Rodiče samoživitelé a jejich děti jsou jednou z nejzranitelnějších a nejslabších sociálních skupin, přitom jsou jich desetitisíce. Jejich expartneři jim často neplatí alimenty.
Jen za rok 2018 bylo kvůli neplacení alimentů obviněno policií 8 351 lidí a škoda je 332 milionů korun. A to se zdaleka ne všechny případy dostanou až na policii.
Teď v říjnu představila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) konkrétní návrh, kterým chce zálohované výživné prosadit. Stát by výživné platil sám a následně je vymáhal od neplatičů.
Redakce kvůli zákonu oslovila nejsilnější sněmovní partaje. Zálohované výživné je bezpochyby jedním z nejdůležitějších zákonů celého volebního období. Podle informací MF DNES se na něm však koalice neshodla a na této neshodě může vše ztroskotat.
Neplatíš a neřídíš. Za neplacení alimentů bylo loni odsouzeno pět tisíc lidí |
Koaliční politici se sekli na tom, že návrh neobsahuje žádné lepší páky na vymáhání dluhů, takže podle kritiků se tak zálohované výživné stane jen další „dávkou“. „Zálohované výživné rozhodně neodmítáme, zavázali jsme se k tomu i v programovém prohlášení. Paní ministryně Maláčová ale ten návrh nediskutovala vůbec s nikým,“ zlobí se expertka nejsilnějšího hnutí ANO a poslankyně Jana Pastuchová.
Zálohované výživné by mělo platit od roku 2021 a podle věku dítěte by činilo patnáct až dvacet pět procent průměrné mzdy. Alimenty by platil stát a pak by je teprve vymáhal od dlužníků.
Ministryně Maláčová představila návrh na zálohované výživné začátkem října:
Rodič kašle na děti, stát přihlíží
Odhadem by se zálohované výživné týkalo asi dvaceti čtyř tisíc dětí. „Situace samoživitelek, které využily všech zákonných možností, je beznadějná. Vyrůstá nám proto generace dětí, které se narodily do situace, kdy na ně jeden z rodičů kašle a stát tomu jen přihlíží a vymlouvá se,“ zdůvodňuje své úsilí ministryně Maláčová.
Historický dluh na výživném činí podle exekutorů deset miliard korun. Snaha uzákonit zálohované výživné je pomalu starší než pokusy uzákonit přímou volbu prezidenta. Prvně se zálohovaným výživným přišla ČSSD už v roce 2007, ale v pravicové éře Mirka Topolánka nebyla šance.
GRAFIKA: Zanedbání povinné výživy
Maminka, která se svěřila MF DNES (nepřála si zveřejnit jméno), s bývalým partnerem a otcem dcery žila rok a půl. Na tu dobu vzpomíná jako „na něco příšerného“. Situace vyústila jejím odchodem do azylového domu. „Od roku 2016 mi nedal ani korunu. Ani malou neviděl, a to je jí už pět let,“ napsala redakci žena na internetové diskusi Klub svobodných matek.
Její expartner jí na výživném dluží už šedesát čtyři tisíc korun. Ona sama má zdravotní problémy, které jí nedovolují pracovat. Zálohované výživné by jí tedy pomohlo. „Malé by to zlepšilo životní komfort a žila by konečně jako každé dítě. Mohla bych jí třeba zařídit dětský pokojíček, vzít ji do kina a podobně,“ doufá žena z internetové diskuse.
S částkou šedesát čtyři tisíc, kterou jí dluží expartner, však patří ve skupině k matkám, které jsou na tom „ještě dobře“. Jiným ženám expartneři dluží stovky tisíc korun.
Neplacení jako národní sport
Neplacení výživného je v Česku jedním z nejčastějších trestných činů, přestože policisté rok od roku evidují kvůli tomuto prohřešku stále méně trestních oznámení. V roce 2016 z neplacení alimentů obvinila policie 10 611 lidí, loni už zhruba o dva tisíce méně.
Ministryně Maláčová připravila návrh, který by matkám samoživitelkám mohl pomoci. Na zálohované výživné by dosáhly ty, které mají nižší než průměrný příjem. Zároveň musí svou situaci aktivně řešit, což znamená, že druhý rodič dítěte by měl být v exekuci.
Rodič, který tyto podmínky splní, se pak obrátí na úřad práce a ten pak bude mít třicet dní na posouzení žádosti. „Drtivá většina dětí dostane to, co měl zaplatit rodič. Vyplacená částka je následně vymáhána skrze krajské úřady práce,“ vysvětlilo ministerstvo práce v tiskové zprávě.
Jenže nejisté vymáhání dluhů si vysloužilo kritiku od koaličního partnera ČSSD: hnutí ANO i komunistů, kteří vládu tolerují. Komunisté zálohované výživné rovněž chtějí, ale mají vlastní návrh a hodlají o něm diskutovat.
Podle návrhu KSČM by na zálohované výživné dosáhli lidé s příjmem do 2,7 násobku životního minima. Byla by to sice užší skupina obyvatel než podle návrhu Maláčové, ale zase by měla snazší přístup k penězům. „Ten (ministerský) návrh mě zklamal. My od něj čekali hrozně moc,“ vyjádřila se komunistická poslankyně Hana Aulická.
A například pravicová ODS zálohované výživné odmítá úplně. „Pokud by se daňoví poplatníci skládali na dluhy neplatičů alimentů a nezodpovědných rodičů, na co a na koho se budou skládat příště?“ ptá se poslanec ODS Jan Bauer.
Pětadvacetileté „děti“
Návrh Maláčové počítá s tím, že se zálohované výživné bude odvíjet od průměrné mzdy. Například děti do šesti let dostanou maximálně patnáct procent průměrné mzdy a ti starší mezi osmnácti a šestadvaceti lety budou mít nárok na dvacet pět procent průměrné mzdy.
Zálohované výživné pouští státu žilou. Z neplatičů v Německu ho nedostanou |
S tím nesouhlasí Piráti. Zálohované výživné sice chtějí, jenže hranici vyplácení až do dvaceti šesti let považují za příliš vysokou. Nelíbí se jim ani to, že by agendu dostaly na starost už tak vytížené úřady práce. „Chceme, aby malé pohledávky vymáhaly obce samy v daňové exekuci,“ navrhuje Olga Richterová od Pirátů.
Advokát Jakub Blažek, který už za klienty výživné vymáhal, se domnívá, že to jde, když se opravdu chce. „Člověk musí být důsledný, podat trestní oznámení, využít všechny prostředky. Některé matky rezignují třeba proto, že nemají peníze na právníka. Stát by jim měl pomoci hlavně s vymáháním, ne jim jen tak vyplácet peníze,“ míní Blažek, který je zároveň zastupitelem za ODS.
