Rozhovory
18.10.2019
B r n o - Představovat Vladimíra Svačinu je zbytečné, mluví za něj výsledky, statistiky a dosažené úspěchy. „Viděli jsme ho na tréninku. Je to technický hráč, velice slušný bruslař a zdobí ho i střelba," říkal po prvním společném tréninku trenér Kamil Pokorný. Jak sám dvaatřicetiletý útočník hodnotí svůj přestup do Komety a co od svého nového angažmá očekává?
Vláďo, jak se to seběhlo, že tady před námi stojíte po tréninku brněnské Komety?
Došlo k tomu tak, že mi zavolal pan Medlík a ptal se, jak to se mnou vypadá. Jestli mám zájem hrát za Kometu a jak se cítím po měsíci v Porubě. Hned jsem mu říkal, že mě tahle nabídka velice těší a rád se domluvím na podrobnostech. Ve dvou telefonátech jsme probrali veškeré detaily a jak vidíte, jsem tady.
V Porubě se mluvilo o tom, že zájemců o vaše služby je víc. Byl jste od začátku rozhodnutý pro Kometu?
Kometa se ozvala jako první a nabídka mě oslovila. Navíc jsem chtěl vždycky hrát co nejblíže domovu a Brno je kousíček, nemusím nikam do Čech. Tím, že mi dala Kometa vědět jako první a rychle jsme se domluvili na podmínkách, u dalších nabídek jsem jen opakoval to, že už jsem s někým dohodnutý. Nerad bych pak měnil názor a Kometu tím nějakým způsobem podrazil.
Od kdy jste tedy počítal s tím, že budete působit v Brně?
Myslím, že to bylo začátkem října, co jsme to začali řešit. Tou dobou byl pan Zábranský v Americe, takže se smlouvou jsme počkali až se vrátí. Když jsem přijel na podpis, okamžitě se tady o mě postarali, rovnou jsme se šli podívat na byt, ve kterém bych mohl bydlet. Všechno jsme sfoukli na jeden zátah. Tuto středu už jsem přijel i s rodinou, všechno bylo nachystané, rovnou jsme se nastěhovali.
Jaké představy vás doprovázely, když jste po deseti letech šel do kabiny Komety?
Kabina je úplně jiná, abych řekl pravdu, vůbec to tam nepoznávám. (smích) Ale na to, že jsem tady tak krátce, se cítím opravdu dobře. Jsem rád, že jsem takovou příležitost dostal a je mým cílem, abych byl pro tým co nejplatnějším.
Pociťujete velké změny od doby, kdy jste za Kometu nastoupil naposled?
Jasně, jsou tady úplně jiní kluci. Tenkrát jsem hrál s Pavlem Zubíčkem a Kamilem Brabencem, kteří teď plní jiné role. Vůbec mi nepřijde, že už je to tak dávno. Samozřejmě se toho změnilo hodně, tehdy jsem sice nastoupil jen do tří zápasů a rovnou finálových, o to víc mě však mrzelo, že to bohužel nedopadlo. Teď hraje Kometa na špici extraligy a já doufám, že budu co nejvíc nápomocný tomu, abychom se tam udrželi. Konkurence je obrovská.
Zmínil jste prioritu nehrát daleko od domova. Jak daleko to teď budete mít do Brna?
Bydlím ve Studénce, takže zhruba hodinu a čtvrt. Když jsem působil v Třinci, bylo to přibližně padesát minut a dojížděl jsem to denně. Brno není o tolik dál, ale jak říkám, vybrali jsme si tady byt a z toho to mám na zimák tři minuty chůze, což je ideál. Na trénink jsem kvůli hokejovému báglu jel autem, a to mě vyšlo na dýl. Hned jsem psal ženě, že autem to zabere víc času, protože semafor pouští jen tři auta. (smích)
Co vám dalo angažmá v Chance lize?
Jsem moc rád, že jsem si za Porubu mohl zahrát. Bylo by složitější, kdybych nehrál vůbec a pak najednou naskočil do extraligy. Nejdřív jsem si sice říkal, že to může být dvousečné, protože kdybych se zranil, nikdo by po mě zřejmě nesáhl. Hokej v Porubě mě ale hodně bavil a jsem rád, že jsem mohl přispět k dobrému startu sezóny. Mají teď nahnané nějaké body a budu doufat, že se udrží na špici. Byl to pro mě krásný měsíc.
