Biorythme: Za dva roky jsme vyrobili 60 tisíc deodorantů

Celkem sedm let trvalo Anetě Adamčíkové než vypilovala recepturu na fungující tuhý deodorant, foto: Kristina Černá.

Pod značkou Biorythme se skrývá přírodní česká kosmetika z Hostivic. Vystudovaná chemička Aneta Adamčíková proměnila svůj koníček v podnikání a v říjnu oslavil její e-shop třetí narozeniny. Podniká společně se sestrou a počty zákazníků každého čtvrt roku rostou. „Od patnácti jsem zkoušela míchat kosmetiku a kapesné utrácela za přísady. Tehdy jsem nepřemýšlela nad penězi a nad tím, že začnu právě s deodoranty, nebylo to nijak plánované, prostě jsem tu recepturu vytvořila. Ale sešlo se to hezky, že jsme nakonec jedna z prvních českých firem, která začala prodávat přírodní deodoranty,“ říká Aneta Adamčíková, majitelka firmy Biorythme.

Proč jste se rozhodla začít s prodávat deodoranty, je to docela nezvyklé?

Už skoro dvacet let se u nás mluví o škodlivosti hliníku v deodorantech. Já jsem na to vždycky byla citlivá a i přesto, že mám vědecké základy, vystudovala jsem chemii na VŠCHT a nevěřím každému šprochu, jak se říká, tak tohle mi dávalo smysl. Už od mých patnácti let mě to zajímalo a hledala jsem na trhu deodorant bez hliníku, který bude fungovat. Trend přírodní kosmetiky ale nebyl tehdy v Česku tak rozšířený, malé značky neexistovaly a na trhu nic nebylo. Tak jsem si začala něco patlat u rodičů v kuchyni, míchala jsem tuk s jedlou sodou. Tehdy jsem nepřemýšlela nad penězi a nad tím, že začnu právě s deodoranty, nebylo to nijak plánované, prostě jsem tu recepturu vytvořila.

Jak dlouho trvalo, než se vám podařilo vyvinout funkční deodorant?

Řekla bych sedm let, nejdřív na gymnáziu a potom na vysoké škole jsem měnila a vylepšovala tu recepturu až do finální podoby. V době, kdy jsem se rozhodla založit Biorythme, už jsem deodorant zhruba rok vyráběla pro sebe a kamarády, takže to bylo vyzkoušené. Vždycky jsem se zajímala o chemii, potravinářství, výživu a kosmetiku. I kvůli tomu jsem šla na VŠCHT. Zároveň jsem měla pocit, že musím mít více argumentů do diskuzí o vegetariánství, kdy jsem se stále musela obhajovat a chtěla jsem tomu porozumět z vědeckého hlediska. Kosmetiku jsem začala řešit z etických důvodů, protože kosmetika obsahuje často zbytky z mrtvých zvířat, kdy glycerin může být buď rostlinného původu, nebo právě živočišného, z kafilerních zbytků. To tenkrát nešlo zjistit, tak jsem se o to začala více zajímat.

Ale úplně na začátku jste prý prodávala na Fleru?

Ano, tam jsem začínala, dva měsíce jsem tam nelegálně prodávala kosmetiku, ale musím říct na svou obranu, že jsem na rozdíl od jiných, vždy uváděla, že výrobky nemají atestace. Vydrželo to ty dva měsíce, než na mě přišlo anonymní udání, které je mi do teď hroznou radostí, protože ač jsem to obrečela, tak mě to donutilo oficiálně se pustit do podnikání. Popotahovačky s Krajskou hygienickou stanicí a Živnostenským úřadem, to byl bod, kdy jsem se rozhodla, jít do toho legálně. Jinak bych se asi neodhodlala.

Sestra Jenny (vlevo) má na starosti e-shop a komunikaci se zákazníky, foto: Kristina Černá.

Oficiálně jste e-shop otevřeli 17. října 2016, to bylo po jak dlouhé době od prodejů na Fleru?

Od té doby, co se toto stalo a než jsme otevřeli e-shop, uběhlo tři čtvrtě roku a byla to krutá doba, protože bylo potřeba splnit nemalé legislativní požadavky. Na dílnu je třeba řada schválení a stejně tak na výrobky, různé atestace apod. Ale sešlo se to nakonec hezky, že jsme byli jedna z prvních českých přírodních značek, která se začala deodorantům věnovat, komunikovali jsme i tu chemii kolem nich, na blogu máme spoustu článků.

