Divadlo ovládne umělá inteligence ze hry R.U.R., inspirací byl i Facebook

  9:30
V plzeňském Divadle J. K. Tyla má dnes premiéru slavná Čapkova hra R.U.R. Režisér si nadčasové dílo vybral záměrně. Děj zasadil do dnešního světa, kde existuje reálná možnost, že ve snaze po čím dál větším komfortu se až přespříliš spolehneme na umělou inteligenci.

Na prknech Nové scény plzeňského Divadla J. K. Tyla se odehraje Čapkovo vědeckofantastické drama R.U.R. (22. 10. 2019) | foto: Petr Eret, MF DNES

Problematika umělé inteligence patří v současnosti k nejdiskutovanějším tématům. Není proto náhoda, že Divadlo J. K. Tyla zařazuje nově na svůj repertoár slavnou hru R.U.R. V ní se její autor Karel Čapek už v roce 1921 věnuje rizikům, která by mohla hra člověka na Boha přinést.

„Máme pocit, že Čapek byl svým způsobem vizionář. Hlavně právě v souvislosti s R.U.R. Společně s bratrem Josefem vymyslel slovo robot a také přišel s motivem umělé inteligence ještě dříve, než se jí někdo ve skutečnosti začal zabývat. Dnes, kdy už je na vzestupu a jsou možné věci, které jsme si ještě před několika desítkami let nedokázali vůbec představit, má tato hra opět smysl a velkou výpovědní hodnotu,“ vysvětluje dramaturg Vladimír Čepek, proč plzeňská scéna právě nyní inscenaci uvádí.

Premiéra se odehraje dnes v 19 hodin v Novém divadle. Karel Čapek patřil k nejvýznamnějším dramatikům první poloviny dvacátého století. A to nejen z českého pohledu. Čapkova díla ještě za jeho života slavila úspěch i na světových scénách. Přesto jeho hry česká divadla v současnosti téměř neuvádějí.

„Občas se objeví jeho první divadelní hra Loupežník nebo Věc Makropulos, ale jinak se spíše nehraje. Je to asi tím, že jeho hry jsou modelové. To znamená, že autor zkonstruuje určitou situaci, kterou dovede do krajnosti a chce jejím prostřednictvím upozornit na určitý společenský jev. Jak témata, kterými se Čapek zabýval, tak způsob, kterým je zpracoval, se dnes v mnohých případech jeví jako překonané či zastaralé,“ konstatuje Čepek.

Co se tématu týče, o R.U.R to rozhodně neplatí. Příběh se odehrává na ostrově, kde vědci stvoří roboty, které následně rozešlou do celého světa. Roboti s lidskou tváří nejprve přebírají za lidstvo veškerou práci, ovšem později si uvědomí svou sílu a chopí se moci.

I v tomto případě ale bylo třeba provést určité změny. „Děj hry jsme zasadili do dnešního světa, kde existuje reálná možnost, že ve snaze po čím dál větším komfortu se až přespříliš spolehneme na umělou inteligenci,“ říká režisér představení Filip Nuckolls. Změn doznal také původní Čapkův text.

„Podle mě dnes nelze hrát Čapka úplně beze změn. Za prvé kvůli jazyku, který nám dnes přijde trochu zastaralý, a za druhé také kvůli technickým věcem, které ve hře používá, a dnes už nikomu nic neřeknou. Abychom nehráli muzejní kus, ale abychom skutečně ukázali, že Čapek promlouvá k dnešku, bylo třeba udělat několik drobných úprav,“ vysvětluje Vladimír Čepek s tím, že autora nechtějí nijak dehonestovat, ale naopak přiblížit jeho myšlenky dnešním generacím.

Režisér: velkou inspirací byl Facebook

Některé postavy a souvislosti mohou být divákům hodně povědomé. „Velkou inspirací pro nás byla firma Facebook. Založilo ji pár kamarádů někde na univerzitě a byla to asi skvělá věc, která hezky propojuje lidi. A nakonec OSN Facebook označí za jednu z věcí, která se podepsala na genocidě v Myanmaru. Takže příběh Marka Zuckerberga je pro nás příběhem Harryho Domina, postavy z R.U.R. Spojuje je velikášství, které začalo na dobré myšlence, ale ve snaze dostat se výš a výš, se všechno vymklo z rukou,“ říká Nuckolls.

Ten také řešil, jaké použít kostýmy a kulisy. „Naší inspirací byl mimo jiné televizní seriál Westworld. Z něho jsme se chtěli poučit o vizuální složce jak architektury a komunikačních zařízení, tak stylu oblékání blízké budoucnosti, kde je určujícím faktorem mix všemožných retro stylů,“ prozrazuje Filip Nuckolls.