Soud bude muset rozhodnout, zda šlo v případu o úmyslný podvod s dotacemi za desítky milionů korun, nebo jen o drobné formální pochybení, které navíc ani nebylo nutné.
Obžalovaných bylo šest lidí a samotná firma, která byla v té době většinově vlastněná skupinou REC Group. OTR Recycling je však od dubna v konkurzu a s novým jednatelem se soudu nepodařilo spojit. Společnost tak bude soud řešit v samostatném řízení.
Dvěma hlavním obžalovaným hrozí vězení na 5 až 10 let za zločin poškození finančních zájmů Evropské unie.
U soudu stanuli někdejší jednatel společnosti OTR Recycling a její menšinový vlastník Miloslav Maňásek a zástupce zlínské společnosti AB Technology Jiří Juřina coby dodavatel.
„Po společné domluvě vystavovali doklady na nákup a prodej strojních zařízení, kdy deklarovali nepravdivé údaje o datu pořízení a cenách, aby mohla společnost z dotací čerpat maximální částky,“ uvedl v obžalobě státní zástupce Martin Malůš.
Případ je z roku 2014, kdy OTR Recycling chystala s velkolepou propagací linku na technologické zpracování odpadního skla a linku na zpracování komunálního odpadu. Projekt u nich počítal s cenou 85 a 19 milionů korun, z čehož dotace ze Státního fondu životního prostředí činila 54 milionů korun.
Obžalovaný: Netušil jsem, že by to měl být tak rozsáhlý problém
Zlínská firma měla podle dohody do Starého Města dodat stroje do konce října, podle Maňáska na to ale bylo málo času a stroje za 22 milionů korun tak v daném termínu nedorazily.
„Dohodli jsme se na vystavení dokladů o dodání, protože by nám mohla být dotace zkrácena nebo zcela odejmuta. V té době jsem nevěděl, že je možné prodloužit termín, což jsme nakonec udělali, fond nám vyhověl a od května 2015 byly obě linky v provozu,“ poznamenal Maňásek.
Soudkyně upozornila, že v přípravném řízení připustil, že se dopustil administrativní chyby. „Netušil jsem, že by to měl být tak rozsáhlý problém, jak nám dává za vinu obžaloba. Dodnes jsem přesvědčený, že to jinak posuzuje finanční úřad a jinak fond životního prostředí,“ reagoval obžalovaný.
Státní zástupce v obžalobě upozornil i na navýšení ceny dodaného zboží nejméně o 17 milionů korun.
„V obžalobě je porovnávána katalogová cena strojů přímo u výrobců, která ale nezohledňuje další související náklady. Někde šlo o dopravu, jinde o další manipulace, zapracování strojů do výrobních linek, vytvoření instalačních konstrukcí nebo o elektroinstalaci k propojení strojů, aby je bylo možné bezpečně ovládat,“ namítl Maňásek.
Další z obžalovaných se podle státního zástupce dopustili zkrácení daně, když vytvořili účelový obchodní řetězec a předstírali nákupy zboží. Ministerstvo životního prostředí si v případu nárokuje náhradu škody 53 milionů korun, finanční úřad pak sedm milionů korun.
