Byl jste poslancem za TOP 09 během let 2010 až 2013. Co se stalo, že jste z TOP 09 odešel? Jednalo se o změnu ve vedení strany, kdy se z konzervativní strany stávala strana liberální? Kdy nastal ten posun?
Klíčovým okamžikem pro mě bylo zrušení místní organizace TOP 09 na Praze 6 někdy na konci roku 2012. Toto rozhodnutí jsem považoval za jasný krok zvůle pražského vedení proti většině členů na Praze 6. Proto jsem následně odmítl požádat o přestup dle stanov do jiné organizace a tím moje členství v TOP 09 v březnu 2013 zaniklo.
Co jste říkal na přestup Jiřího Pospíšila z ODS do TOP 09? Byl v konfrontaci s Miroslavem Kalouskem? Jinak, co se týče Miroslava Kalouska, jaký na něj máte názor? Vycházeli jste tehdy spolu ve Sněmovně, či jste zastával odlišný názor?
Jiří Pospíšil byl pro mne především exponentem jiné politické strany a nepochopil jsem, proč šanci kandidovat v evropských volbách nedostali členové TOP 09, kteří tuto stranu budovali od jejího vzniku. S Mirkem Kalouskem jsem vždy měl velmi korektní vztah. Je to politický profesionál, který z 0 dokázal vybudovat stranu, která po několika měsících získala v parlamentních volbách něco přes 16 %. Když jsem před těmi skoro deseti lety byl ve Sněmovně, tak jsme ještě měli na většinu věcí podobný názor.
Pro Respekt jste uvedl, že už nejste tak proevropský, jak jste býval. Kdy ta změna přišla? Co vám vadí na současném směru Evropské unie? Jedná se například o zpřísňování limitů pro vozidla?
Evropa se posunula v mnoha ohledech jinam, a to především díky diktátu síly, který nás mnohdy nutí přijímat, co nechceme. Společný názor je povyšován nad svobodný názor jednotlivce, společná pravidla mají nahrazovat autonomní právní řád každé země a nutí nás přijímat v národním parlamentu zákony, které mnozí z nás nechceme. Věta, že tam přeci máme naše europoslance, je asi tak stejně silná, jako že na utkání s Barcelonou dorazilo 50 našich fandů a že byli slyšet. Jediným reálným místem pro prosazování našich zájmů je Rada Evropské unie, protože tam hlas našich nejvyšších ústavních činitelů má svoji váhu, ale asi ne vždy tu správnou sílu.
Co se týče limitů pro vozidla, víte ono je vždy sporné, když se překotně ženete do nějakých zaručených neověřených řešení. Minulý týden při debatě V. Klause ml. v pořadu na ČT zastánci uhlíkové rovnováhy přiznali, že vlastně nemohou stoprocentně říci, že to pomůže. No a s těmi auty je to stejné. Dokud se vývoj motorů nepohne zásadním směrem k jinému pohonu a cena alternativních aut bude pro nás tak strašlivě drahá, tak je vše jen blamáž. Dnešní moderní dieselová auta mají spotřebu kolem 5l nafty a můj hybrid 5-6l naturalu. A teď mi vysvětlete, proč jeden nebude moci jednou vjet do města a proč např. pražský magistrát zrušil výjimku z parkovacích zón. Kdo tu přemýšlí hlavou??
Co si myslíte o současném stavu vaší bývalé strany TOP09? Ve volbách do Evropského parlamentu kandidovala společně s hnutím STAN a podporou Zelených, v komunálních volbách kandidovala často v koalici se Zelenými. Vypovídá to něco o té straně?
Předně je to jejich věc. Ale na mě to dnes působí, že jejich hlavním cílem je „být u toho“. To já považuji za nejdůležitější být věrný svému hodnotovému desateru. A spojení konzervativismu a levičáctví mi dohromady nejde. Nicméně činy rozhodují, a tak uvidíme, jak se budou podobná uskupení chovat.
Fotogalerie: - Ne turecké agresi
Ve volbách do Evropského parlamentu jste kandidoval jako lídr za hnutí PRO Zdraví a Sport, kdy jste však nakonec svoji kandidaturu stáhl, chtěl jste rozhýbat Evropu?
Stáhl jsem sice kandidaturu věcně včas, ale chybou pověřené osoby nebylo odstoupení podáno řádně na ministerstvo. Ale to nic nemění na tom, že jsem chtěl pomoci hnutí se prosadit a ukázat, že i pro jejich příznivce není evropská tématika nepodstatná. Sám bych toho asi moc nerozhýbal, ale v tomto věřím vždy na spolupráci. Například pod mým vedením byli členové stálé delegace Parlamentu ČR v Parlamentním shromáždění Rady Evropy v letech 2010 – 2013 vždy schopni se dohodnout a zastávat jednotný názor. A tam, kde to nebylo kvůli jasnému politickému stanovisku možné, jsme se o tom informovali. I tomuto říkám dobrá spolupráce.
