Na přeplněném průtahu města stojí řidiči v kolonách prakticky denně. Vysvobození přinese až dostavba dálničního obchvatu, který má na úseku mezi Mýtem a Džbánovem měřit téměř šest kilometrů.
Projektanti přitom počítají s tím, že okolní zástavbu bude před hlukem chránit devět protihlukových stěn v celkové délce 3 370 metrů. Stěny tedy mají zabrat více než polovinu trasy.
Jenže u mýtské místní části Knířova žádná plánovaná zeď není, což se části tamních obyvatel nelíbí, a proto chtějí plány přepracovat. Jejich cílem je, aby silničáři již nyní počítali s rezervou pro případné doplnění stěn.
„Je tam u náspu prostor pro rozšíření o zhruba 1,65 metru, který by vybudování stěn zabralo?“ tázal se Jaromír Holub, který při jednání územního řízení zastupoval nespokojené obyvatele Knířova.
S větším záborem půdy silničáři nepočítají
Dočkal se však negativní odpovědi, jelikož s větším záborem půdy pro dálnici silničáři nyní nekalkulují. Přípravu stavby by to jednak prodražilo, ale hlavně k navýšení počtu stěn není důvod, jelikož dosavadní hlukové studie ukazují, že je vše v normě. Naději však přeci jen lidé dostali.
„Další akustická studie bude podkladem při zpracování dokumentace pro stavební povolení a bude mít za úkol vyhodnotit navržená opatření v nyní projednávané dokumentaci pro územní rozhodnutí (DÚR),“ uvedl koordinátor přípravy D35 Karel Dusbaba.
Zároveň má studie reagovat na výpočty nového dopravního modelu, který zohlední intenzitu provozu dle posledního sčítání z roku 2016. Studie DÚR totiž vycházela z dat z roku 2010, tedy z doby před započetím modernizace D1. Poté však došlo k přesunu další části dopravy na stávající I/35, tudíž výsledky nové studie by mohly lidem z Knířova pomoci k „vysněné“ stěně.
„Pokud se prokáže, že je potřeba doplnění či úprava protihlukových opatření, tak se to v té dokumentaci promítne,“ ujistil Dusbaba.
Návrh na zohlednění místa pro případné vysázení zeleného pásu odmítl.
„Jsme kritizováni za to, že zabíráme spoustu půdy. Takto by to bylo ještě více. Všechny podklady, které máme, ukazují, že další opatření nejsou nutná. Nebudeme tedy vykupovat pozemky navíc. Chováme se tak, jak nám ukládá zákon,“ řekl Dusbaba.
Zatímco nynější I/35 je od nejbližšího knířovského domu vzdálena cca 1,6 kilometru, budoucí dálnice povede po náspu zhruba o polovinu blíže. Hluk se ze zákona musí změřit i po zprovoznění dálnice, s čímž Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) počítá. Pokud by měření hygienické stanice prokázalo, že je rachot nadlimitní, bude muset investor zjednat nápravu.
„Ještě se nám to u žádné stavby nestalo,“ uvedla vedoucí odboru výstavby pardubické pobočky ŘSD Hana Jarolímová. Doplnila však, že rozsah protihlukových stěn v projektu byl na základě nových podkladů u některé ze staveb zvýšen. Šlo ale o výjimečný případ.
„Obavu, že pokud to tam nebude doplněno teď, tak že už se to nikdy nedá změnit, mít nemusíte,“ řekla Jarolímová.
Úředníci ze stavebního úřadu obdrželi ještě před jednáním osm námitek. Všechny byly od zástupců Knířova a týkaly se právě hluku. Některé přitom měly totožné znění. Holub na místě připojil ještě další.
Zajímavostí je, že tento muž je zaměstnancem Odboru dopravních a správních agend mýtského městského úřadu. Územní rozhodnutí přitom vydává Odbor stavebního úřadu a územního plánování stejného úřadu.
Most může vypadat jinak
Na projektanty padla také otázka na podobu mostu, který vznikne nad dálnicí a povede po něm současná poutní cesta vedoucí z Mýta na Knířov. Přítomný Jiří Šafr se zajímal o architektonické řešení. K tomu, aby vzhled mostu nebyl „obyčejný“, se ostatně zavázalo již městské zastupitelstvo přijatým usnesením z června 2018.
Finální vizuální podoba však v tuto chvíli jasná není. Momentálně je jen určené, že dálnici překlene most. Jak bude vypadat, se rozhodne až při tvorbě dokumentace pro stavební povolení (DSP). „Nejde jen o mosty, ale třeba i o protihlukové stěny. Zpracovatel DSP bude na tuto podmínku upozorněn,“ dodal Dusbaba.
