„Na seznamu písniček máme jen jednu baladu, jinak budeme hrát hodně rychle, ostře a od podlahy. Kdo nás zná už od prvních desek, určitě si přijde na své,“ říká zpěvačka Marta Jandová.
Je hlavní tváří skupiny, odehrála s ní už kolem 1200 vystoupení.
„Před pár dny jsme se o tom bavili v zákulisí a vzpomínali jsme třeba na turné, kdy jsme hráli šestkrát týdně a volno bylo jen v pondělí. Celá kapela se v ten den scházela v salónu, kde jsme si nechali vyprat špinavé prádlo,“ vybavuje si.
Všechny koncerty Die Happy už si samozřejmě nepamatuje, ale jsou takové, které z hlavy nedostane.
„Třeba když jsme hráli čtyřhodinový akustický koncert, na který dorazila řada našich kamarádů a hostů. Nezapomenutelné bylo naše vystoupení na Azorských ostrovech. A pokaždé je pro mě výjimečné, když vystupuju společně s mým tátou,“ připomněla dcera Petra Jandy, zpěváka legendární skupiny Olympic.
Mimochodem, naposledy se spolu představili před zápasem NHL Philadelphia Flyers – Chicago Blackhawks, který se hrál v Praze. Marta zazpívala hymnu Spojených států amerických, otec Petr zase českou.
Pětačtyřicetiletá Jandová má hodně široký hudební záběr. Sama ale přiznává, že její vnímání muziky se během posledních let výrazně proměnilo.
„Třeba po porodu dcery jsem na tvrdou hudbu moc chuť neměla. Ale takový je život, ne vždycky máte chuť být pankáč. Někdy chcete být spíše konzervativní,“ usmála se.
Jandová také loni vydala svoje sólové album Barvy, které se nese spíše v poprockové poloze.
„Nechtěla jsem čistě rockovou desku jako s Die Happy, původně jsem směřovala až k blues, hodně klavíru a klidně i dechy. Ale jsem živel, tak jsem tomu nechala volný průběh,“ netají.
Pro svoji desku rovněž složila píseň Love Suicide, která se ale nakonec zařadila do repertoáru Die Happy a dala název letošnímu turné německé formace. Nebude chybět ani na novém albu Guess What, které vyjde v únoru a bude první od roku 2014.
