Vlci v Česku: farmáři u Broumova dostávají milionové odškodné, na Šumavě nestřílejí jelení zvěř
Na Broumovsku a Trutnovsku pokračují útoky vlků na hospodářská zvířata. Farmáři z této oblasti už letos získali od státu na odškodnění víc než 1,5 milionu korun. S vlky se snaží vypořádat také na Šumavě, kde je už přes rok rozšířené území bez lovu, ve kterém se nesmí střílet jelení zvěř. Vlčí smečka tak měla mít co největší klid a dostatek potravy v přirozeném prostředí. Vlci ale stejně vyhledávají snadnější kořist, nejlépe v ohradách s ovcemi.
„Ovce napůl sežraná, kozu roztrhali a beran byl jen zakousnutý,“ popisuje pro královéhradecký Český rozhlas jen pár dnů staré škody Ladislav Oubrecht.
Farmáři v Královéhradeckém kraji mají problémy s vlky. Téma pro Václava Plecháčka
Žije ve Vernéřovicích na Broumovsku, nedaleko hranic s Polskem. Patří mezi drobné chovatele, dohromady má necelou dvacítku zvířat. O to osobnější k nim má vztah, každé má své jméno.
„Je to poprvé od té doby, co se o tom bavím. Dost mě to zasáhlo, je to moje druhá rodina,“ svěřuje se.
V noci měl své ovce a kozy v ohradě s vysokým plotem, býky ve stáji, ráno je pustil na pastviny za svým domem. Pastviny jsou z jedné strany chráněné plotem, z druhé elektrickým ohradníkem. Za zabitá zvířata dostane odškodnění.
Krajský úřad Královéhradeckého kraje už letos chovatelům poškozených útoky vlků vyplatil 1 560 000 korun, žádosti za dalších 350 tisíc momentálně úředníci posuzují. „V letošním roce to bylo 34 útoků do 22. 10. 2019 a 79 usmrcených domácích zvířat, zatímco za celý loňský rok bylo zaznamenáno 28 útoků a 110 usmrcených hospodářských zvířat,“ řekl ke škodám v Královéhradeckém kraji Tomáš Růžička z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
„Počet usmrcených zvířat je tedy srovnatelný s loňskem, nicméně vyplácená náhrada škody je vyšší, protože se chovatelům oproti loňsku vyplácí prostředky za škody na mléčných ovcích, náklady na úhyn telat z důvodu údajného stresu z přítomnosti vlků, jsou propláceny i nezvěstné (zaběhnuté) kusy ovcí, jsou propláceny i škody, kde není zcela zjevné, že příčinou úhynu byl prokazatelně vlk,“ dodal.
Ministerstvo: Vlk je chráněn unijní legislativou. Umožnění lovu tedy není jen o změně zákona
Číst článek
Celé stádo v ohradě
Větší problémy ale mají paradoxně ti, kteří o žádná zvířata nepřišli. „Mám škody následné. Už jen kvůli tomu, že mám celé stádo v ohradě, tak musím rezignovat na plemenářskou práci. Rodí mi roční jehničky, jehňata většinou nepřežijí. Kvůli tomu, že nemám přírůstky, že mi špatně zabřezávají ovce nebo že potratí, tak mě to stojí asi 160 tisíc ročně,“ říká nezávislý starosta Vernéřovic a chovatel Tomáš Havrlant.
S náhradami za škody nemohou počítat třeba ani myslivci z Machova, kteří přichází o trofejní muflony žijící ve volné přírodě. A odškodnění se na ně nevztahuje. Ze stáda o šedesáti kusech zbývá podle předsedy Okresního mysliveckého spolku Náchod Petra Urbana posledních patnáct. „Největší strach máme z toho, že jarní kmenový stav mufloní zvěře bude nula,“ podotýká.
Růžička z agentury ochrany přírody tvrdí, že v případě snižování stavu muflonů u Machova nelze mluvit o škodách na zvěři. „Maximální povolené počty mufloní zvěře byly stanoveny orgánem státní správy myslivosti na 13 kusů, přesto myslivečtí hospodáři drželi dlouhodobě stavy kolem 60 jedinců, v sezoně až 130 kusů. Tyto nadměrné počty se výrazně podílely na ničení lesa v oblasti.“
Podle ochranářů se změna v systému odškodnění nechystá. Chovatelé ale podle nich mají stále nárok na peníze na pořízení lepších plotů nebo pasteveckých psů.
Omezení lovu na Šumavě
Území bez lovu na Šumavě, ve kterém se nesmí střílet jelení zvěř, tvoří zhruba 7000 hektarů poblíž hranice s bavorským lesem. Správa Národního parku tak chtěla poskytnout vlčí smečce území, ve kterém bude mít maximální klid a taky dostatek potravy v přirozeném prostředí. Vlci by tak pomohli regulovat stav jelení zvěře a zároveň by se mohly snížit jejich útoky na hospodářská zvířata.
Část tohoto území zasahuje i na Prášilsko, kde se ale vlci podle správců lesa drží spíše mimo něj. „Využívají toho, že jsou tady ovce. A naopak v území bez lovu, kde jsem se teď téměř tři neděle pohyboval, tak jsem nezaznamenal jedinou známku toho, že by tam vlci byli,“ popisuje pro Český rozhlas Plzeň Marek Drha, vedoucího územního pracoviště Prášily.
„Pro ně jsou tam asi podmínky pro lov horší, podle mého názoru, a když mají někde daleko lepší podmínky pro to, aby něco ulovili, tak to využijí beze zbytku,“ doplňuje.
„Na Prášilech vlky máme a jelení zvěř na to zareagovala tak, že se přesunula do jiných míst, kde je větší klid,“ uzavírá Drha.
Že se vlk vrací za snadnou kořistí, potvrzuje i chovatel Miroslav Melcher. Mezi Srním a Prášily pase ovce na zhruba 50 hektarech. „Letošní rok jsme přišli o nějakých 50 nebo 60 ovcí, včetně jehňat. Při třech útocích jsme jich našli přibližně 15 a zbytek je neznámo kde,“ vypočítává.
Vlčice dostala antikoncepci. V návštěvnickém centru v šumavském Srní už není místo k množení smečky
Číst článek
„V poslední době byly útoky od sebe asi čtrnáct dní. Předtím byl útok kolem července. Vlk projde, zabije, většinou si s ovcemi hraje, nemá hlad, sežere třeba jeden kus, ostatní zabije nebo rozežene a jde dál,“ přibližuje Melcher.
Podle mluvčího Národního parku Šumava Jana Dvořáka se vlci pohybují po celé Šumavě. Kolik jich je, ale není možné určit. „Můžeme ale říci, kolik se nám jich fotilo. V této chvíli víme, že se nám jich fotilo zhruba kolem pěti,“ doplňuje.
Na rozdíl od loňského roku ale letos fotopasti zachytily i jednoho mladého vlka.
