Hlavní obsah

Prezident Zeman vyznamená „dvojitého agenta“. Spolupracoval s StB i CIA

Prezident Miloš Zeman letos vyznamená 43 osobností. Mezi nimi i rakouského politika Helmuta Zilka.

Reklama

Politik dostal za své informace pro StB desetitisíce šilinků nebo lustr.

Článek

Dlouholetý starosta Vídně Helmut Zilk měl původně dostat Řád Bílého lva ještě za svého života. Krátce před 28. říjnem 1998 ale z vyznamenání od tehdejšího prezidenta Václava Havla sešlo, když se objevily informace, že tento oblíbený rakouský politik v minulosti donášel rozvědčíkům komunistické tajné policie StB.

Nakonec Zilk vyznamenání od českého prezidenta pravděpodobně dostane až nyní, 11 let po své smrti. Podle Lidových novin je na seznamu lidí, které Miloš Zeman ocení v pondělí při příležitosti výročí vzniku Československa. Riziko, že by vyznamenání vyvolalo podobné emoce jako koncem 90. let, už tolik nehrozí. Zřejmě i díky tomu, že odborníci se v uplynulých letech přiklonili k závěru, že Zilk spolupracoval také s americkou výzvědnou službou CIA.

Pražský hrad se k vyznamenání Zilka a důvodům nechtěl jakkoli vyjádřit. „Otázky směřující ke státním vyznamenáním do 28. 10. zásadně nekomentuji,” odpověděl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Podle zveřejněných záznamů StB se Zilk dostal do kontaktu s důstojníky této služby v polovině 60. let, kdy moderoval pořady v rakouské televizi ORF a kromě jiného prosadil živé a necenzurované vysílání společně s Československou televizí.

Státní bezpečnost Zilka evidovala jako spolupracovníka s krycím jménem Holec a vyplácela mu peníze za to, že ji jako dobře informovaný novinář a později i programový ředitel ORF zásoboval zprávami o dění v rakouské televizi a na politické scéně. „Holec je ochoten informovat o všem, co zjistí a brát za to protislužby a peníze,” zapsal v roce 1966 o Zilkově přístupu jeden z důstojníků tajné služby. V letech 1965 až 1968 dostal od StB 55 tisíc šilinků a 13 tisíc korun, což při tehdejších cenách znamenalo výrazný přivýdělek. Kromě toho mu tajná služba za odměnu darovala také lustry či broušené sklo.

Další spolupráci Zilka s komunistickou tajnou službou však přerušila invaze sovětských vojsk do Československa v srpnu 1968. Jeho styčný důstojník Ladislav Bittman po okupaci utekl přes Německo do Spojených států. A protože Bittman spolupracoval s americkou CIA, pravděpodobně s sebou přetáhl i svého agenta a přítele Zilka.

„Zilk samozřejmě spolupracoval s StB, to je nezpochybnitelné. Jeho případ je ale složitější. Podle mých informací byl pod kontrolou druhé strany,” řekl Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu pro Seznam Zprávy.

Tradiční taneček s pozvánkami

S nástupem Miloše Zemana do funkce prezidenta se každoročně řeší, kdo z veřejných činitelů dostal či nedostal pozvánku na předávání státních vyznamenání. Letos znovu například nemají pozvánku prezidentovi kritici poslanci Miroslav Kalousek, Dominik Feri nebo Petr Gazdík. Stejně tak nedostali pozvánky ani jejich straničtí kolegové z TOP 09 a STAN, kteří jimi loni ještě disponovali, ale veřejně odmítli přijít jako třeba Jan Farský nebo místopředseda Senátu Jiří Růžička.

Naopak například novopečený rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš pozvánku má a přijde. Jeho předchůdce Mikuláš Bek byl přitom jedním z rektorů, kteří byli tradičně „nezvaní“.

Stejný závěr si udělal i Radek Schovánek z Centra pro dokumentaci komunistických režimů. Podle něj napovídá o Zilkově vazbě na CIA fakt, že zůstal na svém manažerském místě v ORF a později nastartoval politickou kariéru v barvách rakouské sociální demokracie – v 80. letech se stal ministrem školství a deset let vedl vídeňskou radnici. „To, že Bittman po svém útěku na Západ informoval o Zilkově spolupráci s StB a Zilkovi to neuškodilo, nasvědčuje tomu, že již v době spolupráce s StB byl v kontaktu s některou z amerických tajných služeb,” uvedl Schovánek.

Informace o Zilkově spolupráci s StB se vynořily v roce 1998 v německém deníku Süddeutsche Zeitung. Stejný závěr prezidentu Havlovi sdělil také tehdejší senátor za ODS Václav Benda. Havlovi byla celá záležitost nepříjemná, Zilkovi však nakonec vyznamenání neudělil.

Rakouský politik, který byl známý i kvůli zranění ruky, jež utrpěl po výbuchu dopisové bomby v roce 1993, přitom spolupráci s StB vždy popíral, což mu stále věřilo mnoho známých osobností. Přesto musel ve zbytku života čelit pochybám o své minulosti.

Česko udělilo Zilkovi jakousi amnestii v den jeho pohřbu v roce 2008, na kterém promluvil Václav Havel. „Možná, že jsme mu i někdy z neznalosti ublížili. Rád bych se za Čechy omluvil,” řekl. Jeho slova byla vysvětlována právě jako uznání, že Zilk pracoval i pro CIA.

Reklama

Související témata:

Doporučované