Problematika plýtvání potravinami a s tím i spojený potravinový odpad a ekologická zátěž se dostává stále více do popředí veřejného zájmu, především v posledních letech. Reagují na něj zákazníci i obchodníci.
Potravinová banka Praha má tři pronajaté sklady, které se nacházejí ve Zdibech, v Letňanech a Malešicích. Funguje pro hlavní město i střední Čechy a pomáhá asi 22 tisícům klientů. Ve Zdibech je kromě skladu také komunitní kuchyň, kde se klienti banky učí zpracovávat čerstvé potraviny, jako je ovoce nebo zelenina.
Kurzy vaření pomáhají získat nové dovednosti
Na jeden z workshopů jsem se přijela podívat. Um zpracovat čerstvé potraviny patří, podle Věry Doušové, která pražskou pobočku Potravinové banky vede, k problémům rodin ze sociálně slabších vrstev, které nejsou zvyklé ve větší míře takové suroviny využívat. A právě těch je tu největší dostatek. Kurzy vaření, které tu organizují mnohdy i za účasti některé VIP osobnosti, tak pomáhají rodinám získat nové dovednosti. Učit se tady mohou aktivně i děti. Vše, co je na místě poctivě uvařeno, se také poctivě hned sní. A ze surovin, které už by se nestihly distribuovat ke klientům a zkazily by se, vznikají takzvané Zbytkolády, konzervovaná zelenina i ovoce ve sladké i slané variantě. Nic nesmí přijít nazmar.
Podle Věry Doušové mají potravinové banky jídla dostatek, zvlášť poté, co je povinnost darovat potraviny od roku 2018 stanovena pro obchody s plochou nad 400 m² legislativně. I díky tomu potravinové banky získaly v loňském roce přes čtyři tisíce tun jídla a zboží z drogerie. Obchodní řetězce přispěly více než polovinou. Spolupráce mezi obchodníky a potravinovými bankami se tak upevnila a obě strany stále pracují na zlepšení procesů, které umožní lepší logistiku potravin z obchodů do bank a ke klientům. Patří mezi ně, mimo jiné, třeba využívání aplikace Food Cloud, kterou na trhu otestovala společnost Tesco Stores ČR. Usnadňuje darování potravinových přebytků tím, že přes aplikaci obchody sdílí svá data o přebytcích s místními organizacemi. Firma také jako dosud jediná na tuzemském trhu otevřeně přiznává, jak s potravinami plýtvá. „Bylo by pro nás ideální, kdyby s aplikací pracovali i ostatní řetězce, protože bychom mohli lépe plánovat, co s potravinami, které k nám míří,“ říká Věra Doušová a ukazuje mi, jak aplikace funguje. Právě přišla zpráva s informací, kolik beden a jakých potravin si může banka přijet vyzvednout. V jednom z prodejních míst Tesca je připraveno pět krabic zeleniny, čtyři krabice ovoce, dvě krabice pečiva a tři krabice s dalším, blíže nespecifikovaným zbožím. Pokud by s aplikací pracovali i ostatní řetězce, výrazně by to celý proces na obou stranách urychlilo. Aplikace se testuje v Praze a v Brně, brzy by je měly využívat všechny Tesco prodejny po celé republice.
Potraviny pak rozdělují potravinové banky prostřednictvím neziskových a charitativních organizací. V té pražské patří mezi největší odběratele třeba Klokánky, Domovy na půl cesty, Azylové domy a další domovy a charity. „Měsíčně se takto rozdá kolem dvou set tun potravin,“ přibližuje Věra Doušová.
Jídla je dost, chybí peníze
„Jídla máme obecně dostatek, spíše nám chybí finance na běžný provoz, hlavně v jarních měsících, než doběhne všechna potřebná dotační administrativa,“ vysvětluje Věra Doušová. Potravinové banky dotuje stát, z rozpočtu Ministerstva zemědělství ČR k nim míří letos 63 milionů korun, to je o 22 milionů korun víc než loni. Přesto to ale náklady plně nepokryje. Věra Doušová tak tráví část svého času sepisováním žádostí o drobné dotace. K její radosti bývá téměř stoprocentně úspěšná. Přesto to náklady na provoz nestačí. „Pomohlo by, kdyby nám obchodní řetězce mohly přispět i finančně. V zahraničí docela dobře funguje model, kdy obchodníci darují nějaké procento, jež uspořily nelikvidací zboží, právě bankám,“ uvádí Věra Doušová. Pokrýt by se tak mohly hlavně jarní měsíce, které jsou nejnáročnější.
