Malí moravskoslezští farmáři dělení lánů vítají

Malí farmáři z Moravskoslezského kraje většinou dělení lánů na maximálně třicetihektarové plochy vítají. Vnímají to jako krok pozitivní pro krajinu. Některým větším zemědělcům ale vadí vyšší náklady s tím spojené. ČTK to zjistilo v anketě.

Vláda loni na konci roku schválila zpřísnění standardů hospodaření na zemědělské půdě od roku 2020. Začne platit i omezení na polích ohrožených erozí. Ta nebudou moci být od ledna větší než 30 hektarů. Podle ministerstva zemědělství se opatření dotkne zhruba čtvrtiny orné půdy s výměrou téměř 600.000 hektarů a 2300 podniků nebo lidí, kteří na nich hospodaří. Průměrná velikost zemědělského podniku v ČR je nejvyšší v EU, činí 133 hektarů. Resort zemědělství také plánuje, že od roku 2021 bude moci být souvislá plocha jedné plodiny na poli rovněž nanejvýš na 30 ha.

"Osobně to vidím jako pozitivní rozhodnutí. Stejně se na to dívají i kolegové, kteří to s ochranou krajiny myslí vážně," řekl Jiří Michalisko, který na Opavsku zastupuje několik sedláků. Dodal, že podobná opatření v podobě travnatých pásů a vysazování dřevin na okraje polí aplikuje na výrazně menších pozemcích, na které se povinnost ani nevztahuje.

Hůř jsou na tom podle Michaliska zemědělci, kteří hospodaří na lánech větších než 100 hektarů. "Poukazují hlavně na vyšší náklady spojené s hospodařením. Menší plochy a více plodin budou znamenat větší náklady na přejezdy techniky. Takto jeden stroj obdělal jeden pozemek. Nově na každou plodinu potřebují jinou techniku a plodiny se jindy vysazují či sklízejí," popsal Michalisko. "U velkých farmářů to je prostě škrt do současné filozofie hospodaření," dodal.

Své pozemky musel rozdělit i farmář Petr Staš z Ostravy. "Naštěstí se to týkalo jen jednoho pole, které máme nad 30 hektarů. Budeme na něm pěstovat dvě různé plodiny. Do budoucna plánuji i jeho rozdělení travnatým pásem, na který necháme vysadit dřeviny a keře. Ty budou poskytovat úkryt ptákům, hmyzu či drobnému zvířectvu," řekl Staš.

Martin Herot z Pržna na Frýdecko-Místecku půdní bloky letos zmenšil na osmihektarové plochy, i když třicetihektarová pole nemá. Menší pole podle něj lépe čelí erozi. "Letošní rok byl takový extrémní, byly prudké průtrže. Můžete dělat orbu, hnojit, cokoliv, ale když máte zoraných třeba deset hektarů, tak to takový liják prostě spláchne," řekl farmář.

Rozdělení polí na menší se mu líbí, a když to budou muset udělat i velké zemědělské podmínky, budou mít podle něj farmáři vyrovnanější podmínky. Farma Herot se zaměřuje na produkci mléka a pěstování krmiva pro skot. Pěstuje i malé množství sóji, což sice není výdělečné, ale podle Herota je to zpestření prospěšné pro půdu.

Rozpůlení polí biopásem mu náklady navíc nepřineslo. "Spíš jde o to, že si s tím člověk musí pohrát, vyměřit to. Ale jsme za to rádi. Máme na tom jetelinu a senážujeme," řekl Herot.

---

reklama

---