Nakladatelství Tebenas patří mezi menší ediční domy a specializuje se na audioknihy, které přinášejí různé pohledy a svědectví na dobu dvou totalit dvacátého století – nacismu a komunismu. Jsou to často strhující a drásavé příběhy, jako třeba Doskočiště protektorát Jitky Neradové o leckdy i polozapomenutých hrdinech, parašutistech, kteří vesměs ve velmi mladém věku statečně bojovali proti nacismu a umírali.
Táborský, Hlavica, Špalková, Postlerová a další
Zatím posledním titulem, který vznikl ve spolupráci s majitelem autorských práv, jsou povídky Karla Pecky, které vycházejí pod názvem Souhvězdí gulag a jež načetli Miroslav Táborský a Lukáš Hlavica. Oba patří k pravidelným interpretům audioknih Tebenasu. Majitel a dramaturg nakladatelství Jiří Buřič říká, že při čtení už brzo mívá představu o nejvhodnějším hlasu. Příběhy, které nakladatelství preferuje, jsou často tragické, plné bezpráví a zdánlivě marného boje s totalitní mašinerií a právě Miroslav Táborský je herec s citem pro vyjádření temných tónů.
A nejenom to, vyhovuje mu sarkastické líčení, suchý humor a věcný popis, jenž je výmluvný sám o sobě. Tímto způsobem a v režii Romana Štolpy také načetl vynikající satirický román Josefa Žáka Na úsvitě nové doby. Ten navazuje na neméně skvostný Žákův Konec starých časů a líčí způsoby, jakými se komunisté zmocňovali mocipo roce 1948. Středoškolský profesor Žák byl úžasný pozorovatel a gangsterské praktiky komunistů měl přečtené a dokázal je nejenom analyzovat, ale také báječně zesměšnit nenažranost, ničemnost a tupost nových mocipánů. V podání Miroslava Táborského plasticky ožívá menažerie městečka Pepův Týnec, všechny absurdní peripetie, úskoky a manipulace výborně hlasově pointuje a dodává jim patřičnou štiplavost. Nastudování také dokládá až neuvěřitelnou aktuálnost Žákovy knihy, boj o moc se totiž příliš nemění.
Buřič vysvětluje, že profilace nakladatelství vznikala z jeho osobní záliby v historii a literatuře faktu. Vybírá i neznámé nebo méně známé autory a také příběhy, které upadly v zapomnění a jež je vzrušující znovuobjevovat. Ojedinělé je i to, že k většině nahrávek vzniká původní scénická hudba inspirovaná příběhem, kterou skládá Vladimír Kučera – Raven. Nakladatelství má ovšem ještě jednu ediční linii, „diváčtější“, a tou jsou detektivky. Tato linie také pomáhá financovat náročnější řadu literatury faktu. Ale zase jde o knihy méně známých spisovatelů nebo těch, kteří jako autoři tohoto žánru překvapí. Jako krimi autora Pohádek o mašince Pavla Naumana Dlouhý stín času. Jedním z frekventovaných jmen nakladatelství je Eduard Fiker, od kterého Tebenas vydal například Paní z šedivého domu.
Záliba v tematice druhé světové války a odboje je zřejmá z řady titulů. Je to například audiokniha Přehodit řeku Ilji Kučery ml., která částečně beletristicky zpracovává příběh německého inženýra Formise. Ten v roce 1934 poblíž vesnice Slapy v dnes již zaplaveném hotelu Záhoří tajně spustil protinacistické vysílání do své vlasti a byl posléze zavražděn agenty gestapa. Autor splétá s historickými fakty příběh novináře, který do Slap přijíždí psát knihu o dávné události. Lukáš Hlavica svým projevem ještě podtrhl dramatičnost a napětí a učinil splavnější prolínání obou linií.
Již zmíněné Doskočiště protektorát konfrontuje čtenáře s tragickými osudy 28 mladých mužů, kteří byli za druhé světové války vysláni z Británie na území protektorátu. V živě napsaných medailoncích figurují hrdinové z výsadků Anthropoid, Silver A a B, ale také mladí mužové, skoro ještě kluci, jejichž jména nejsou známá, což ale nezmenšuje jejich hrdinství. Autorka Jitka Neradová je portrétuje živě a bez patosu a je to svědectví dojemné a bolestné. Potřebné k pěstování národní hrdosti – tito chlapci neváhali položit život za své ideály. Nevtíravá civilnost přednesu Simony Postlerové a Martina Zahálky budí silné emoce, je to nahrávka, která se musí poslouchat po částech.
Z dob rudé totality Tebenas nedávno vybral útlou novelu Jiřího Křižana Stín, kterou autor napsal už v roce 1968, ale jež knižně vyšla až nyní v Knihovně Václava Havla. Hned po Listopadu se ale kniha stala předlohou k výtečnému filmu Martina Hollého Tichá bolest s Rudolfem Hrušínským a Ivanem Jiříkem. Je to autobiograficky laděné vyprávění o nezlomeném a hrdém člověku, který v padesátých letech minulého století sám vychovával vnuka, protože otce mu komunisti popravili. V audio nastudování Roberta Tamchyny role děda a vnuka ztvárnili Josef Somr a Pavel Batěk a vtiskli jim zase jinou vroucnost a zaťatost než filmoví představitelé.
K tematice exulantství se vrací i nedávná novinka česko-amerického architekta Jiřího Boudníka A zalévej kytky s podtitulem Příběh uprchlíka, která líčí dobrodružnou pouť matky dvou dětí do emigrace. O tom, co to znamená, odejít z domova, a jak těžké je najít znova půdu pod nohama, velmi autenticky vypráví kniha Martiny Formanové Případ Pavlína, kterou s empatií a citem pro složitou psychologii postav načetla Petra Špalková. Je to výsostně aktuální téma. Neuvěřitelný příběh matky, která se tajně vrací ze Švédska pro dceru do komunistického Československa, je nejen dobrou připomínkou totalitní mašinerie a bezmoci, již vyvolávala, ale také příspěvkem k dnešní debatě o migraci. Je dobré si připomenout, že i my jsme bývali v ubohém postavení nechtěných a hledajících nový domov.
