The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.
///
ATHÉNY
„Varovali jsme Kurdy, že je Američané opustí. A tady na Rhodosu můžu osobně varovat Řeky, aby se zamysleli nad tím, jestli je nečeká podobný osud,“ uvedl ruský velvyslanec při EU Vladimir Čižov, který se zúčastnil mezinárodní konference „Dialog civilizací“ na řeckém ostrově Rhodos.
Čižov mimo jiné kritizoval rozšíření řecko-americké obranné dohody, kterou začátkem října podepsal americký ministr zahraničí Mike Pompeo se svým řeckým protějškem.
„Myslím, že to byla chyba, ale je to jen můj osobní názor,“ prohlásil Čižov v rozhovoru pro agenturu TASS.
Co se týče krize v Sýrii, Moskva je podle ruského diplomata připravena sehrát roli mediátora jak mezi Ankarou a Kurdy, tak i mezi Kurdy a Damaškem. Evropská unie dle jeho slov na rozdíl od Ruska nevnímá vládu v Damašku jako jednoho z vyjednávacích partnerů.
SOFIE
Bulharsko mezitím vyzvalo Turecko k odvolání vojenské intervence na severovýchodě Sýrie. Obává se totiž, že konflikt povede k dalšímu přílivu migrantů do Evropy. Premiér Bojko Borisov také opětovně podpořil dodržování migrační dohody uzavřené mezi EU a Tureckem v roce 2016. „Rád bych, aby byla dohoda s Tureckem nadále platná. Pokud 50, 100 nebo 200 tisíc migrantů přijde do Bulharska, tak si nechci ani představit, co se může stát s naší zemí,“ vyjádřil své obavy Borisov.
BUDAPEŠŤ
Země EU mezitím omezují vývoz zbraní do Turecka, k embargu se připojila Velká Británie a Španělsko. EU však v přístupu k Turecku jednotná není. Maďarská média informovala o tom, že turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan poděkoval premiéru Viktoru Orbánovi za podporu, kterou mu vyjadřuje na mezinárodní politické scéně. Právě Maďarsko se totiž zasadilo o to, aby společné prohlášení EU k situaci v Sýrii neobsahovalo žádnou zmínku o Kurdech. Orbán s Erdoğanem se setkali v úterý v Baku, kde se koná summit zemí hovořících turkickými jazyky.
ZÁHŘEB
K situaci v Sýrii se vyjádřil také egyptský ministr zahraničí Sameh Hassan Shoukry, podle kterého by EU měla pro vyřešení krize udělat více. „Prohlášení EU vůči Turecku považujeme za pouhý začátek. EU by měla přijmout reálné kroky, aby zabránila Turecku v dalším pokračování vojenské operace na severu Sýrie,“ prohlásil Shoukry, který jako první egyptský ministr navštívil Chorvatsko.
K výzvě se připojil také chorvatský ministr zahraničí Gordan Grlić Radman, který se rovněž obává nové vlny uprchlíků. Počet nelegálních přechodů hranic mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou podle něj v poslední době vzrostl o 211 %. (Sarantis Michalopoulos, Georgi Gotev | EURACTIV.com, Dnevnik.bg, Željko Trkanjec |EURACTIV.hr)
///
PAŘÍŽ
Společně za autorská práva. Francie a Německo mají v plánu čelit společnosti Google, která navzdory autorské směrnici EU nechce platit francouzským internetovým médiím za zobrazování jejich obsahu. Nová legislativa zavádějící spravedlivější dělení zisku mezi online platformy a tvůrce obsahu začne ve Francii platit již tento měsíc.
„S Německem se shodujeme, že musíme něco podniknout na bilaterální nebo evropské úrovni, obzvláště co se týče ochrany hospodářské soutěže,“ řekl francouzský zdroj.
Na úrovni EU by se měly Francie a Německo obrátit na eurokomisařku pro hospodářskou soutěž Margret Vestagerovou, která by mohla prověřit, zda je v tomto případě možné podniknout právní kroky. (EURACTIV.FR)
///
ŘÍM
Albánie si zaslouží být členem EU. „Budu na Evropské radě usilovat o otevření přístupových vyjednávání, jedná se o nejlepší způsob, jak zajistit rozvoj Albánie. Je to v zájmu Itálie i EU,“ prohlásil italský premiér Giuseppe Conte při své návštěvě Tirany, během níž se setkal se svým albánským protějškem Edi Ramem.
