Úvod  >  Prachaticko  > 

Ve vimperské zušce žije tradice šumavských muzikantů. Učí tu i tanec, divadlo a výtvarné umění

Sedmatřicetiletý Pavel Vališ vede školu už čtrnáct let. V době nástupu byl pravděpodobně nejmladším ředitelem školy v republice.     Autor: L. Kolářová

zobrazit všechny fotky

Poválečné snahy o hudební ústav

Historii vimperské zušky provázely různé peripetie, od nesnadných poválečných začátků až po několikeré stěhování. Ministerstvo školství po jednání s Unií českých hudebníků po válce doporučilo, aby hudební školu zřídilo město. To v roce 1946 provedlo předběžný zápis, ale ten dopadl špatně. Přihlásilo se jen několik zájemců. Pak se ukázalo, že se někomu podařilo v městečku rozšířit fámu, jak v nové škole bude enormně vysoké školné, mnohem vyšší než u soukromých učitelů hudby.
Následovala tříletá anabáze, kdy chvíli bylo zřízení školy úplně u ledu, a když se město rozhodlo k myšlence vrátit, naráželo na spoustu organizačních potíží. Nakonec byla škola k 1. září 1949 ustavena, ale to jí zas chyběli učitelé. Almanach, který ZUŠ Vimperk nyní k 70. výročí vydala, obsahuje například dopis sekretariátu KSČ v Písku, který vyjadřuje souhlas, že „Boh. Lokvence lze jako odborníka na hudbu přijmout, přestože není člen KSČ a z armády byl pro své protistátní chování propuštěn." A přečíst si v almanachu lze i dopis Karla Kašpara, který žádal o místo ve Vimperku, protože se uzavíral hudební ústav v Třemošné u Plzně. Tím Městský hudební ústav ve Vimperku získal prvního ředitele a 6. února 1950 mohl být slavnostně otevřen.
Obsáhlý soubor zajímavých dobových dokumentů shromáždil pro almanach Ladislav Čepička z Muzejního spolku Vimperského panství.

Škola se čtyřikrát stěhovala

Dnešní základní umělecká škola sídlí už na pátém místě. Napřed byl hudební ústav v centru města vedle radnice, pak do roku 1982 v loveckém zámečku. Odtud se stěhoval do komplexu budov gymnázia a poté, když se vimperské gymnázium začalo rozvíjet jako sportovní a prostory potřebovalo, následovalo v roce 1993 další stěhování do areálu základní školy Smetanova. „Bylo to tam malé, střídali jsme se ve třídách," vzpomíná současný ředitel školy Pavel Vališ, který sám jako dítě místní Lidovou školu umění navštěvoval v době, kdy sídlila na gymnáziu.
S vimperskou uměleckou školou je ostatně spjatá celá jeho rodina. Babička Helena Horová byla první učitelkou klavíru na nově otevřeném hudebním ústavu v roce 1950. V roce 1978 nastoupila do této školy maminka ředitele Lenka Vališová. Učila na příčnou a zobcovou flétnu a působí ve škole dodnes. Konzervatoř vystudovali oba její synové, Pavel dnes školu vede, Martin zde učí, stejně jako manželky obou bratrů. „Mně už sem chodí na lesní roh i dvě dcery. Asi jsme nějaká úchylná rodina," směje se ředitel. Do „rodinného podniku" má ale škola ještě daleko, kantorů tu působí celkem 24.

Mladý ředitel a nová budova

Pavel Vališ vystudoval vimperské gymnázium a po něm se přihlásil ještě na Pražskou konzervatoř. Původně uvažoval jinými směry, protože mu dobře šla matematika, což nebývá u umělecky orientovaných lidí úplně běžné. Nakonec ale zjistil, že nejvíc je zasažený muzikou. Už během studia ve vimperské škole učil a jako úplně čerstvý absolvent konzervatoře v roce 2005 sebral odvahu a přihlásil se do konkursu na ředitele. Vybrali ho, a tak si doplnil ještě pedagogické vzdělání. Sedmatřicetiletý ředitel je tak ve funkci už 14 let.
Za současné moderní sídlo v budově bývalého Okresního stavebního podniku v sousedství střední školy Nerudovka vděčí škola v mnohém bývalé krajské radní pro školství Janě Krejsové. „Když nastoupila do funkce, snažila se všechny školy navštívit. Přijela tehdy i k nám do našeho působiště na Smetanově škole. Řekla: „No vy to tady máte hrozný!" A začala jednat," vzpomíná si Pavel Vališ. V té době vimperská střední škola Nerudovka koupila objekt bývalého OSP a chtěla tam rozvíjet řemeslné obory. Jenže ty zrovna byly v útlumu a budova byla prázdná. „Na kraji, který je zřizovatelem obou našich škol, se domluvili, že nám tu vybudují zušku. Třídy a sály včetně koncertního nebo tanečního už se upravovaly podle našich představ a pracovali tu při praxi i budoucí zedníci ze sousední Nerudovky. Do nového jsme se stěhovali v roce 2010," vzpomíná Pavel Vališ.

