Zpět na výpis článků

Premiéra klasické pohádky v neklasickém pojetí

Kdo by neznal pohádku o Popelce a kouzelných oříšcích, bez které si dnes nelze představit vánoční svátky. Jakákoliv inscenační realizace této klasické pohádky je tedy právě vždy úkolem nesnadným, neboť hrozí, že buď nezáživně odříká notoricky známý příběh, nebo vznikne postmoderní paskvil devalvující původní látku. Naštěstí toto není případ nové inscenace Tři oříšky, kterou v premiéře uvedlo v pátek 4. října Divadlo na cucky v Olomouci.

Režisérem tohoto nového projektu je Šimon Spišák. Jako jednu z hlavních devíz inscenace lze uvést, že Spišákovo režijní uchopení pracuje na základě prvků autorského a studiového divadla. Je zcela nabíledni, že na podobě inscenačního tvaru, a samotná informace na facebookové pozvánce to přiznává, přímo participovali samotní herci. Spišák také dovedně do inscenace zakomponoval postupy předmětného divadla, kdy herci animují například mop, který se hereckou akcí proměňuje v pejska Tajtrdlíka, sovu Rozárku a koníka Juráška. Další kvalitou je mezigenerační pojetí celého příběhu. Děti měly možnost nechat se unést pohádkovým příběhem. No a ti dříve narození se mohli bavit komediálním herectvím Radky Caldové a Adama Joury, kteří dokázali zaujmout i dospělého diváka a komunikovat s ním.

Angažování dvou herců dalo možnost k vytvoření scénických zkratek posunujících děj kupředu, což se ponejvíce uplatnilo, když herci ztvárňovali vícero postav najednou nebo rozehrávali paralelně různé situace. Herectví se neslo ve výrazném dynamickém duchu s jistou příměsí lidového komediantství. Aktéři dokázali výborně pracovat s mimikou, hlasovým fondem a v neposlední řadě i s řečí těla.

Pro každou postavu herci dokázali nalézt ustálený gestus, nebo lépe řečeno znak, který byl pro zbytek představení neměnný. Například starého pana krále zpodobňovala Radka Caldová tak, že změnila hlas a pomocí prstů vytvořila vousy a knír. Oba herci se střídali v roli vypravěče, což poskytlo účinkujícím příležitost pro zcizení děje a práci s přiznanou teatralitou. Dobrým příkladem může být scéna, kdy Popelka prchá o půlnoci domů a Adam Joura coby v té chvíli vypravěč divákům sděluje, že Popelka jela pomalu, protože místo koně měla mop. Toto hravě přiznávané nabourávání znaků mělo jednak skvělý komický efekt, ale i dokonale fungovalo v divadelním slova smyslu.

Inscenátoři se nebáli malé nenásilné kontroverze, kdy postava prince je interpretována jako homosexuál udržující s Popelkou jen vřelý přátelský vztah. Velmi důležité je, že takto uchopená postava není vytvářena stereotypním způsobem majícím prvoplánově pobavit diváka. Postava prince má za úkol malým divákům velmi důstojnou formovou ukázat, že lidé s jinou orientací jsou přirozenou součástí našeho světa s tím, že na tom není nic nenormálního a že se nemusí vůči těmto lidem vymezovat.

Divadlo na cucky vytvořilo sebevědomou inscenaci disponující svěžími hereckými výkony, která má zároveň kromě zábavy i edukační potenciál. Představení je tedy působivým a moderním počinem, jenž dokáže zaujmout jak děti, tak i jejich rodiče.


  • DIVADLO NA CUCKYTři oříšky
  • Scénář: Šimon Spišák a kol.
  • Výprava: Karel Czech
  • Režie: Šimon Spišák
  • Účinkují: Radka Caldová, Adam Joura

Psáno z premiéry 4. října 2019 v Divadle na cucky.

FOTO: archiv Divadla na cucky

Poslední články autora

Divadelní Flora 2021: Adorace utrpení

Divadelní Flora 2021: Netradiční Virtual Ritual

Nebeského postdramatický opus