Italský premiér také potvrdil svou podporu Severní Makedonie. „Spolu s Albánií splnila své úkoly i Severní Makedonie. Je na čase, abychom je bez dalších podmínek odměnili otevřením rozhovorů.“
Otevřenost Říma ale naráží na neústupnost Francie. Podle francouzské ministryně pro evropské záležitosti Amélie de Montchalinové je proces přístupového vyjednávání neefektivní a země musejí podstoupit další reformy. S tím údajně souhlasí i Nizozemsko. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)
///
BERLÍN
Brexit pokročil, průlom však stále nenastal. Berlín neočekává, že dojde k výraznému posunu v brexitových vyjednáváních ještě před unijním summitem, který se uskuteční tento týden. Redakci to uvedl zdroj z německé vlády, podle kterého je nepravděpodobné, aby do zítřka došlo ke kompletní dohodě o textu smlouvy. Pouze to by však mohlo být základem pro rozhodnutí hlav států a vlád na jejich čtvrtečním setkání. Na druhou stranu nelze popřít, že „určitého pokroku dosaženo bylo“, dodal německý zástupce vlády. (Claire Stam | EURACTIV.de)
///
VARŠAVA
Opozice zabodovala v senátu. Polská opozice sice ve volbách neovládla polskou dolní komoru Sejm, v senátu ale vládní stranu Právo a spravedlnost (ECR) porazila o 2 křesla. Opoziční strany získaly celkem 51 senátorských mandátů, zatímco Právo a spravedlnost „pouze“ 49. Opozice ale není jednotná a nejsilnější opoziční uskupení Občanská platforma (43 křesel) potřebuje další spojence z řad malých stran, jedině tak může mít nad vládní stranou převahu. Bitva o senát tedy rozhodně nekončí. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)
///
BRATISLAVA
Bez komentáře. Bývalý generální prokurátor Dobroslav Trnka si vzal po úniku šokující nahrávky zachycující jeho konverzaci s kontroverzním podnikatelem Marianem Kočnerem den volna. Rada státních zástupců a několik slovenských politiků vyzvalo Trnku k rezignaci. „V nejbližších dnech učiním prohlášení o svém dalším postupu. Podle mých informací nahrávku nyní prošetřují experti. Nemůžu komentovat její autenticitu,“ řekl Trnka agentuře TASR. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)
///
PRAHA
Zdanění církevních restitucí je v rozporu s právním státem. Zdanění církevních restitucí ve výši 19%, které prosadila vláda za podpory KSČM a SPD, je podle Ústavního soudu ČR v rozporu se základním principem demokratického právního státu. Církve by měli od státu získat zpět nemovitý majetek v hodnotě 75 miliard korun. Některé nemovitosti ale vrátit nelze, v následujících 30 letech proto stát církvím vyplatí 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. (Aneta Zachová | EURACTIV.cz)
///
BUKUREŠŤ
Iohannis jmenoval středopravicového lídra do čela nové vlády. Ludovic Orban, předseda Národní liberální strany (PNL, EPP), bude usilovat o zformování nové vlády, která by nahradila stávající socialistický kabinet. Tomu byla minulý týden vyjádřena v parlamentu nedůvěra. PNL má však v parlamentu pouze 20 % hlasů, bude tedy potřeba zajistit značnou podporu dalších stran. Socialisté se již nechali slyšet, že pro vládu PNL ruku nezvednou. (EURACTIV.ro)
///
LUBLAŇ
Změna postoje ke Katalánsku. Slovinský ministr zahraničí Miro Cerar v úterý podpořil dialog mezi Madridem a Barcelonou. O den dříve však prohlásil, že uvěznění katalánských politiků je vnitřní záležitostí Španělska, do níž se nebude vměšovat. Kvůli změně své pozice se stal terčem kritiky dalších politiků včetně europoslance Milana Brgleza (S&D), podle nějž se Cerar neměl k tématu vyjadřovat. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)
///
BĚLEHRAD
Čtvrtina populace ohrožena chudobou. Míra ohrožení chudobou dosahovala v Srbsku v loňském roce 24,3 %. Podle oficiálních statistik se letos meziročně snížila o 1,4 procentního bodu. Nejvíce jsou ohroženy věkové skupiny mezi 18 a 24 lety (29 %) a menšiny (28,8 %). (EURACTIV.rs)
///