To vše ale něco stojí, jak jste financovala začátek podnikání?

Měla jsem jen pár desítek tisíc, naštěstí mi partner půjčil čtvrt milionu. Za ten tři čtvrtě rok jsem stále jen vydávala peníze a nemohla nic. Nakonec se to ale povedlo a oficiálně 17. 10. 2016 byl otevřený e-shop. Tehdy už jsem byla hodně v mínusu, 300 tisíc korun pro mě byla obrovská suma. Teď už se tomu můžu smát, protože jsem ten dluh partnerovi splatila za půl roku a šlo to rychleji, než jsem čekala.

Podnikáte se sestrou, je s vámi od začátku?

Sestra Jenny se mnou začala pracovat před dvěma lety, když ještě studovala vysokou školu, tak mi začala pomáhat s balením balíčků. Když školu dokončila, tak se rozhodla ke mně přejít na hlavní zaměstnanecký poměr. Má na starosti celý e-hop, protože jí jde komunikace se zákazníky mnohem lépe než mně. Hodně mi to pomohlo, když vím, že tahle část běží a já můžu dělat něco jiného. I lidé nás díky tomu vnímají jako rodinnou firmu. Potom máme několik brigádníků, takže už ani jedna neetiketujeme, což je ohromný posun, protože olepit precizně 500 kusů výrobků trvá opravdu dlouho.

Celkem jsem za dva roky, počítáno ale jen do letošního října, vyrobila asi 60 tisíc kusů deodorantů.

Aneta Adamčíková, majitelka firmy Biorythme

Jak dlouho trvá, než vyrobíte jeden deodorant?

Jelikož vše děláme ručně, nemáme žádné stroje, jsem na hranici toho, co jsem schopná vyrobit, respektive unést, protože hrnec váží okolo 18 kg, je pro mě na hraně. Když bych se chtěla posunout dál, tak jedině s nějakou jednoduchou rozehřívací technikou. Z tohoto množství vyrobím 300 kusů deodorantů a celé to trvá dvě hodiny, ale samozřejmě bez etiketování. Všechno se vyrábí čerstvé a celý proces musí být zdokumentovaný v tzv. checklistech, aby to bylo kdykoliv dohledatelné. Ke každé surovině máme kompletní informace, kdy jsme co dělali atd. přes číslo šarže.

Kolik jste vyrobila deodorantů za tři roky fungování a mění se prodeje během roku?

Vyrábím dvakrát až třikrát týdně celý den, další dny jsem u počítače. Celkem jsem za dva roky, ale jen do letošního října, vyrobila asi 60 tisíc kusů deodorantů, před Vánoci to ještě určitě naroste. Přes Vánoce míváme nárůst okolo 10 %, ale leden a únor neregistrujeme propady, prodeje jsou víceméně konstantní celý rok.

První deodorant jste vyvíjela sedm let, pracujete na dalších novinkách?

Kromě deodorantů nabízíme od začátku ještě krémy a balzámy na rty. Za ty tři roky fungování e-shopu přibyly pouze dva nové výrobky. První jsou deodoranty bez jedlé sody, které jsem vyvíjela dva roky, to je úplně nová receptura. To mohli naši fanoušci sledovat téměř online, jak to vyvíjím a jsem z toho nešťastná, že to stále nešlo. A minulý rok jsme uvedli na trh svíčky. To je taková moje největší bolest, že jsem toho nestihla vyvinout víc. Mám duši chemika, ale kvůli operativě to nestíhám.

Cílová skupina jsou asi ženy, ale spíše vám přibývají noví zákazníci nebo se vracejí původní?

Já se přiznám, že naše Google Analytics moc nesleduji, pořád rosteme a ten vlak spíše dobíháme, než abychom ho potřebovali roztlačovat. Podle dat z Facebooku a Instagramu vycházejí nejsilnější dvě skupiny žen 25 až 35 a 35 až 45. Cílíme na náročné zákazníky, kteří se zajímají a píší, když něčemu nerozumí a šťourají. To jsou spíše ženy přes 30. Tím, že prodáváme přes jiné eshopy a kamenné prodejny, tak nedokážeme přesně říct, jestli si nás i ti stávající zákazníci nekupují třeba jinde. Ale vzhledem k tomu, že nám velkoobchod roste, tak by to tomu odpovídalo.

Kromě deodorantů vyrábí Aneta ještě krémy, balzámy na rty a svíčky, foto: Kristina Černá.

Který z kanálů se podílí jak procentuálně na prodejích?

