10°C
Tiše a mlčky sledoval naplněný sál krnovského krematoria monitor, na němž se za tónu oblíbených dívčiných písní střídaly fotografie z jejího přespříliš krátkého života. Po krátké smuteční řeči se zraky naposledy obrátily i do čela místnosti.
Na květinami obloženém katafalku svítila bílá rakev. Před ní stála fotografie Andrejky, která se na ní, jak jinak, usmívala. Až do svého hořkého konce zůstávala optimistkou a úsměv se na jejích rtech objevoval, kdykoli to jen šlo. Po poslední písni se závěs před katafalkem zatáhl.
Byl to anděl
Smutečnímu obřadu přihlíželo asi 50 lidí. Na pohřeb dorazily kromě rodiny a příbuzných i kamarádky z brněnské onkologie. „Byl to anděl. Nebylo na světě hodnějšího člověka,“ řekla v slzách kamarádka Bětka (20). Její bolest nad ztrátou milovaného člověka byla obrovská.
„Nikdo na ní nenajde jedinou špatnou vlastnost. Takový osud si nezasloužila,“ řekla babička Anna (65), která se o Andrejku starala od malička. Její rodiče o ni totiž ztratili zájem.
Když nemohla, přidala
Na poslední cestu zazněla Andrejce píseň Srdce nehasnou, duet Karla Gotta (80) s dcerou Charlotte Ellou. A také několik písní kapely Mirai, kterou měla ráda. Zazněla i skladba „Když nemůžeš, přidej víc“, která Andrejku dokonale vystihovala. „Měla koupeny lístky na jejich listopadový koncert do Ostravy. Nestihla ho,“ plakala babička Anna.
Poslední šťastný okamžik
Andrea Šulajová onemocněla rakovinou kostí tzv. osteosarkomem před tři a půl lety. Přesto se s ní prala velmi statečně a optimismus neztrácela. Nádorům říkala „hajzli“ a moc je chtěla porazit.
Svůj konec dívka tušila, psala o něm i v emotivních vzkazech na sociální sítě. Přesto ji na sklonku života zastihla ještě šťastná událost. „Krátce před její smrtí se narodil chlapeček, její bratranec. Věřím, že na jeho narození ještě počkala, než odešla,“ řekla Andrejčina teta Mirka (33).
VIDEO: Andrea se svou babičkou Annou, která se o ni starala od malička.
