Lukáš Grygar | Články / Reporty | 24.10.2019
Jak je to někdy jednoduché. Sejde se místo, kapely, lidi. Vidět plnou Klubovnu byla radost, zkalená jen pozdním příchodem. Policejní hodina znamenala, že jsem dorazil, když Děti deště balili cajky. V duchu novinářské cti tedy alespoň zpovídám náhodné vzorky z publika, jak jim to hrálo:
„Hodili se.“ (pan Jenda)
„Valili to pěkně.“ (pan Pavel)
„Líbilo se mi, že přestože měli pivo v ruce, nepadali z pódia.“ (anonym)
„Peťo, co mám říct?“ (paní Zuzana)
„They really heated the place up!“ (pan Jared)
Do rozhicované Klubovny nastoupily hvězdy večera bez jakýchkoli cavyků. A znovu připomenuli, že basa muziku nemusí jen tvrdit, basa ji může lít do betonu. Jared Warren tu svou mezi songy pečlivě ladil, ale mně spíš přišlo, že plní míchačku. S tou pak od bicích točil Jaredův věrný souputník Coady Willis, i když mu kit pod rukama zněl především jako kaskadérsky kontrolovaný pád ze schodů. Společně decimovali žánry, pod kterými najdete Big Business v kartotékách hudební kritiky: termíny jako stoner a sludge nepostihují, jak to celé umí být, i díky zpěvu, srdceryvné. Když koncert zavírali dvojhlasně s Horses z předposlední desky Command Your Weather, bylo mi jasné, že následující den nebudu poslouchat nic jiného – a že to z desky najednou nebude vůbec stačit.
Klubovna na to nevypadá, ale umí tam výborný zvuk, který šel Warrenovi s Willisem naproti. Dovedl bych si to představit i hlasitěji, ale to za mě mluví čirá nezodpovědnost a taky rozmlsanost z těch několika akustických vln, co v nejpodladěnějších momentech setu prošly sálem a málem rozšířily zorničky i démonovi na gobelínu za pódiem. Zároveň jsem znovu zalitoval, že mi utekli Děti, kterým nedávno vyšla výborná deska ... v bytě nad řekou. „Small business“, chtěli se na dejvický večer překřtít, ale kdo by jim to věřil?
Že Big Business zvládají tak mohutný zvuk ve dvou, to je k nevíře pořád. Warrenův pedalboard napovídá mnohé, nicméně výsledek je pořád blíž magii než pozemským parametrům. Jak je to někdy jednoduché? „Jsme na nule,“ hodnotí vyprodaný koncert nejmenovaná promotérka. Venku na zahrádce dostávám líznout z vyjedeného pekáče od cateringu a odcházím do noci s vědomím, že není byznys jako business.
Big Business (us) + Děti deště
23. 10. 2019 Dejvická Klubovna, Praha
foto © Honza walda Valík
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.