Věra Doušová si pochvaluje zejména spolupráci s řetězci Makro a Tesco, kde nastavené procesy umožňují naprosto hladkou funkčnost. Zatímco jídla je dostatek, bojují potravinové banky v některých místech republiky i s nedostatkem kvalitních skladů a také chybí dostatek aut, která mohou potraviny svážet a rozvážet. I tady často pomáhají obchodní řetězce, jednu z budov v Modleticích věnovala České federaci potravinových bank společnost Penny Market, autododávku zase věnovala potravinové bance v Praze společnost Tesco Stores ČR. Nový přírůstek do vozového parku by měla zafinancovat i společnost Albert Česká republika. Je evidentní, že každý chce alespoň nějak pomoci.
A plýtvání omezují i restaurace. Gastro podnikům v boji proti plýtvání pomáhají mobilní aplikace, například Nesnězeno nebo Jídlov, kde stovky provozoven nabízejí pokrmy, které by už neprodaly, se slevou. Podle iniciativy Zachraň jídlo se v těchto místech ročně vyhodí asi 27 tisíc tun potravin, které by se ještě daly sníst.
Iniciativa Zachraň jídlo vydala kuchařku Zachraň jídlo v kuchyni, ve které přibližuje zákazníkům, jak a kde se nejvíc plýtvá jídlem a jak tomu zabránit. Spotřebitelé totiž plýtvají jídlem nejvíce. Podle studie vytvořené pro Evropskou komisi v roce 2016 se na vyhozeném jídle podílí dokonce až 53 %. „Proto jsme chtěli vydat knihu, která lidi učí, jak potraviny zpracovávat, správně skladovat a jak zpracovávat potravinové přebytky. V kuchařce je stovka receptů a nápadů, jak zpracovat suroviny, které lidé nestíhají spotřebovat nebo jim zbývají uvařené. Také nabídneme řešení, jak zpracovávat úrodu ze zahrádky, a zaměříme se na části surovin, které se obvykle vyhazují, a to pouze z neznalosti. Díky tomu mohou lidé významně ušetřit,” popisuje jedna z autorek receptů Barbora Kebová.
Recepty jsou rozděleny do sekcí podle toho, kde se nejvíce plýtvá – Zelenina, Ovoce, Maso a mléko, Pečivo a Přílohy. Na receptech se podílela řada známých osobností „food“ scény, ať už je to Juliana „Maškrtnica“ Fischerová, Hugo Hromas nebo Martin Škoda. Ten například spolupracuje se společností Penny Market na vzdělávacím projektu Konec plýtvání. Kuchařku podpořilo několik organizací, hlavním partnerem knihy je Etický fond České spořitelny. V prodeji je na webu a v některých knihkupectvích, iniciativa ale o prodeji jedná také s některými řetězci.
Země na talíři otevírá oči
Země na talíři se jmenuje festival dokumentárních filmů, který každoročně připravuje organizace Na mysli. Každá aktivita, která otevírá zákazníkům oči a nutí je o problematice přemýšlet, stojí za to. Nadměrná produkce potravin jde totiž ruku v ruce s plýtváním. Festival upozorňuje na alternativy, které k dnešnímu intenzivnímu způsobu produkce potravin existují. V debatách diskutují odborníci, kteří mají opravdu co říci. Letošní program se koná ve třech městech – v Olomouci, Ostravě a v pražském kině Aero. Promítat se bude dokument o problematice nadměrného rybolovu – Ryba, kterou jím. Do následné diskuse pak přijde třeba Milan Pospíšil, majitel obchodu Přístav Valnovka s nabídkou mořských ryb, kterého můžete znát také z vystoupení na kongresu Samoška. Zdravotní rizika spojená s užíváním pesticidů otevře diskuze po filmu Koloběh jedů, ve které promluví Barbora Hernychová ze společnosti Probio a český vědec Jakub Hofman z výzkumného centra Recetox na Masarykově univerzitě v Brně, jenž je současně vedoucím pracoviště Půdní environmentální chemie a toxikologie. Dlouhodobě se věnuje právě problematice znečištění půdy a jeho dopadům na půdní organismy.
Text a foto: Jitka Hemolová