“ uvedl Hlubek.
Sám přitom v olomouckých depozitářích našel i předmět, který má přímou souvislost s Věstonickou venuší. Jde o její patrně desítky let starou věrnou kopii. Kdy přesně byla vyrobena, však zůstává záhadou.
„Nikde o tom nemáme žádný záznam. Je ale uložená v krabičce, která je podobná té, v níž je originál,“ porovnal archeolog.
Holásek přitom chce návštěvníkům muzea ukázat i tuto kopii. A to kvůli tomu, aby si sošku mohli prohlédnout ze všech stran.
„Určitě tu kopii také vystavíme. Originální venuši lidé uvidí jen zepředu v krabičce, někde bych ji chtěl vystavit celou,“ plánuje Holásek.
Jak vypadala přeprava Věstonické venuše ke zkoumání tomografem:
17. srpna 2016 |