V Porubě jste byl za hvězdu, teď jste přišel do Komety, kde je najednou těch hvězdných hráčů víc. Bude těžké si zvyknout na jinou roli v týmu?
Já budu pořád hvězda, jo? (smích) Ne, popravdě si myslím, že na to jestli je někdo hvězda už se nehraje. Porubu jsem si užil, dostával jsem hodně prostoru, byl jsem členem první přesilovkové formace. Jsem si vědom toho, že v Kometě je spousta šikovných kluků a já přijmu jakoukoliv roli. Udělám všechno pro to, abych byl platný na ledě.
Kometě vinou zranění vypadl ze hry Peter Mueller. Je pro vás výzvou ho nahradit v přesilovce?
S panem trenérem Fialou sice padla slova o tom, že by mě chtěl vidět v přesilovce. Já si ale nemyslím, že bych teď měl být náhradou za Petera. Klukům to jde, odehráli výborné zápasy a také pan Fiala říkal, že do toho v tuhle chvíli pochopitelně nechce moc zasahovat. Jestli se na přesilovku dostanu, nebo ne, to je vyloženě na trenérech.
Pokud tu šanci dostanete, máte nějaké oblíbené místo na zakončení?
Těžko říct, dřív jsem byl na pozici, kde to svádělo střílet z jedné, podobně jako u Petera. V Porubě jsem naopak hrál přes ruku z druhé strany, odkud jsem spíše hledal spoluhráče a ti z mých nahrávek zakončovali. Tohle mi taky vyhovovalo.
Jak jste prožíval období, kdy jste byl po několika letech v extralize a zkušenostech z reprezentace bez angažmá a nakonec jste začal sezónu v druhé nejvyšší soutěži?
Nechci úplně tvrdit, že jsme to prováhali, ale prioritou bylo opravdu hrát co nejblíže domovu. Postavili jsme dům a máme celkem velký pozemek, o který se musíme starat. Chtěl jsem počkat a řešit nabídky, které splňovaly tato kritéria. A nejednou bylo pozdě, protože jednotlivé týmy už byly plné. V srpnu to pak těžko doháníte, takže musím říct, že to bylo docela nepříjemné. Nechodí peníze, saháte do úspor, připravovat jsem se musel sám, do toho panovala trochu nervozita, kde dáme dcerku do školky a podobně.
Takže nabídky sice byly, ale z osobního hlediska jste je odmítal?
Je to tak. Druhá věc je, že se většinou jednalo o smlouvy na rok a já jsem to chtěl natáhnout alespoň na dva.
To se v Brně povedlo?
Ano, jsme domluvení na dva roky.
Jaký očekáváte rozdíl mezi Chance ligou a Tipsport extraligou?
V první lize je pár týmů, které hrají opravdu hokej a dotahují se na extraligovou úroveň. Zbytek je strašně ulítaný. Co se týče rychlosti, některé mančafty jsou paradoxně až moc rychlé, což je kolikrát na škodu. Kluci jsou mladí, lítají jak blázni a pak se stává, že jsou všude a nikde.
V sobotu začnete před brněnským publikem. Jak se na zápas s Plzní těšíte?
Očekávám hodně lidí a útočný hokej. Myslím, že se to bude divákům líbit. Určitě je rozdíl hrát v Brně, nebo si zajet na výlet do Kadaně. Nemůžu se dočkat!
Jak vás v kabině přivítali noví spoluhráči?
Když se člověk pohybuje v extralize delší dobu, potkáváte se víceméně se stejnými kluky, takže o sobě tak nějak víte. Mám tady spoustu kamarádů, se kterýma se znám z Vítkovic nebo nároďáku. S tímhle určitě problém nebyl, těšil jsem se mezi kluky a jsem rád, že už mám za sebou i trénink. Poslední čtyři dny jsem toho totiž moc nenatrénoval. Spíše jsme se balili a chystali na přesun.
Sedíte v kabině vedle Filipa Pyrochty, stejně jako za společného působení v Liberci?
Jasně, říkal mi, že tam okolo sebe chudák nikoho nemá, že je skoro celý rožek prázdný. Smáli jsme se tomu, že čekáme ještě na Lukáše Vantucha a budeme kompletní. (smích)
