Josef Miřácký přivezl slavné letadlo MiG–15 UTI spolu s kolegou Romanem Svobodou před šesti lety z USA. Stroj vyrobený v roce 1955 v licenci v Aeru Vodochody létal na hradeckém letišti do osmdesátých let minulého století.
Obdivovatelé letectví ze společnosti Czech Flying Legends ho dali dohromady na letišti ve Věkoších a od té doby předvádějí letadlo na leteckých dnech včetně přehlídky CIAF.
„Bylo to první letadlo, které jsem si coby model slepil. Opravdu to vzniklo tak, že mi jako dítěti v Podkrkonoší letoun MiG-15 UTI stejného zbarvení, jaké má ten náš, přeletěl nad hlavou. Tehdy jsem si jako malý řekl, že si ho jednou koupím,“ vysvětluje rodák z Nové Paky Josef Miřácký, proč vždy toužil právě po dvoumístné verzi letounu.
Je hradecký MiG-15 skutečně jediným letuschopným v Evropě?
Dá se říct, že ano. Jsme jediní s evropskou imatrikulací. Je pravda, že v Norsku je armádní historická letka, která provozuje norské historické letouny a dovezli si tam nedávno i jeden MiG-15 z Ameriky. Ten je však pod americkou imatrikulací a nelétá tak často jako ten náš.
Když jste společnost Czech Flying Legends v roce 2011 zakládali, mysleli jste již na pořízení MiGu-15?
Já jsem si to jako utopistický sen vysnil ve svém dětství. Postupem času jsem si zjišťoval, co všechno to obnáší. Takhle velký a složitý projekt člověk nemůže dělat sám. K tomu potřebuje parťáky, kteří budou nejen stejně zapálení pro věc, ale zároveň budou odbornostně pro celý projekt přínosem. V roce 2006 jsem potkal Romana Svobodu, tehdy ještě stíhacího pilota gripenu, se kterým jsem začal celý projekt připravovat. Trvalo dlouho, než jsme celý nápad připravili k realizaci a nakonec v roce 2011 jsme založili společnost Czech Flying Legends.
Nabízíte také pilotní výcvik na MiG. Co obnáší?
Je pravda, že případným zájemcům jsme schopni nabídnout získání pilotního oprávnění pro typ MiG-15. Pro každého zájemce je připravena konkrétní osnova výcviku, která musí být schválena Úřadem pro civilní letectví. Každý případný zájemce by už za sebou ale měl mít bohatou leteckou zkušenost, včetně akrobacie. Pak přeškolení na typ MiG-15 může být v délce v rozmezí 15 až 20 hodin. Samotný výcvik je pak velmi nákladný a pohybuje se v řádech několika milionů korun. V současné době jednáme s naším prvním zájemcem, který by si chtěl udělat pilotní licenci na MiG-15.
Jak je to s údržbou technického stavu?
Každý rok přibližně v prosinci nebo lednu letadlo rozebereme. Při údržbě postupujeme podle předepsaného manuálu údržby Úřadu pro civilní letectví. Údržba zahrnuje kontrolu funkčnosti všech systémů, defektoskopie (soubor metod schopných odhalit vady, porušení či poškození, pozn. red.), čištění, přezkoušení přístrojů a následně opravy toho, co se odhalilo jako závady. Celé to trvá zhruba tři měsíce. Pak letadlo znovu sestavíme, v březnu následuje zálet a potom už se zase těšíme na další leteckou sezonu.
Když pomineme lepení modelů, jak jste se k letectví dostal?
Ale tím lepením jsem opravdu začal (smích). Byl to zpočátku prostě jenom sen, který nějakým způsobem postupně uzrával, až se přerodil do konkrétních plánů s Migem 15. V současné době mám oprávnění na řízení malých letadel a s Migem si s kolegou jen tak létám.
Takže Roman Svoboda pilotuje a vy si vychutnáváte let s ním v kabině?
Jasně, je to dvousedadlové, proto jsme pořizovali právě tuto verzi (smích).
Takže jste si pořídili opravdu originální společnou hračku.
