Místnost plnou obrazů krásných žen si zařídil Virgil Oldman (Geoffrey Rush), uznávaný znalec výtvarného umění a starožitností. Krásné ženy na obrazech jsou jeho vášní a je ochoten pro získání vyhlédnutého obrazu dát tu nejvyšší nabídku. Protože sám vede aukce, musí obrazy kupovat jeho nejlepší starý přítel Billy Whistlert (Donald Sutherland). Každý nově zakoupený portrét ženy je nejen novou láskou Virgila, ale samotný obchod je zdrojem příjmů pro Billyho.
Virgil žije svůj klidný život se svými každodenními rituály až do svých šedesátých narozenin. V ten den má telefonní hovor s ženou Claire Ibbetsonovou (Sylvia Hoeks), která ho žádá o odhad zděděné rodinné umělecké sbírky. Vypadá to jako jedna z nabídek, kterých Virgil ve svém životě zvládl bez problémů mnoho. Jenže Claire je velice neobvyklá zákaznice a Virgil, ačkoliv se snaží zpočátku z jednání odstoupit, začíná postupně ztrácet jistotu. Cítí, že jednání neprobíhá podle jeho představ a stále víc ho přitahuje samotná Claire. Její chování je tajemné a dokáže na sebe soustředit Virgilovu pozornost. Jenže ten dosud dokázal ženy obdivovat, jen když jsou zobrazeny na obrazu a živá žena s nevypočítatelným chováním ho zcela ochromí. Se svou neobvyklou situací se svěří mladému a zručnému restauratérovi Robertovi (Jim Sturgess), který nemá o přítelkyně nouzi. Dobrý přítel dokáže odhadnou situaci daleko lépe, dokonce tak dobře, že na setkání s Claire bude Virgil hodně dlouho vzpomínat.
Příběh o samotářském Virgilovi, který má schopnosti rozeznat originál obrazu od jeho kopie a současně je nezkušený v chování s ženami a neschopný rozeznat hrané chování od skutečnosti, napsal a režíroval italský režisér Diuseppe Tornatore. Pečlivá příprava filmu se režisérovi vyplatila. Podařilo se mu natočit výtvarně velice působivý film s dlouhými záběry a současně dokázal zachovat napětí po celou dobu trvání filmu, který končí, celkem nečekaně v centru staré Prahy. Do příběhu postupně vstupují další postavy, jejichž úloha se v příběhu ozřejmí a stejně jako Virgil, tak i divák skládá příběh jako část mozaiky. Režisér si do filmu vybral herce několika národností a při jejich výběru hrála roli nejen zajímavá vizáž, ale především jejich herecké schopnosti. Geoffrey Rush je charismatický muž, který ve své sebejisté roli odborníka na starožitnosti působí noblesně a lze mu odpustit i jeho zvláštní libůstky. Jeho zaujetí tajemnou ženou je velice pozvolné a stále si zachovává svou noblesnost. V samotném konci ponechává opět své postavě vnitřní tajemství i s nově nabytými zkušenostmi. Jim Sturgess i Donald Sutherland vytváří dvojici přátel, kteří jsou důvěryhodní a umí si získat sympatie nejen hlavního hrdiny ale také diváků. Sylvia Hoeks dala své postavě Claire kombinaci živočišnosti i noblesu.
Hudbu k filmu složil Ennio Morricone a je to velice dobrá volba. Kombinace hudebního doprovodu a světa starožitností, obrazů, interiéru staré italské vily spolu prostě ladí. Nejsou to výrazné melodie, ale hudba atmosféru scén dotváří.
I přes pečlivou přípravu a jistě velkou snahu o zachování celistvosti a působení filmu se mi podařilo najít několik momentů, které celkový dojem kazí. Jednak mi přišlo naprosto hloupé, aby Virgil nakoupil ženě šaty a boty zcela sám a všechno potom sedělo. Je to naprosto mimo reál a scéna se zkoušením šatů mi přišla „totálně mimo“. Další nesmyslná scéna se odehraje v restauraci proti vile v okamžiku, kdy tam doběhne Virgil z vily, odkud zmizela Claire. Virgil ve vile pobíhá a volá evidentně rozrušený a v restauraci je téměř klidný. Pokud máte zájem najít další nesrovnalosti nebo se zakoukat do příběhu, pak doporučuji naladit se klidně a lehce umělecky.
Film je chvilkami zdlouhavý, ale má náladu, příběh s tajemstvím a sympatického Geoffrey Rushe.
Nejnovější komentáře