Dosavadní argentinský prezident Mauricio Macri, který mandát obhajoval, získal necelých 41 procent hlasů a vítězství opozičního kandidáta uznal. Rozdíl ve výsledcích obou kandidátů byl menší, než naznačovaly předvolební průzkumy.

Macri před svými stoupenci v Buenos Airesřekl, že Fernándezovi blahopřál a pozval ho na pondělní snídani do prezidentského paláce. "Potřebujeme spořádané předání moci, které přinese všem Argentincům klid, protože nejdůležitější je blaho všech Argentinců," prohlásil Macri.

Až se 60letý Fernández stane prezidentem, bude viceprezidentkou Macriho předchůdkyně v prezidentském úřadě Cristina Fernándezová Kirchnerová. Proti nynější senátorce je přitom vedeno několik řízení kvůli korupci. Zákonodárkyně však požívá imunity před trestním stíháním.

Klíčovým tématem voleb byla současná špatná ekonomická situace ve druhé největší zemi Jižní Ameriky. Macri před čtyřmi lety vyhrál prezidentské volby s programem tržně orientovaných reforem, které měly oživit ekonomiku. Ta je však nyní v ještě horším stavu, než když Macri vedení země přebíral. Hrubý domácí produkt loni klesl o 2,5 procenta a letos se očekává propad 3,1 procenta. Nezaměstnanost činí deset procent a na 35 procent Argentinců žije na hranici chudoby.

Macri se neúspěšně pokusil zachránit ekonomiku loňskou dohodou s Mezinárodním měnovým fondem o úvěru 57 miliard dolarů (1,3 bilionu Kč), čímž vyvolal demonstrace. Mnozí Argentinci se totiž obávají opakování situace z přelomu tisíciletí, kdy byla země nucena vyhlásit bankrot. Tehdejší vláda se rovněž zadlužila u Mezinárodního měnového fondu a následná úsporná opatření výrazně zhoršila sociální postavení milionů Argentinců.