Justitia et Pax: Žít společně v Evropě - poučení ze Slovenska

Zveřejňujeme text závěrečného prohlášení mezinárodní Konference evropských komisí pro spravedlnost a mír, které se konalo 11. – 14. října 2019 v Bratislavě.

^{Foto: Justitia et Pax}

Závěrečné prohlášení mezinárodní Konference evropských komisí pro spravedlnost a mír, 11. – 14. října 2019, Bratislava / Slovensko.

 Žít společně v Evropě - poučení ze Slovenska

Mír, spravedlnost a pravda po pádu železné opony

Po pádu železné opony jsme věřili, že svobody bylo dosaženo. O 30 let později vidíme, že svoboda, spravedlnost a usmíření zahrnují více než jen odstranění železných opon. Uvědomujeme si nyní, že svoboda je nikdy nekončící projekt, na kterém musíme pracovat každý den.

Uvědomili jsme si, že naslouchání příběhům, zejména těm bolestným, těch, kteří trpěli a riskovali, je výchozím bodem svobody. Svoboda je však možná pouze při skutečném a hlubokém procesu usmíření a možnosti odpuštění. V případě Slovenska jsme poznali, že sdělování pravdy a dosažení spravedlnosti pro ty, kteří byli oběťmi komunistického režimu, je pro svobodnou společnost, která respektuje vlastní hodnotu a důstojnost každé lidské bytosti, to zásadní.

Příkladem jsou bývalí političtí vězni, kteří trpí dosud kvůli nedostatečnému uznání své oběti za svobodu už jenom tím, že nemají takový důchod, kterým by mohli normálně žít. Dále, existují stále ještě lidé, kteří byli součástí komunistického režimu, ale formují společnost dodnes. Chybějící soudní stíhání zločinů komunismu omezuje schopnost vytvářet svobodnou, spravedlivou a společensky soudržnou společnost.

Ačkoli byly hranice komunistických časů z ostnatých drátů odstraněny, existují i ​​jiné hranice, které nás konfrontují. Na příkladu Slovenska vidíme, že existuje mnoho sociálních nerovností, jako je tomu u stárnoucí populace, která se cítí být izolovaná kvůli chybějící dostatečné osobní a infrastrukturní podpoře. Dále, 16% populace žije v chudobě, včetně rodin s jedním rodičem a rodin s více než třemi dětmi, kterým hrozí vysoké riziko chudoby. Romská komunita je také výzvou pro uplatňování svobody. Kvůli diskriminaci mají Romové potíže s přístupem ke vzdělání, zdravotním službám, sociálnímu bydlení a zaměstnání. Řešením není jen finanční pomoc; vyžaduje to budování komunity. Dalším příkladem je situace s migrací – imigrací, emigrací - a rostoucím nacionalismem, výzvami daru svobody.

Výzvy, které jsme popsali, se netýkají pouze Slovenska, ale jedná se o problémy k řešení pro Evropu jako celek. Všichni čelíme problémům s chudobou a vyloučením, migrací a vypořádáním se s minulými nespravedlnostmi. Musíme společně pracovat na solidaritě, abychom našli společná řešení těchto výzev svobody.

Jako církev se upevňujeme ve víře, že každá lidská bytost je stvořena k Božímu obrazu. Proto musí být každý člověk respektován a musí být chráněna jeho svoboda, a to zejména ochrana svobody chudých a těch, kteří jsou znevýhodněni, vyloučeni a znerovnoprávněni. Jako společenství Justitia et Pax Evropa jsme se z evropské zkušenosti s totalitou poučili, že svoboda projevu, víry, vlastnictví a pohybu je zásadní pro uznání Božího obrazu v každém člověku.

Na základě těchto hodnot vidíme naši roli Justitia et Pax evropských národních komisí pro spravedlnost a mír ve výzvě a povzbuzování církve, vlád, občanských skupin a každého občana k prosazování míru, spravedlnosti a pravdy. To musí být provedeno na individuální úrovni nasloucháním a budování vztahů, ale také na strukturální úrovni vlád a tvorby veřejné politiky. Pro svobodnou Evropu definovanou lidskými právy, usmířením a solidaritou je nezbytné zejména vzdělávání (tj. výuka historie a její dopad na dnešek), jakož i podpora kritického myšlení a bezpečného prostoru pro dialog.
 
Bratislava, 14. 10. 2019

O co usiluje česká Iustitia et Pax

Rada Iustitia et Pax ČBK svou činností už více jak 20 let naplňuje, šíří a vysvětluje sociální nauku církve, sleduje otázky spravedlnosti doma i v zahraničí a přispívá k jejich smíření mezi skupinami, etniky i národy. Její činnost se stává průsečíkem, v němž se setkávají spravedlivé zájmy společnosti i církve a tak přispívá k budování důvěry a klimatu bez předsudků.

Rada vydává prohlášení adresovaná příslušným státním a občanským institucím. Smyslem těchto dokumentů je vyvolat co nejširší společenskou diskusi, a tak nacházet řešení v duchu sociálního učení církve.

Další prioritou je sledování stavu lidských práv v zemích, kde dosud vládne diktatura, kde lidé usilují o pokojnou proměnu v demokratické uspořádání, zde rada vyjadřuje solidaritu s pronásledovanými, ale také se zaměřuje na snahu o smíření s bezprostředními sousedy. Chce přispět k očištění paměti a pokornému vyznání vin a nespravedlností, které byly spáchány v minulém století.

^{(Zdroj: Justitia et Pax)}