Podle tržeb je poměr 40:60. 40 % tvoří přímý prodej přes náš e-hop a 60 % přes jiné prodejce, tedy velkoobchod. To se nemění.

Prodáváte v kamenných prodejnách i na jiných e-shopech, podporujete nějak prodeje u partnerů?

Každému partnerovi nabízíme velkou procentuální slevu, materiály pro zákazníky, sadu vzorků zdarma, která je tak za 3 tisíce korun a někdy jsme třeba uspořádali soutěž. Ale já jsem inženýrka chemie a nemám s tím zkušenosti, všechno se učím za pochodu. Žádné obchodní oddělení, které by partnery navštěvovalo, nemáme, aktivně je neoslovujeme a neradíme. Jsme tu pro ně, když potřebují pomoci nebo poradit.

Jak jste na začátku podnikání jako malá firma našli své partnery? Nějak jste je objížděli a nabízeli?

Ne, neobjížděli jsme, na začátku to bylo krušné, jak nejsem moc člověk na obchodní komunikaci a raději si něco míchám v laboratoři a vařím. Zpočátku jsme byli v komisi v pár obchůdcích po Praze, které byly v té době in. Pomohlo nám, že přes známou mé maminky jsme měli možnost dát výrobky do prodejny Country Life v Praze, která se zabývala přímo přírodní kosmetikou. Oni se uvolili to vyzkoušet a deodoranty jim vyhovovaly, takže s námi začali jako jedni z prvních partnerů spolupracovat. Dodnes jsem jim za tu šanci nevýslovně vděčná, protože nám pomohli v rozjezdu. A dodalo nám to první kredit.

Poslední rok a půl už nikomu nic nenabízíme, naopak velkoobchodní partneři se nám nabízejí sami.

Aneta Adamčíková, Biorythme

A jak to funguje v současnosti?

Poslední rok a půl nikomu nic nenabízíme, naopak lidé se nám nabízejí sami. Týdně nám přijdou zhruba tři poptávky od potenciálních velkoobchodních partnerů a my si je vybíráme. Musí se vejít do našeho etického kodexu. Zní to sice jako šťastný příběh, ale jsou to tři roky tvrdé práce.

Pro reklamu využíváte jen sociální sítě?

Reklamu nekupujeme jinde než na Facebooku a Instagramu a potom máme ještě náš soukromý newsletter a děláme trochu PR, to je všechno. Mám pocit, že skutečnou reklamu jsme nikde neplatili.

A co se místa prodeje týče, nechcete jít více do retailu, třeba do drogerií? A kolik máte zhruba objednávek za měsíc?

Necháváme to plynout. Máme teď více objednávek, než se zvládá v normálním pracovním režimu vyrobit. Pokud není žádná akce, tak je to 500 až 800 za měsíc, v době akce ale i 500 až 800 za týden. Pracuji i 12 hodin denně. Zatím se nikam nehrneme, je to možnost do budoucna, ale určitě by to muselo souviset s nějakým rozšířením počtu zaměstnanců a poloautomatizací výroby. Jinak bychom to nestíhali.

A akcemi myslíte různé slevy nebo slevy neděláte?

Spíše dáváme dopravu zdarma nebo dárek k objednávce. Máme politiku neslevovou a zacházíme se slevami jako se šafránem. Obvykle dáváme slevu jednou do roka a musí to mít nějaké opodstatnění. Třeba teď, když slavíme třetí narozeniny.

Neuvažujete o prodejích i do zahraničí?

Nijak aktivně se o to nesnažíme, až to jednou přijde, tak to přijde. Neříkám, že takové nabídky nepřišly, ale dosud mě to nikdy úplně neoslovilo. Jako příklad uvedu, že náš někdo chtěl distribuovat do Spojených arabských emirátů.

A jaké máte plány do budoucna?
Není mým snem mít korporaci nebo firmu, ale s pokorou říkám, že tak 10 lidí by se mi líbilo, kdyby to byla ještě stále rodinná firma, uvidíme. Nejtěžší je delegovat pravomoci na někoho jiného. Ještě před dvěma lety jsem tu byla sama a odmítala jsem něco někomu předat s tím, že nikdo nedokáže dát kartičku do balíčku jako já, ale vidíte, po dvou letech už to jde, mám pět kolegů. Na druhou stranu mám s podnikáním přímo spojené své jméno, když něco pokazím, navždy to bude se mnou na internetu spojeno a poškodí to značku.