„Hodně se těším. Na srazy, kde jsou čeští hráči ze zahraničních soutěží, se moc často nedostanu. Jsem rád za každou příležitost, kterou dostanu,“ říká naděje z vyhlášené zuberské líhně talentů.
Co říkáte na konkurenci na postu pivota?
Když se podívám na kluky, kteří jsou v užším kádru – Štěpán Zeman, Petr Šlachta, Jan Užek nebo Leoš Petrovský – tak všichni jsou silově nebo herními dovednostmi přede mnou. Můžu se o nominaci poprat, ale jsem soudný. Pozvánky beru především jako možnost sbírat další zkušenosti.
A třeba přidat druhý start za reprezentaci dospělých. Ten první si snadno vybavíte, že?
Jasně. V lednové přípravě před mistrovstvím světa jsem si zahrál proti Argentině. Začal jsem v základní sestavě v obraně, ale i v útoku to pro mě byla ohromná zkušenost. Posbíral jsem nějakých třicet minut. Teď nás čeká dvojutkání se Švýcarskem, a pokud se nepletu, tak nás bude na kempu osmnáct a trenéři chtějí vzít do Švýcarska sedmnáct hráčů. Myslím, že jsem jeden z adeptů, který by měl zůstat doma. Ale s tím na sraz nejedu. Chci se podívat do Švýcarska, které je na vzestupu. A když budu mít štěstí, tak si proti Andymu Schmidovi zahraju.
Zmínil jste jednoho z nejlepších házenkářů světa hrajícího za Rhein-Neckar Löwen. Sledujete německou bundesligu?
V poslední době jsem hodně vytížený, ale když mám volný den o víkendu, tak jako první si většinou pustím bundesligu. Nebo velmi rád sleduju Ligu mistrů, kde se konfrontují různé házenkářské styly. Snažím se studovat hru i z taktického hlediska. Nebo se dívám na hráče, jak se chovají při různých herních situacích.
Ze Zubří přestoupili do zahraničí vaši předchůdci Šlachta se Zemanem. Inspiruje vás jejich cesta?
V Česku jsou tradiční kluby, ze kterých se dá dostat daleko. Ať už je to Plzeň, Dukla, Karviná, nebo Zubří. Všechny tyhle kluby posílají do zahraničí kvantum hráčů. Zubří vnímám jako kvalitní stanici, odkud zahraniční kluby berou hráče.
Letošní sezona vám v Zubří zatím vychází. Jak si aktuální třetí místo užíváte po předchozím nezdaru?
Na začátku loňské sezony panovala určitá skepse, protože mančaft se poměrně výrazně obměnil a odešlo několik klíčových hráčů. Před touto sezonou už bylo dopředu avizováno, že mančaft bude razantně posílený. Ať už v obraně Tomášem Říhou, nebo v útoku. Na pravou stranu přišli Mira Jurka a Tomáš Řezníček, což jsou neskuteční borci. Oba znamenají v jednom zápase až patnáct gólů a to je hodně. Líbí se mi, že v kabině vznikla soutěživá atmosféra. Mám to rád, beru to pozitivně.
Pro vás starousedlíky muselo být vzpruhou, když jste se dozvěděli, že bude tým silnější, že?
Povzbudilo nás to morálně. I když na začátku nikdy nevíte, jak to bude fungovat v ostrém zápase. Ale zase bych to nepřeceňoval. Můžeme hrát dobře v základní části, ale naším hlavním cílem by mělo být play off. Tam chceme, aby naše forma gradovala.
Co pro vás osobně znamenal comeback zkušeného pivota Tomáše Říhy?
Když jsem předminulou sezonu přišel z dorostu k chlapům, v obranné fázi mi neskutečně pomohl. Jeho návrat jsem vnímal pozitivně. Svými zkušenostmi se nám pořád velice hodí.
Mezitím vám v Zubří vyrostla konkurence v podobě Lukáše Hybnera. Jak ji vnímáte?
S Lukášem se velice dobře známe, hrajeme spolu od dorostu. Jsem za něho rád, protože v dorosteneckých kategoriích míval zdravotní problémy a neměl vysoké sebevědomí. Ale třeba nedávno v Jičíně se blýskl sedmi góly, hrál naprosto excelentně. Jsem za něho rád. Beru jeho konkurenci jako palivo, které bude posouvat dál mě i jeho.
A před odjezdem na kemp jste si zlepšil náladu domácí výhrou nad Brnem, že?
Domácí zápasy dokážou nabudit. Mám rád interakci s fanoušky. Proti Brnu, ve kterém působí spousta našich bývalých spoluhráčů ať už z dorostu, nebo z mužů, mělo utkání speciální náboj. Těšil jsem se, protože předchozí domácí zápas proti Karviné jsem musel kvůli zdravotním potížím vynechat.