Takhle to nebereme. Je to náš splněný sen. Navíc jsme rádi, že z letadla nemáme radost jenom my, ale i tisíce fanoušků letectví u nás i v zahraničí. Když přiletíme na letecký den, opravdu si nás považují, protože jde o letecký unikát. Ono to dělá v zahraničí i dobrou reklamu nejen letišti, ale i samotnému Hradci.
Proč sídlíte právě na hradeckém letišti?
Je to jednak srdeční záležitostí Romana Svobody, a pak je tu vhodné zázemí i prostor v okolí města, kde se s letadlem můžeme pohybovat. V Hradci jsme doma a na letišti máme dobré podmínky. Navíc tady máme i spoustu kamarádů a fanoušků. Někdo si na hluk letadel stěžuje, ale nám naopak hodně lidí píše, že nás vidělo, jak zase letíme a že se na nás koukala ze zahrady celá rodina a jaká to byla nádhera. Nebo nám posílají fotky, jak někde letíme nad jejich domem. Jak říkám, v Hradci jsme doma.
Co obnášela právě příprava zázemí?
Technologické zázemí stojí jednou tolik jako samotné letadlo. Je třeba mít přístroje a přípravky pro údržbu a provoz letounu. Musíte mít také vycvičené a proškolené mechaniky, s oprávněním pro daný typ. A nesmíte zapomenout na administrativní zázemí potřebné k vyřízení veškerých povolení, pojištění a tak dále. To všechno stojí peníze.
To všechno musí být velmi náročné...
My jsme opravdu takoví řadoví pošuci (smích). Nejsme lidi, kteří mají doma luxusní auta, nevědí, co s penězi, a tak si koupí tryskáč. My jsme k tomu skutečně přistupovali tak, že si splníme sen a budeme se snažit všechno udělat co nejefektivněji, abychom provoz trvale udrželi. Pořád jsme a zůstaneme normální kluci, co mají rádi létání.
Neuvažovali jste třeba o pořízení MiGu-21 jako nástupci slavné patnáctky?
To určitě ne. Jednadvacítku u nás asi nikdo mít nebude, protože to úřad pro letectví nepovolí. Patnáctka je top mezi stroji, které nejsou armádní a jsou v civilním provozu. Jednadvacítka sice jako soukromé letadlo létá ve Spojených státech, ale tam létá nad pouští, takže když spadne, není to takový problém jako u nás, kde je velmi hustá aglomerace. Při rychlostech a omezeních pro civilní prostory je pro MiG-21 prakticky nemožné se pohybovat v civilním leteckém prostoru. Také údržba a provoz jsou nesmírně nákladné.
Uvažujete o dalším stroji, který byste k patnáctce přidali?
Konkrétní stroj máme vytipovaný, ale opět nás bude čekat složitá a náročná cesta k cíli. Musí se najít sběratel, který vhodné letadlo má a zároveň ho chce prodat, což se může změnit ze dne na den. Přes dva roky pracujeme na získání jednoho letadla, zatím nechci být konkrétnější. Už jsme si pro něj měli v červnu letět, ale majitel si to dočasně rozmyslel, že si ho chce ještě přes prázdniny nechat. Uvidíme, jak to dopadne.
Můžete přiblížit, jak takový proces výběru letadla vypadá?
Musíte najít letadlo, přesvědčit majitele, připravit všechno administrativně a technicky, vyřídit pojištění a všechno do sebe musí v jeden moment zapadnout. A když už máte letadlo doma, začíná další etapa zahrnující technickou údržbu, letadlo se musí rozebrat a projít kompletní generální opravou. Musíme vědět o každém nýtu, aby nás v budoucnu něco nepřekvapilo. Navíc souběžně je tu ještě administrativní práce, aby tady letadlo mohlo létat. Pokud by to někdo dělal pro byznys, zblázní se. My to děláme pro radost.
Jak byste shrnul pětiletku, po kterou MiG-15 v Hradci provozujete?
Máme z toho radost, a to je důležité. S kolegy na to máme stejné nahlížení, koukáme na to očima Malého prince. Nemusíme popisovat, kolik co stálo a jaké to má parametry. Pro nás je to zkrátka naše krásné letadlo a máme z něj velkou radost.
Letadlo slavilo v dubnu 2015 šedesát let od prvního letu:
23. dubna 2015 |
