V rámci Středočeského kraje je nejvíce zajímavých panelových sídlišť v Kladně. Kromě tamní Sítné, Rozdělova a Kročehlav se do hledáčku badatelského týmu dostaly ještě příbramské Březové Hory, přestavba centra Mladé Boleslavi a sídliště U Tylova divadla v Kutné Hoře. Na projektu těchto sídlišť se často podíleli velmi schopní architekti, kteří tvůrčím způsobem rozvíjeli myšlenky architektů a urbanistů meziválečné avantgardy.
Fotogalerie |
„Známé usnesení Ústředního výboru Komunistické strany Československa k řešení bytového problému už v roce 1958 stanovilo postavit 1 200 000 bytů do roku 1970. Tlak byl vyvíjen jak ze strany obyvatel, tak ze strany státu. Stát bohužel slíbil něco, co se nedalo splnit. Bytová nouze byla jedním z hlavních zdrojů nespokojenosti obyvatel. V době normalizace v sedmdesátých letech se už před kvalitou upřednostňovala kvantita. Až na výjimky bylo téměř jedno, jak sídliště vypadá, prosadit individuální detaily bylo těžké,“ připomněla architektka Michaela Janečková.
Ta byla součástí dvanáctičlenného týmu historiků umění a architektury, sociologů a architektů, kteří připravili projekt Paneláci. Několik let zkoumali historii a vývoj sídlišť po celém Česku. Výsledky pak prezentovali na výstavách a ve vydaných knihách.
Lidé jsou zvyklí na komfort
Podle Michaely Janečkové se sídliště od svého vzniku do dnešní doby proměnila v několika aspektech. „Dnes v nich žije mnohem méně lidí, než zpočátku, někde až o polovinu. Lidé jsou zvyklí na větší komfort. Dříve v jednom bytě žilo čtyři až pět lidí jako rodina. Dnes tam často žijí jen dva lidé,“ vysvětlila Michaela Janečková.
Na mnoha sídlištích se proměňuje průměrný věk, protože se tam na počátku stěhovaly hlavně rodiny s dětmi. Lidé tam často žijí celý život, populace tedy stárne. Týká se to zejména mnohých sídlišť, která byla dostavěna v 70. letech.
Proslulé kladenské věžáky čeká rekonstrukce, bývaly symbolem komfortu |
Další porevoluční změna na sídlištích je vizuální. „Od 90. let vnímáme takovou hysterii, výkřiky o tom, jak jsou sídliště špatná a musí se změnit. Hlavním nástrojem změny se bohužel stalo zateplování a přibarvování. Barevná – a dneska už často opršelá – změť ale na atraktivitě nepřidá,“ podotkla Janečková.
Nepříliš nápaditá architektura
„Fasády domů na jižní straně náměstí 17. listopadu prošly nedávnou rekonstrukcí, původní barevnost sice zůstala, zasvé však vzala laminátová žlutá zábradlí,“ zhodnotila Michaela Janečková.
Příbramské sídliště Březové Hory vznikalo v letech 1955 až 1960. „Projekt sídliště pro 17 tisíc obyvatel vypracoval v roce 1955 architekt Luboš Koreček,“ uvedla Michaela Janečková s tím, že nízkopodlažní zděná zástavba se zdařile umístěnými objekty občanské vybavenosti jsou příjemnou, ale nepříliš nápaditou architekturou. Podle ní díky značnému zahuštění nedochází až na výjimky k dostavbám mezi bloky nebo nástavbám, velká část domů je v původním stavu.
Kladenské sídliště Rozdělov vznikalo v letech 1946 až 1959. Historička architektury Vendula Hnídková dokládá na architektonicky i typově bohatém příkladu vývoj bytové dělnické výstavby plánované a budované hned po 2. světové válce.
„Z hlediska památkové ochrany tvoří v rámci České republiky naprosté unikum, neboť soubor věžových obytných domů nese status kulturní památky. V tomto případě lze přemýšlet o prohlášení ochranného pásma, které by zamezilo nevhodným úpravám ostatních objektů, které tvoří s věžovými domy jeden celek,“ píše v knize Paneláci Vendula Hnídková.
Autorský a netypizovaný projekt
K novějším patří přestavba středu města Mladá Boleslav v letech 1960 až 1967. Bylo potřeba zajistit nové bydlení pro zaměstnance automobilky, a proto byla zahájena rozsáhlá bytová výstavba spojená s modernizací města. Nová zástavba vyrostla vedle staré a vzniklo sídliště Třída Lidových milicí, dnes náměstí Republiky.
Husákovy hradby. Symbol minulého režimu poskytl domov milionům Čechů |
„Mladá Boleslav se kontextu výstavby panelových sídlišť vymyká skoro ve všem. Jedná se o ryze autorský, architektonicky řešený a nikoliv typizovaný projekt. Realizace navíc proběhla nebývalou rychlostí a nové domy nabídly obyvatelům na svou dobu vysoký standard bydlení i života, a to zejména vybaveností a napojením na starší infrastrukturu města,“ vysvětlila v knize Paneláci Eva Novotná.
Upozornila i na výjimečnou propagaci nové výstavby a zájem zahraniční odborné i laické veřejnosti. Mladou Boleslav navštívili například účastníci pražského semináře o zprůmyslnění stavebnictví pořádaného Evropskou hospodářskou komisí OSN a hodnotili ji jako nejlepší ukázku nové bytové výstavby v Československu.
Dnešní podoba už však zahraniční odborníky nepřiláká. „Na náměstí Republiky můžeme pozorovat typický jev devadesátých let, nástavbu ‚mansardového‘ patra a zde navíc ‚rytmizaci‘ dlouhého průčelí trojúhelnými štíty ve stylu pseudopostmoderny. Jedná se o velmi ilustrativní příklad nevydařené ‚humanizace‘ panelového domu, která v tomto případě ovlivnila vzhled celého tohoto náměstí,“ dodala Eva Novotná.
