Nejistý osud dětí islamistů v Sýrii. Evropa od nich dávala ruce pryč, turecká ofenziva ale přinesla zlom
- Nejstarší Amiře bylo pouhých pět let, když její rodina opustila rodnou Británii a přidala se k takzvanému Islámského státu v Sýrii. Rodiče jí v bojích zemřeli a dnes desetiletá Amira je spolu s dvěma mladšími sourozenci jedním ze sirotků, které hodlají britské úřady převézt zpět do Spojeného království. Jejich příběh zveřejnila britská BBC.
- Evropské země včetně Británie se dosud snažily vyhnout přijímání svých občanů, kteří se v minulosti přidali k Islámskému státu v Sýrii a Iráku, a zdráhaly se přijmout i jejich děti a manželky. Po zahájení turecké ofenzivy na severu Sýrie se ale postoj Evropy začal měnit.
- Děti bojovníků Islámského státu by tak mohly zamířit do Evropy, jejich integrace však bude velice náročná, varuje pro iROZHLAS odborník na terorismus Oldřich Bureš.
Desetiletou Amiru, osmiletou Hebu a jejich mladšího bratra Hamzu objevila britská televize BBC v táboře Ajn-Ísa na severu Sýrie určeného pro ženy a děti bývalých bojovníků samozvaného Islámského státu. Značnou část života prožili pod nadvládou v chalífátu – Amiře bylo pět let, když s rodiči odcestovala na Blízký východ – ze života v Británii si toho proto pamatují jen málo. Okamžiky, během kterých přišli o oba rodiče, ale stále mají v živé paměti.
Expertka: Břemeno migrace nemůže ležet jen na Itálii a Řecku, výhrůžky ale řešení napříč EU nepřinesou
Číst článek
Vzpomínky na tento den Amira popisuje v reportáži televize BBC. K úmrtí rodičů došlo ve východosyrském městě Baghúz, které bylo jednou z posledních bašt Islámského státu v Sýrii. Z područí islamistů se jednotkám arabsko-kurdské koalice SDF podařilo Baghúz vymanit v březnu letošního roku.
Rodina Amiry a další členové Islámského státu zde bydleli ve stanech a ke konci války měli přístup k jídlu jen velmi omezený. „Jednoho ráno přišlo bombardování. Zasáhli jeden ze stanů, táta nám proto řekl, ať si rychle vezmeme nejdůležitější věci a odejdeme,“ popisuje Amira okamžik, kdy jednotky SDF podporované Spojenými státy zahájily útok proti islamistům v Baghúzu.
„Šli jsme si zabalit věci, abychom mohli odejít, pak přiletělo letadlo a začalo bombardování,“ dodává pro BBC. Její matka, otec, starší bratr a dvě sestry během náletu na Baghúz zemřeli. Amira spolu se dvěma sourozenci se následně dostali do tábora Ajn-Ísa pro ženy a děti bojovníků IS. V kempu, který leží na severu Sýrie asi 60 kilometrů od Rakky, je pak před dvěma týdny objevila britská televize BBC.
Hrůzy, které tři děti v chalífátu prožily, dokazuje nejen povídání Amiry, ale i masivní jizva na břiše osmileté Heby. V rozhovoru pro BBC Amira přiznává, že by chtěla zpět do Velké Británie. Z předešlého života si však pamatuje jen střípky a nemůže si vzpomenout ani na jméno babičky, která ve Spojeném království zůstala.
As tragic and disturbing as this is - it’s an incredibly important watch. British orphans found trapped in Syria IS camp https://t.co/rBC7GfJvPT
— Ashley John-Baptiste (@AshleyJBaptiste) October 13, 2019
Británie se snaží radikálů zříct
Trojice dětí, které kromě angličtiny ovládají i arabštinu, nyní pobývá ve městě Rakká. Tam byli spolu s dalšími rodinnými příslušníky bojovníků Islámského převezeni po zahájení turecké ofenzivy na severu Sýrie. Na rozhodnutí o jejich dalším osudu čekají opět pod kontrolou arabsko-kurdských milic SDF. Podle deníku the Guardian je nyní britská vláda v kontaktu s místními úřady a společnými silami domlouvají převoz dětí uvízlých v Sýrii zpět do Spojeného království.
Právě Británie přitom patří mezi státy západní Evropy, které se jakémukoliv přebírání svých občanů ze Sýrie a Iráku včetně jejich dětí a manželek razantně bránily. Podle tamních úřadů z Británie v minulosti odešlo na Blízkém východě asi 900 extremistů, z nichž 200 zřejmě přišlo o život a dalších 360 se vrátilo do vlasti.
„Británie – podobně jako většina evropských států – se k přijímání těchto lidí stavěla poměrně odmítavě, a to do té míry, že odmítala přijímat i ženy a děti, které měly britské občanství. Odůvodňovala to tím, že se jedná o příliš velkou bezpečnostní hrozbu, a zadruhé se občas snažila využívat argumentu, že pokud mají dvojí občanství – což je vždy poměrně složité zjistit – zbaví je britského občanství, a tím pádem nemusí být ani repatriováni,“ říká pro iROZHLAS vedoucí Centra pro bezpečnostní studia na Metropolitní univerzitě Praha Oldřich Bureš.
