Klaus, Boček, Zilk i Baťa: Zeman udělil hned osm Řádů bílého lva

I v případě letošního udílení státních vyznamenání zahrnul prezident Miloš Zeman do seznamu oceněných nejvyšší státní vyznamenání - Řád bílého lva. Oproti minulému roku dokonce dva ocenění přibyli, prezident metálem podaroval celkem osm lidí. Nejvíce se jich však rozdalo v roce 1998, prezident Václav Havel jej tehdy udělil třinácti lidem. V roce 2001 naopak nepoctil nejvyšším státním vyznamenáním nikoho.

Bradáčová, Drahoš nebo Středula: Podívejte se, kdo může Zemana vystřídat na Hradě

Vizionář a podnikatel z obuvnického klanu

Prezident Zeman tento rok Řádem bílého lva ocenil podnikatele a šéfa obuvnické akciové společnosti Jana Antonína Baťu. Ten se po smrti bratra Tomáše v roce 1932 stal jediným akcionářem firmy a do roku 1939 ji také řídil. Právě jeho jméno pak nese historický Baťův kanál - více než 50 kilometrů dlouhá vodní cesta, která spojovala Otrokovice s Rohatcem.

Jan Antonín Baťa je také autorem knihy s názvem „Budujme stát pro 40 000 000 lidí“. V tomto vizionářském díle se Baťa zabývá způsoby, jakými by se tehdejší Československo mohlo dostat na nejvyšší hospodářskou úroveň. Před vypuknutím druhé světové války odešel do exilu a usadil se v Brazílii, kde v roce 1965 zemřel.

Dlouholetý soupeř i ceněný přítel

Ocenění se dočkal někdejší politický rival Miloše Zemana, dnes věrný spojenec a spřízněný předchůdce ve funkci hlavy státu. Václav Klaus - vzděláním ekonom, zakladatel Občanské demokratické strany (ODS), bývalý předseda vlády a prezident. Působil také ve funkcích ministra financí a předsedy dolní sněmovny parlamentu.

Klaus byl také hlavní tváří ekonomické transformace země v 90. letech, známé jako kupónová privatizace. Spolu s tehdejším premiérem Slovenska Vladimírem Mečiarem se stal také ikonou rozdělení Československa. Za sebou má ale také politické činy v podobě kontroverzní amnestie v roce 2013 nebo spojenectví právě s Milošem Zemanem, které vstoupilo do dějin jako „opoziční smlouva“.

Exprezident Václav Klaus si připíjí se současnou hlavou státu Milošem Zemanem na oslavě Klausových 78. narozenin (19. 6. 2019) | Blesk:Robert Klejch

Odvážný veterán, který povýšil

Jeden z posledních československých pilotů, kteří za druhé světové války působili v královském letectvu Velké Británie. Evžen Boček nejprve sloužil jako mechanik, později už jako pilot-stíhač. Řád bílého lva obdržel už z rukou exprezidenta Klause v roce 2010, tehdy však dostal „jen“ III. třídu. To se s letošním oceněním mění - prezident Zeman mu udělil nejvyšší možnou, tedy I. třídu.

Současný prezident Bočka navíc v květnu tohoto roku povýšil do nejvyšší vojenské hodnosti, kterou česká armáda používá. 8. května 2019 se šestadevadesátiletý veterán stal armádním generálem.

Zeman jmenoval sedm generálů a doporučil k nim i ženu. Babiš ale zmínil lítost

Špička vojenského trestního práva

Ikona československé vojenské justice, mezinárodně uznávaný generál a profesor trestního práva. Bohuslav Ečer byl členem Komise Spojených národů pro vyšetřování válečných zločinů a předsedou československé delegace u Mezinárodního vojenského tribunálu pro potrestání válečných zločinců v Norimberku.

Vyslýchal mimo jiné říšského protektora Kurta Daluega, Hitlerova ministra zahraničních věcí Joachima von Ribbentropa nebo obávaného polního maršála Wilhelma Keitela. Po skončení Norimberského procesu působil jako soudce Mezinárodního soudního dvora v Haagu.

Hrdinný letec z oceli

Jedna z největších postav československého letectva za druhé světové války pocházela z Hané. Příslušník a později velitel 311. perutě Josef Ocelka. Stal se vůbec prvním československým bombardovacím letcem, kterému Britové udělili Záslužný letecký kříž.

Pokud se mezi letci říkalo o některém z letounů, že nosí smůlu, nebo špatně létá, Ocelka se strojem schválně startoval na další bojový let. Paradoxně zahynul při rutinní cvičném letu v červenci 1942.

Rychetský na předávání metálů 28. října dorazí, i když od Zemana schytal kritiku

Hrdina od Tobruku i havíř z donucení

Kladenský rodák zastával řadu velitelských a štábních funkcí už v prvorepublikové armádě. Po okupaci Československa se Jaroslav Selner stal příslušníkem odbojové organizace Obrana národa. Štábnímu kapitánovi Selnerovi nejen že se podařilo neskončit ve spárech mocného gestapa, ale navíc se přes Slovensko a Jugoslávii dostal až na Střední východ. Tam se v roce 1940 stal příslušníkem československého praporu pod vedením podplukovníka Karla Klapálka.

Během bránění obléhaného Tobruku jej zranila nášlapná mina. Československý prapor však významnou měrou přispěl k udržení města v rukou Spojenců. Po přemístění do Anglie pracoval ve zpravodajském oddělení ministerstva obrany, jehož náčelníkem byl slavný československý zpravodajec plukovník František Moravec.

Po válce jej však represe nastoleného totalitního režimu neminuly. Jako nepřítel lidově demokratického zřízení byl propuštěn z armády. Z donucení se musel stát havířem na Ostravsku. Po návratu do Prahy byl dále perzekuován. Zemřel v roce 1973.

Starosta, kterému v ruce vybuchla bomba

Muž, který se nejvyššího českého státního vyznamenání už jednou málem dočkal. V roce 1998 mu Řád bílého lva chtěl udělit prezident Václav Havel. Své rozhodnutí pak nakonec změnil kvůli podezření, že Helmut Zilk v šedesátých letech údajně spolupracoval s komunistickou tajnou policií StB.

Deset let (1984 až 1994) působil jako starosta Vídně. Zasadil se o vznik tradičních městských vánočních trhů a několika kulturních, zejména operních festivalů. Z centra rakouské metropole se mu dokonce podařilo vytěsnit automobily. Mezinárodní pozornost vzbudil atentát, který byl na Zilka v roce 1993 spáchán takzvanou dopisovou bombou. V jeho důsledku přišel tehdejší starosta o několik prstů na levé ruce.

Slovenský exprezident Rudolf Schuster s Václavem Klausem v roce 2003 | Archiv Blesku

Bývalý prezident a vášnivý spisovatel

Bývalý primátor Košic a druhý prezident samostatného Slovenska. Za federace Rudolf Schuster působil také jako velvyslanec v Kanadě. Navzdory technickému vzdělání a profesnímu životu převážně v průmyslových závodech se Schuster věnuje literární tvorbě. V roce 2001 vydal například životní příběh Arieha Kleina, který přežil holokaust. Za sebou má i desítku rozhlasových her.

Ve funkci hlavy státu působil pět roků, a sice v letech 1999 až 2004. Na úkor Ivana Gašparoviče svou funkci neobhájil.

Kompletní seznam vyznamenaných osobností ZDE