Stal jste se v Trikolóře krajským koordinátorem pro Prahu. Co vás přimělo ke vstupu zrovna do této nově založené strany? Jak se vám líbil ustanovující sněm v Brně?
Idea Trikolóry jako otevřeného politického hnutí s jasným hodnotovým ukotvením je mi hodně blízká. Svobodu jednotlivce, lásku k naší zemi, jejím lidem, tradicím a historii, stejně jako odmítání nejrůznějších „moderních ideologií doby“, skupinové nadřazenosti a povinnosti přijímat regulace nemající nic společného s naší zemí ani se zdravým rozumem, to jsou věci, pro které jsem se rozhodl politicky angažovat. Tři programové pilíře tak, jak je definoval Václav Klaus ml., plně odrážejí i moje priority a pocity, tedy to, co nám schází nebo jak bychom mohli současnost chápat.
Náš ustavující sněm byl skvělou ukázkou toho, že lidem záleží na tom, aby se Trikolóra rozjela. Většinu všeho vymysleli a odpracovali nadšenci a dobrovolníci, a to je určitě jeden z největších úspěchů sněmu.
O Trikolóře se často říká, že se jedná o stranu pro politické turisty. Nachází se zde velké množství bývalých politiků z ODS, Svobodných, Realistů, SPD i bývalých členů ČSSD. Jakým způsobem bude probíhat systém přijímání členů? Bude zde nějaké síto?
Víte po 30 letech novodobé historie je jasné, že jsou lidé, kteří se snaží v politice angažovat a realizovat. A je na tom něco špatného? Já se vždy ptám, když slyším od lidí, že ten je turista, ta byla tam a tak podobně, co tedy udělali oni sami? Zkusili někde něco politicky udělat? Zapojili se do komunitního života? Uspořádali nějakou akci na vesnici atd.? Často mlčí!
Přijímání členů je vždy proces poznávání se, zapojování se coby podporovatelů do života hnutí a vlastně je to jenom „hodně dobrovolné práce“. Práce na tom, aby se Trikolóra stala silným politickým hnutím lidí, které přesvědčuje svými názory, postoji a výsledky. Stojíme dnes na začátku a přijímání se pozvolna rozjíždí. Určitě nám záleží na tom, kdo k nám chce, a jistě i my nebudeme chtít všechny. Členství v Trikolóře není nárokem, ale možností. Chceme vybudovat silné místní organizace založené na lidech, jejich odvaze, touze a ochotě se angažovat ve veřejném životě a schopnosti pomáhat a hledat řešení ve prospěch komunity, měst a obcí a celé země. Ale to nejdůležitější je, že chceme, aby lidskost, humor, pokora a spoluúčast nám byly vlastní a aby obyčejný selský rozum byl našim rádcem.
Před pár dny jste absolvoval výpravu na horu Říp, proč se jednalo zrovna tam?
Říp je symbol, je to krásná hora s Rotundou sv. Jiří a Broumovou chatou s nápisem „Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp!“ Je to pro mnohé i sportovní výzva a myslím, že když už tam byl praotec Čech, tak by tam každý z nás měl jednou vyrazit. Mimochodem stejně tak je třeba vyrazit na Sněžku, Praděd, Lysou horu, Kralický Sněžník a celou řadu našich vrcholů. Shora je totiž krásný výhled na naši zemi, a když se povede počasí jako tuhle sobotu, tak je to prostě parádní výlet pro celou rodinu.
Jaký je váš názor na Gretu Thunberg či na hnutí Extinction Rebellion? Máte pro stávkující školáky pochopení?
Mrzí mě, že svět sociálních sítí, a tedy i ten náš běžný svět, čas od času zachvátí podobná hysterie. Já jsem přítel hledání řešení problémů a ne burcování. Vím, že mnoho lidí velmi tvrdě pracuje, aby našli nová technická, energetická, a kdoví jaká řešení řady problémů. Díky letité zkušenosti z marketingu vidím příběh Grety spíš jako zneužití dítěte k manipulaci s veřejným míněním a prosazení vlastních názorů. Je mi jí líto a sám bych opravdu nerad viděl svoji 16letou dceru se omlouvat každý pátek ze školy, protože jde demonstrovat. Moje tátovské vidění světa je prostě jiné a budu děti přesvědčovat, že normální je chodit do školy, a ne stávkovat. A stejně tak ani akce Extinction Rebellion, kdy ve špičce zablokují dopravu, aby se dostali na titulní strany médií, nic nevyřeší, ani neuspoří a ani nevymyslí. Virtuální svět je neuvěřitelně manipulativní a je jen těžké se zorientovat, co je dobré a co zlé. Snažím se používat rozum a ptát se vždy – komu to slouží? A odpověď? Vy víte komu?
Psali jsme:
autor: tle