Turecká ofenziva v Sýrii jako ‚dárek‘ Putinovi. Rusko směřuje k roli mediátora, vytěží však mnohem víc
Číst článek
To je případ i Britky Shamimy Begumové, která v roce 2015 se dvěma dalšími dívkami utekla z domova v Londýně, aby se přidala k Islámskému státu. Za ženu si ji vzal o osm let starší islamista Yago Riedijka, který do Sýrie přišel z Nizozemska. Begumová následně porodila tři děti, všechny ale zemřely – na plicní infekci letos na jaře zemřel i její několikadenní syn.
Begumová dala opakovaně najevo, že by se chtěla do Británie vrátit, v únoru jí však úřady odebraly britské občanství. Argumentovaly přitom tím, že je zároveň občankou Bangladéše, to však bangladéšská vláda následně popřela. Právníci Begumové, která se nyní nachází v táboře pro rodiny islamistů Al-Roj, proto tvrdí, že rozhodnutí britských úřadů je nezákonné, a v příštích dnech se proti němu hodlají odvolat.
Obrat v politice
Případ Begumové ve Spojeném království vyvolal celonárodní debatu o tom, zda by se radikálové Islámského státu měli do země vrátit a čelit zde trestnímu stíhání, nebo na Blízkém východě zůstat. Podobné diskuse přitom probíhají i v dalších unijních zemích, které byly vůči přijímání těchto lidí dosud nekompromisní.
Řada odborníků mimo jiné upozorňovala na to, že důkazy o činech svých občanů spáchaných tisíce kilometrů daleko lze shromáždit jen stěží, proto by tito lidé měli být souzeni přímo v Sýrii a Iráku, ty na to ale nemají kapacity a na postoj evropských zemí si stěžují nejen Kurdové, ale i Spojené státy v čele s Donaldem Trumpem.
Po zahájení turecké ofenzivy na severovýchodě Sýrie však evropské státy včetně Velké Británie obrátily a naznačují, že by na své území mohli přijmout alespoň děti bojovníků IS.
Obrana a operace proti IS. Američtí vojáci se ze Sýrie přesunou do západního Iráku
Číst článek
„Po turecké ofenzivě došlo ke skutečně velké změně. Je ale otázkou, zda se to povede a v jakých počtech repatriace proběhne,“ říká Bureš, podle kterého západoevropské země vyděsily zprávy o útěku 800 zadržených, mezi nimiž byli i příbuzní radikálů Islámského státu. Kurdové (zasaženi tureckou ofenzivou) v několik syrských táborech drží asi 11 tisíc členů této teroristické organizace a desítky tisíc jejich příbuzných.
„Je otázka, do jaké míry budou kurdské síly nadále střežit kempy, ve kterých se nacházejí desetitisíce bývalých bojovníků. V případě držitelů pasů evropských států to je asi 1500 až 2000 žen a dětí, což není malé číslo,“ varuje Bureš a dodává, že mezi evropskými zeměmi, jako je Británie, Francie nebo Belgie, proto rostou obavy, že uprchlí radikálové mohli doputovat do Evropy na vlastní pěst. „Tyto státy tak docházejí k závěru, že je minimálně v případě žen a dětí možná lepší se o nějakou repatriaci pokusit,“ dodává.
Podle Bureše přitom ke změně postoje Británii přimělo i to, že o stejném kroku začaly uvažovat i státy, jako Francie, Belgie nebo Německo, které po celou dobu důrazně odmítaly kohokoliv přijmout.
Integrace radikálů je stále experiment
Na seznamu rodinných příslušníků bojovníků Islámského státu, kteří dostanou možnost vrátit se do Evropy, by tak mohla být i trojice sirotků rodičů z Velké Británie. Úřady Spojeného království už podle médií zahájily první kroky včetně identifikace nezletilých na místě.
Na severovýchodě Sýrie pokračuje i po uzavření dočasného příměří střelba
Číst článek
„Hledáme sirotky a nezletilé osoby bez doprovodu, které mají britskou státní příslušnost, a zkoumáme, zda jim může být poskytnut bezpečný průchod do Británie,“ uvedlo britské ministerstvo zahraničí s tím, že posuzuje každý případ zvlášť. Úspěšní adepti by pak mohli být převezeni do iráckého Irbílu a odtud odletět do Londýna.
Po návratu do Evropy však přichází největší kámen úrazu repatriace lidí, kteří byli součástí islámského státu – jejich integrace do společnosti. Podle vedoucího Centra pro bezpečnostní studia na Metropolitní univerzitě to je náročné nejen v případě dospělých, ale i samotných dětí.
„U každého, kdo si prošel tím, co se dělo v Sýrii nebo Iráku pod vládou Islámského státu, je integrace velmi náročný proces. Zde nastává schizofrenní situace. Je otázka, zda tyto děti považovat za oběti Islámského státu, což by podpořila většina psychologů a mezinárodních organizací. Na druhou stranu bezpečnostní složky a zejména tajné služby budou vždy poukazovat na to, že jakýkoliv způsob deradikalizace má velmi nejisté výsledky a zatím to je jeden velký experiment,“ uzavírá Bureš.