Na Šumavě tradice dechových nástrojů trvá

Na vimperské škole se kromě harfy a kontrabasu učí na všechny nástroje – klavír i elektrické klávesy, dřevěné i žesťové dechové nástroje, smyčcové, kytara, akordeon, bicí i zpěv. Dětem tu nástroje i půjčují, dechové za 70, smyčcové nebo kytary za 30 korun měsíčně. Při škole působí velmi známý 70 členný dechový orchestr, který založil v roce 1991 Petr Staněk, sám žák dřívějšího vynikajícího ředitele školy Františka Kováře.
Orientace na dechové nástroje je pro zdejší školu typická a má historické kořeny v šumavském kraji, kde zedníci a další řemeslníci odcházeli kdysi na zimu jako muzikanti do cirkusů, a pak také v existenci někdejší vojenské hudby, která tu při posádce působila a dodávala škole učitele. „Jsme pyšní, že na naší škole se učí i fagot a hoboj," zmiňuje ředitel Vališ, který vyučuje pro změnu klarinet a saxofon.
Dechový orchestr školy má za sebou řadu republikových i mezinárodních úspěchů a mimo něj ve škole působí přes deset dalších menších hudebních souborů. Ve vimperské zušce se také letos tři děti připravují ke zkouškám na konzervatoř – dva klarinetisté a jeden chlapec, který by chtěl na pražské Ježkově konzervatoři studovat elektrickou kytaru.
Velmi dobře si vede i výtvarný obor. „Děti tu nejen kreslí a malují, ale tvoří i animované filmy, kdy obrázky nafotí a rozhýbou v počítači. A také už přivezly úspěchy z celostátních přehlídek," zmiňuje ředitel.
Vimperská zuška zřizuje i Akademii umění a kultury pro žáky 55+. Jeden dvouletý cyklus už skončil a právě běží druhý. Zájem je velký, hudební, výtvarný a literárně dramatický obor školy navštěvuje na 70 dospělých.
Když v sobotu 12. října škola své výročí slavila, vystoupil s dětmi na koncertu v Městském kulturním středisku i jeden dospělý, který spolu se svým učitelem zahrál na akordeon. Dospělí studenti výtvarného oboru se zabývají kresbou, malbou, grafikou, keramikou a také fotografií a pořádají i výstavy.

Je co slavit

V den oslavy se ve škole konal den otevřených dveří. „Zvali jsme bývalé žáky i učitele, příslušníkům starších generací se škola moc líbila. Na dvoře hrál náš dechový orchestr a odpoledne se konal v Městském kulturním středisku program Základní umělecká škola se představuje, kde vystupovali žáci i učitelé všech našich oborů. Večer pak proběhl v hotelu Zlatá hvězda společenský večer pro současné a bývalé zaměstnance školy," říká ředitel.
Škola se 70 letou historií má samozřejmě i řadu absolventů, na které je hrdá. „Tak například Honza Doležal hraje na lesní roh v orchestru Státní opery Praha, hobojistka Jaroslava Tajanovská v Pražské komorní filharmonii a Symfonickém orchestru Českého rozhlasu a náš bývalý žák František Jungvirt studuje na UMPRUM design skla a sbírá v Evropě ceny," zmiňuje Pavel Vališ. Je mu ale jasné, že tak vysoko se vypracují jen jednotlivci a poslání školy je trochu jinde: „Naším cílem je vychovat kulturní lidi, kteří si budou vážit koncertů a výstav, kultura se stane součástí jejich života. To je přesah nad tím, že sami umí zahrát na nástroj nebo něco namalovat."
Sedmdesátiletá existence, tisíce žáků i stálý zájem o vimperskou zušku je důkazem, že sama škola je významnou součástí kultury a kulturního života ve městě.

Autor: Libuše Kolářová

Další zprávy z regionu

• Kam za sportem na Prachaticku?

  

  před 2 hodinami
  PRACHATICKO – V sobotu se doma představí fotbalisté Tatranu, kteří hostí Kamenný Újezd. O další body v A třídě zabojuje také Vimperk.…

  0 komentářů Více info

• Pořadí střelců v krajském přeboru vede kanonýr Malše Viktor Kadlec. O dvacet gólů

  

  před 3 hodinami
  ROUDNÉ – Ve svátečním kole se blýskl, pět gólů Trhovým Svinům byl v kraji zatím jeho rekordní zápis. Viktor Kadlec loni střelecky…

  0 komentářů Více info a fotek (2)

• Nejlépe jihočesky chutná dvoukvasový chléb z pekařství Cais. Oceněny byly jihočeské dobroty v deseti kategoriích

  

  před 14 hodinami
  ČESKÉ BUDĚJOVICE - Ve čtvrtek 9. května ráno se otevřely brány českobudějovického výstaviště pro davy návštěvníků, kteří přišli na národní…

  0 komentářů Více info a fotek (57)
•