TZ: Data versus klima: diskuze nejen o tom, nakolik zásadním znečišťovatelem planety je internet

Data versus klima: diskuze nejen o tom, nakolik zásadním znečišťovatelem planety je internet / Centrum současného umění DOX / Praha / 16. 10. 2019

Projekt #DATAMAZE – Datové bludiště je součástí Centra současného umění DOX od června 2018. „Prostřednictvím konceptu výstavy vyvíjející se v čase a doprovodných programů, jako jsou i panelové diskuze Data versus, poukazujeme na nutnost kriticky reflektovat a zkoumat možná rizika související s rostoucí digitalizací a datafikací každodenní reality. Místo oslavných chvalozpěvů je třeba brát v potaz i skutečnost, jak rozsáhlá je digitální infrastruktura,“ podotýká Michal Kučerák, vedoucí projektu.

„Data versus pořádáme ve školním roce ve zhruba šestitýdenních intervalech. Po úspěšných panelech Data vs. láska, v němž jsme se zabývali podobami partnerských vztahů v éře sociálních sítí, Data vs. holky, kde se představily čtyři zásadní ženy české online a datové scény, Data vs. jídlo, která si vzala na mušku nové technologie, jež zasahují do našich stravovacích návyků, a Data vs. děti pojednávající nejen o nástrahách internetu a rodičovské roli v konkurenci s tablety, nás čeká 16. října velmi aktuální Data versus klima,“ přibližuje obsah diskuzí dramaturgyně Adéla Klimková. „V listopadu nás čeká obsáhlé téma zaměřené na vzdělávání. Ve spolupráci s platformou Chytré Česko se pokusíme zodpovědět otázky proč děti nebaví být ve škole, jak vzdělávat učitele a používat technologie při výuce. V roce 2020 neopomeneme ani seniory,“ nastiňuje obsah dalších panelů Adéla Klimková.

S aktuální diskuzí Data vs. klima úzce souvisí i dílo Kate Crawfordové a Vladana Jolera Anatomie umělé inteligence, které je k vidění v #DATAMAZE. Na příkladu inteligentní hlasové asistentky umělci ukazují, jak komplexní je design a síť vztahů ve vztahu k ekologii a ekonomii – odhalují neviditelný matrix tvořený lidskou prací, spotřebou energie a těžbou zdrojů, které se za digitálními sítěmi a umělou inteligencí skrývají.

Zmíněné dílo Anatomie umělé inteligence a diskuzi Data versus klima doplňuje také vzdělávací program Moje stopa určený pro žáky 2. stupně ZŠ a studenty SŠ. Tématem je elektronický odpad, ekologická krize, proces změny přístupu k životu a ekologická výchova pro 21. století. „Nevíme, jak digitální zařízení fungují uvnitř, vnímáme jen všechny výhody současnosti – instantní komunikaci, dostupnost informací, vyhledávání, okamžité sdílení. Nerozumíme ani tomu, jak tato zařízení vznikají či zanikají, nedokážeme si představit, jak probíhá proces jejich výroby, která začíná těžbou materiálů pro výrobu součástek. Nevíme, co se děje se zařízením, které nám přestalo sloužit. O zařízeních, která se infiltrovala všude, o jejich dopadu, je nutné se bavit,“ objasňuje Michal Kučerák.

Data versus klima podrobně

Z vašeho telefonu se nezakouří, když pošlete e-mail, a není třeba si zacpávat nos, když si prohlížíte Facebook. Přesto je internet zásadním znečišťovatelem planety a vědci předpokládají, že v roce 2030 spotřebuje IT průmysl 20 % veškeré světové elektrické energie. Na druhou stranu Greta Thunberg a hnutí Fridays for Future staví na síle sociálních sítí a výzkum změny klimatu by se bez internetu a digitálních dat neobešel.

Diskuze Data vs. klima je rozdělena do čtyř okruhů: Internet jako znečišťovatel, Znečištěný internet, Čistá data a Čistá hlava. Nakolik data, ať už digitální nebo vědecká, ovlivňují klima?

O tom, nakolik internet znečišťuje životní prostředí, promluví Viktor Třebický, environmentální expert specializující se na výpočet uhlíkové a environmentální stopy, nezisková organizace CI2.

Internet je znečišťovatel, ale sám je do značné míry zahlcen „informační špínou“. Ondráš Přibyla zastupuje projekt Fakta o klimatu, který se snaží o šíření klimatické gramotnosti, tzn. předkládá v přehledných infografikách vědecká data pocházející z relevantních výzkumných institucí.

Data jsou k boji proti klimatické změně třeba. Miroslav Havránek, výzkumník v oblasti změny klimatu, ředitel CENIA, české informační agentury životního prostředí, přiblíží, jak data mohou být ve výzkumu klimatické změny využita i zneužita.

Informací týkajících se klimatické změny je nepřeberné množství. Často jsou protichůdné, emocionálně vypjaté, urgentní. Na internetu obzvlášť. Terapeutka Zdeňka Voštová se zabývá tématem environmentálního žalu a poradí, jak na přemíru informací reagovat.

Spolupráce je v oblasti klimatické změny zásadním aspektem. Jak v online, tak v offline prostředí. Jedním z nástrojů na české scéně je platforma Klimatická koalice, kterou představí její koordinátorka Michaela Pixová, sociální geografka a moderátorka akce.